Šípkový (šípek oplodí čisté) 100g Cynosbati fructus (rosa canina) cons.

Cynosbati fructus cons
Celý popis
Kód produktu: 90108
Skladem (10+ ks)
Cena s DPH: 41,90
Cena bez DPH: 36,43
- +
ks
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Šípek plod (100% čisté oplodí) 100g (Český text na obalech)

Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/sipkovy-sipek-oplodi-ciste-100g .
Složení: Cynosbati fructus. Důležitou obsahovou látkou je vitamín C, jehož obsah kolísá mezi 300 mg u přezrálých a 700 mg u plně zralých plodů. Dále zde nacházíme beta karoten, vitamíny skupiny B, třísloviny, kyseliny citrónovou a jablečnou, cukry, slizy, a přibližně 4% minerálních látek, z nichž polovinu tvoří draslík a vápník. Obsaženy jsou též flavonoidy, pektin, stopy silice. Šípkový likér: 1,5kg plodů a 500 g. tmavého cukru necháme ve 3 litrech žitné 8 dnů vyluhovat a pak přecedíme.
Užívání: 2 čajové lžičky na 2dl vody, vyluhovat 10 minut. Popíjet 2 - 3x denně.

  • Šípka plod (100% čisté oplodie) 100g (Slovenský text na obaloch)

Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári.
Zloženie: Cynosbati fructus. Dôležitou obsahovou látkou je vitamín C, ktorého obsah kolíše medzi 300 mg u prezretých a 700 mg u plne zrelých plodov. Ďalej tu nachádzame beta karotén, vitamíny skupiny B, triesloviny, kyseliny citrónovú a jablčnú, cukry, slizy, a približne 4% minerálnych látok, z ktorých polovicu tvoria draslík a vápnik. Obsiahnuté sú tiež flavonoidy, pektín, stopy silice. Šípkový likér: 1,5kg plodov a 500 g. Tmavého cukru necháme v 3 litroch ražnej 8 dní vylúhovať a potom precedíme.
Užívanie: 2 čajové lyžičky na 2dl vody, vylúhovať 10 minút. Popíjať 2 - 3 x denne.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny ZDE:

Růže šípková: Synonyma:
Česky:
Růže planá

Růže šípková: Droga:
Latinsky:
Fructus cynosbati, Fructus cynosbati cum semine, Fructus cynorrhodi, Fructus rosae caninae, Apocarpium cynosbati, Cynosbata cum semine, Fructus cynosbati sine semine (loupané), Semen cynosbati (nažky ze šípků), Pericarpium cynosbati, Semen cynsobati, Flos roseae, Petalum roseae, Petala roseae, Flos rosarum, Flos roseae rubrae. (Pod těmito názvy drog se rozumí i droga z růže galské a růže stolisté.)
Česky: Plod šípku

Růže šípková: Názvy:
Lidové:
Šípek, planá růže, divoká růže, trnová růže, divý šíp, psia ruža, poľná ruža, ruža divoká, ruža planá, šíp, šípok, merhelec, šípky, divá ruža, planá ruža, ruža psia, šípovník obyčajný
Slovensky: Ruža šípová
Německy: e Hundsrose, Heckenrose, Hagebutte mit Samen
Rusky: Šipovnik sobačnyj, šipovnik sobačij, šipovnik obyknovennyj
Anglicky: Sweet Briar, Dog Rose
Polsky: Róza dzika

Chemické složení: Z obsahových látek plodů (šípků) se cení především vitamíny - kyselina askorbová (vitamín C), asi 0,5-1,8% a dehydroaskorbová (některé druhy mají až 6% vitamínu C), dále provitamín A, z komplexu vitamínů B - B1, B2, kyselina nikotinová a permeabilní P-faktor, vitamín K, fylochinon, dále sacharidy (asi 8%), pektin (do 3%), pektosin (asi 2%), plodové kyseliny (jablečná, citronová), karotenoidy (beta-karoten, likopen, rubixantin), flavonoidy (heterozidy kemferolu a kvercetinu), třísloviny a oranžová silice (0,04%). V nažkách (semenech) je silice (0,3%), olej, vonné látky, rozličné cukry, vanilin, některé kyseliny, jako např. citronová a jablečná, je zde méně vitamínů než v oplodí (vitamín C 0,3%) ale obsahují hojně vitamínu E (66 mg v 100 g semen). Květ obsahuje 10-24% tříslovin (s kyselinou galovou), flavonoidy (kvercitrin), antokyany (cyanin) a asi 0,01% silice, která sušením vyprchá.

Vnitřní užití:
Šípky se mohou kombinovat prakticky se všemi drogami, vzhledem k jejich obtížnější vyluhovatelnosti se však častěji spojují (slévají) bylinkové nálevy přímo s hotovým šípkovým odvarem. Před použitím je vhodné šípky částečně rozdrtit. Vitamíny se varem a sušením dost rozrušují. Velmi oblíbenými formami, užívanými v léčebné prevenci jsou šípkové víno a nevařená šípková marmeláda. V těchto produktech se lépe uchovají přírodní vitamíny. Šálek šípkového čaj obsahuje v nejlepším případě 10 mg vitamínu C. Čaj je vhodný i pro dlouhodobé podávání. Do směsí užíváme šípky vždy drcené.
Obvyklá dávka plodů je 1 čajová lžička na šálek záparu, pije se 3-4x denně. Šípky se nesmí vařit.
Nebo:
K přípravě čaje je možno použít plody i "semena". Nejlepší jsou však sekaná usušená oplodí, čaj má příjemnou a lahodnou chuť a není nutno do něj přidávat mnoho cukru. Na šálek šípkového čaje je třeba asi 3-5 g plodů. Způsoby přípravy jsou rozmanité a doporučují se různé postupy. Nejšetrnější pro vitamíny se zdá macerace sekaných plodů (samotného oplodí) asi 1 hodinu ve studené vodě, potom krátce zavařit a nechat 1/4 hodiny postát a scezený co nejdříve vypít.
Nebo:
Braun uvádí následující způsob: asi 15 g sušených drcených šípků nechat vařit 10 minut v půl litru vody (čaj si zachová vitamínový obsah několik hodin po scezení).
Nebo:
Na přípravu záparu z Fructus cynosbati (šípky) se ordinují jednotlivé dávky 3 g, nebo v praxi častěji 1 kávová lžička na šálek vody: pije se 3-4x denně.
Nebo:
Zápar z Fructus cynosbati sine semine se připravuje z jednotlivé dávky 2,5 g.
Bez obav se však mohou používat i vyšší dávky, například Decoctum Fructus cynosbati (10-15 g drogy v 200 ml vody), který se však užívá v dávce 1/4-1/2 sklenice 2-4x denně jako vitamíniferum. Když chceme zachovat v šípkovém čaji co nejvíc vitamínu C, musíme rozdrcené plody (5 g) nejprve za studena macerovat asi 1 hodinu, potom je krátce povařit ve skleněné přikryté nádobě a nakonec čaj nechat postát asi 15 minut.
Nebo:
Odvar: Celé šípky povaříme několik minut ve vodě, v poměru 1:4 do 1:6 a ponecháme několik hodin vyluhovat. První výluh by byl slabý, proto vřelým slabým šípkovým čajem spaříme vřes, lipový květ či mateřídoušku. Výbornou kvalitu mají druhý a třetí odvar, čtvrtý můžeme opět posílit či nastavit některou z uvedených drog.
Drcené šípky vaříme asi 10 minut a vyluhujeme do vychladnutí na pitnou teplotu. V tomto případě filtrujeme přes husté pláténko, abychom zabránili průniku nepříjemných chloupků do nápoje.
Zápar ze Semen cynosbati se připravuje z jednotlivé dávky 2 g.
Nebo:
Z plodů se běžně připravuje odvar (1,5 lžíce rozdrcených šípků bez nažek na sklenici teplé vody, vařit pomalu max. 3 minuty, přecedit, promýt na sítku takovým množstvím vody, jaké se vyvařilo. Pije se asi po 1 dl 2-5x denně).
Nebo:
Odvar se připravuje následovně: 50 plodů na 1 l vody se krátce povaří, potom se dlouho louhuje a 3x denně se pije 1 sklenice.
Nebo:
Podle herbáře prof. Dlouhého ze zralých plodů, zbavených nažek a chloupků, se připravuje odvar (půl lžíce rozmělněných plodů na dva šálky vody).
Nebo:
Při chorobách močového měchýře se jako lidový prostředek užívá odvar z dužiny šípků. Připraví se ve stejném poměru jako odvar ze semen a užívá se ve stejných dávkách (polévková lžíci semen se vaří 10 minut v půl litru vody, scedí se a pije 3x denně malý šálek).
Nebo:
Asi 25 g šípků přelít večer 0,6 l studené vody, krátce povařit a nechat vyluhovat do rána, ráno přihřát do termosky, zcedit a pít 6x denně po 0,1 l - není-li předepsáno jinak.
Odvar ze "semen" se připravuje z jedné čajové lžičky drogy na sklenici vody (vaří se mírně půl hodiny a pije se ráno a večer po jednom šálku) jako diuretikum, při revmatismu, ischiasu, dně a lidově i při tzv. "kaménkových bolestech".
Nebo:
Jiný předpis se využívá při přípravě Decoctum seminis cynosbati (1 kávová lžička na 1 sklenici vody se vaří 30 minut), který se užívá ráno a večer v dávce 1 sklenice.
Nebo:
V lékařství se užívá odvar ze semen šípkové růže při močových kaméncích a při močovém písku. Odvar se připraví tak, že polévkovou lžíci semen vaříme 10 minut v půl litru vody, scedí se a pije 3x denně malý šálek.
Květ: Na přípravu záparu se používá 1 g květní drogy.
Nebo:
Mohou se však ordinovat i vyšší dávky, a to vše formě záparu z 1 lžíce drogy na šálek vody: pije se 2-3x denně. Ve stejných indikacích se může užívat i 2% zápar (je třeba nechat postát 20 minut), který se užívá 2-3x denně po 1 šálku.
Nebo:
Infuze a dekoktum se připraví tak, že se vhodí půl hrsti květních lístků do litru vroucí vody.
Nebo:
Nálev z korunních plátků růže stolisté, tzv. růžová voda, slouží při mírných průjmech. Hrst plátků se spaří 1/4 l vody, nechá krátce ustát a scedí. Vypije se najednou. Při plicních katarech bývá v lidovém lékařství doporučován tzv. růžový med. Je to nálev ze dvou hrstí plátků růže stolisté a 1/4 l vody, do něhož se přidají 3 lříce medu.

Zevní užití:
Na kloktání a vnější použití se aplikuje 1% zápar z květů.
Jinou přípravu si vyžaduje Decoctum Floris rosae (5-15 g drogy na 200 g vody), který se užívá zevně jako gargarizma a adstringens. V terapii se často používá na kloktání a nehojící se kožní afekty 6% zápar (musí též postát 20 minut).
Nebo:
Lidově se užívá květ k léčbě některých očních chorob: 100 g květů se vaří ve 1/4 l vody delší dobu a potom se z odvaru přikládají obklady na nemocné oko.
Naložíme-li růžové lístky do čistého octa, po 8-9 dnech vylisujeme a scedíme, dostaneme růžový ocet.
Nebo:
Při zánětech v dutině ústní se k vyplachování často doporučuje tzv. růžový ocet, který připravíme tak, že 2 hrsti korunních plátků růže stolisté naložíme na týden do 1/4 l octa. Dávají se potom 2 lžíce do sklenky vody.

Lze nahradit: Šípky jsou dnes i v kulturách jako tzv. vitamínové sorty s plody až velikosti mišpule, které mají hodně dužiny, jsou skoro bez jadérek a chloupků. S vysokým obsahem vitamínu C jsou známy hlavně tyto ruhy: Rosa rubiginosa L. - růže rezavá (růže