Krušina kůra 50g x Frangulae alnus cortex cons.

Celý popis
Kód produktu: 96103
Skladem (10+ ks)
Cena s DPH: 20,50
Cena bez DPH: 17,83
- +
ks
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Krušina olšová kůra (Český text na obalech)

Složení: Frangulae alnus cortex. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/krusina-kura-50g . Účinnými látkami je směs antrachinonů, glykosidů, tříslovin, hořčin a saponinů. Nejúčinnější složkou je glukofrangulin. Projímavě působící látky vznikají během sušení kůry především chemickou přeměnou glykosidu frangulrosidu. Do směsi doporučujeme zejména kombinaci s metaboliky – čekankou, pampeliškou, oddenkem pýru, nebo s diuretiky – vřesem, svízelem syřišťovým či březovým listím. Směs obvykle doplňujeme některou drogou se sedativním působením, například meduňkou, heřmánkem nebo dobromyslí. Užívání: 1 pol. lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 15 min popíjet 1 x denně.

  • Krušina jelšová kôra (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Frangulae alnus cortex. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Účinnými látkami je zmes antrachinónov, glykozidov, trieslovín, horčín a saponínov. Najúčinnejšia zložkou je glukofrangulin. Laxatívne pôsobiace látky vznikajú počas sušenia kôry predovšetkým chemickou premenou glykozidu frangulrosidu. Do zmesi odporúčame najmä kombináciu s Metabolík - čakankou, púpavou, podzemkom pýru, alebo s diuretikami - vresom, lipkavec syřišťovým či brezovým lístím. Zmes zvyčajne dopĺňame niektorú drogou sedatívne pôsobením, napríklad medovkou, harmančekom alebo pamajorán.Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, vylúhovať 15 min popíjať 1 x denne. 

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny
ZDE:
 

Krušina olšová: Synonyma:
Latinsky:
Rhamnus frangula L., Frangula vulgaris, Frangula pentaphylla
Česky: Řešetlák krušina, krušina obecná

Krušina olšová: Droga:
Latinsky:
Cortex frangulae, Cortex alni nigrae, Cortex rhamni frangulae, Cortex avorni, Fructus frangulae
Česky: Kůra krušiny

Krušina olšová: Názvy:
Lidové :
Psí jahůdka, čeremcha, bulva, krupina, krušina čierna, rešetliak korošina, korušina, svíba, psí drieň, lejša, rozpuk
Slovensky : Krušina jelšová, rešetliak prečisťujúci
Německy : r Faulbaum, Faulbaumrinde
Rusky : Krušinnik lomkij
Anglicky : Alder Buckthorn
Polsky : Kruszyna

Chemické složení: V této rostlině se nacházejí antrachinonové glykosidy (většinou deriváty emodinu, antrony a volné antrachinonové nebo antronové glykosidy), v čerstvé kůře jsou přítomny pouze diantrony glukofrangulinu A a B a peptidové alkaloidy (frangulanin, franganin aj.). Vícero z nich působí dráždivě na kůži a sliznice (hlavně antrony). Aby se zabránilo dráždění, musí se přítomné látky oxidovat na méně dráždivé, což se docílí pomalým sušením nebo zahříváním. Také po ročním skladování se mění antrony na nedráždivé monomerní látky. Droga potom obsahuje volné nebo glykosidicky vázané oxidované i redukované antracenové deriváty (antrachinony), hlavně glukofrangulin A a B, jeho aglykon frangula-emodin a frangulin A a B). Dále se v krušině v menších množstvích nacházejí antrachinonové deriváty (fyscion, chryzofanol, kyselina chryzofanolová a heterodiantron palmidin C), hořčiny a třísloviny. Dle ČsL 4 droga musí obsahovat nejméně 3,5% volných a vázaných antrachinonů a z toho nejvíc 1% redukovaných. Plody obsahují též antrachinonové glykosidy, ale v malém množství.

Vnitřní užití:
Droga je vhodná pro dlohodobé podávání a také pro geriatrickou praxi. Drogu běžně podáváme samostatně i ve směsích. Podle našich zkušeností jí dáváme přednost před oblíbenějším listem senny. Častěji než kůra se používají její přípravky nebo výtažky (Extractum frangulae fluidum - Extractum frangulae siccum - Elixir frangulae).
Jednotlivá terapeutická perorální dávka ve formě záparu dle ČsL 4 je 1 g. Jinak se dávkuje 1/2 až 1 kávová lžička na šálek záparu. Pije se po doušcích nejlépe na noc, jinak 2-3x denně (nejčastěji ve směsi s jinými drogami).
Nebo:
Z plodů se připravuje zápar (maximálně 1 lžička na sklenici vroucí vody, přikrýt a nechat postát 20 minut, potom zahřát do varu). Pije se po 1-1 1/2 dl ráno i večer jako laxans, hlavně při návykové zácpě a atonii střev.
Nebo:
Jako stomachikum (při špatném trávení) se pijí 1-3 lžičky záparu 2-3x denně. Zápary se doplňují listem máty, plodem fenyklu apod., aby byly chuťově lahodnější a méně dráždivé.
Nebo:
Kůra má vyšší účinnost (laxativní efekt nastává o 6-10 hodinách). Připravuje se z ní zápar (1-5 g na 2 dl vody), který se podává jednorázově večer na pročištění, případně po 1 dl 2-3x denně při chronické atonii střev a obezitě.

Při přípravě odvaru se běžně používá dávka 1 g na šálek vody. V praxi se připravuje z 1/2-1 kávové lžičky na šálek odvaru: pije se po doušcích, nejlépe večer. Při obstipaci se ordinuje stejné množství 2-3x denně (nejčastěji ve směsi s dalšími drogami). Maximální jednotlivá dávka je 4 g, maximální denní dávka drogy je 15 g.
Nebo:
Decoctum corticis frangulae (1-5 g na 200 ml vody) se užívá 1/3-1/2 sklenice 2x denně.
Nebo:
Příprava čaje: 1 čajovou lžičku pokrájené kůry zalít 1 šálkem studené vody, 12 hodin nechat stát nebo kůru za studena přelít a velmi krátce povařit.
Extractum frangulae siccum má jednotlivou dávku 0,3-0,5 g.

Decoctum Fructus frangulae (1 lžíce na 2 sklenice vody) se pije 2-3x denně po 1-2 lžících.
Nebo:
Projímavý účinek mají také sušené bobule, kterých se užije kávová lžička.
Nebo:
Plodová droga je účinnější již asi v polovičních či třetinových dávkách oproti droze korové.
Projímavý účinek má také syrup z bobulí, kterého se užije kávová lžička.

Lze nahradit: Kůra krušiny je rovnocenná s americkou Cascara sagrada, která je kůrou amerického řešetláku Rhamnus purschiana.

Lze zaměnit s: Nejčastěji se zaměňuje s řešetlákem počistivým (Rhamnus catharticus L.), jehož větve se končí trním. Při sběru kůry často vzniká záměna s jedlemi, hlavně s jedlí lepkavou (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.), která má oranžověžlutý podklad a roztroušené bílé korkové bradavičky jsou kulaté, ne příčně prodloužené. Podobná střemcha obecná - Padus avium Miller (syn. Prunus padus L.) má jinak uspořádané květy a hladkou, lesklou kůru bez bradaviček.

Popis: Keř až menší strom s hladkou, za mlada zelenou, později šedohnědou až černohnědou, bíle tečkovanou a lesklou kůrou. Listy střídavé, obráceně vejcovité, celistvookrajové. Nálevkovité chlupaté pažní květy uspořádané v řídkých vrcholících, drobné, nazelenalé až žlutozelené. Kvete v květnu-červnu, zřídka v pozdějších měsících. Plody jsou zelené peckovice (při dozrávání červené, po dozrátí černofialové až černé).

Místo výskytu: Rostlina je častým druhem slatinných olšin a jiných listnatých lesů s hlubokými podmáčenými půdami. Roste i na čistých jílech. Jako podrost často doprovází vrby, olše a topoly v lužních porostech. Dává přednost vlhčím nevápenným půdám s obsahem jílu a syrového humusu.

Pěstování: Potřeba drogy je kryta sběrem z divoce rostoucích keřů. Pěstování je velice snadné. Hodí se k němu stinná, vlhká místa, u potoků v listnatých lesích. Mezi jehličnatými stromy se jí nedaří. Rozmnožuje se odnožemi větví keřů, starých asi 6 let, nebo semeny, která se vypěstují ve školkách nebo sklenících. Kůra se sbírá brzy na jaře, pokud ještě listí nevyrašilo, hned po skončení jarních dešťů. Na silnějších větvích se do kůry udělají spirálovité nářezy a kůra se sloupne, pokud ještě keř stojí. Hodnotnější je kůra z maldých větévek. Bobule se sbírají na podzim, v září a říjnu. Buď se usuší, nebo se rozmačkají a zavaří na sirup.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru je kůra. Sběr se provádí na jaře (březen-květen), ořezávají se mladé větvičky, nejlépe po dešti a čím je získaná kůra tenší, tím je hodnotnější (má být silná 1,5 mm a nejméně 20 cm dlouhá). Připraví se 30 cm míra a na větvích a slabších kmíncích vysekaných keřů se podle míry udělají dva kruhové zářezy. Dva z nich se vždy spojí podélným řezem, od něhož potom pás kůry sloupneme. Kůru loupeme opatrně, aby na ní nezůstaly kousky dřeva. Obzvláště po dešti lze kůru mladých větví lehce sloupnout. Výjimečně se užívá i droga plodová, protože má mnohem silnější účinek.

Zpracování + uchovávání: Kůra se suší buď na slunci, nebo umělým teplem (do 40°C). Poměr seschnutí je asi 3:1. Skladovanou kůru je třeba chránit před vlhkem a světlem. Pro léčebné účely se musí fermentovat. Při sušení se kůra samovolně kroutí a na vnitřní straně dostane žlutočervenou až hnědočervenou barvu. Droga se skladuje v uzavřených obalech, chráněná před světlem a vlhkem. Droga má určitou zvláštnost: léčebné účinky totiž vykazuje kůra, skladovaná nejméně jeden rok. Dobu skladování lze nahradit či zkrátit krátkodobým přehřátím kůry na 100°C (po dobu asi 1 hodiny). Většina odborníků však doporučuje při přípravě drogy raději pomalý přirozený postup.

Vlastnosti drogy: Droga má hnilobné aroma a hořkou chuť.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář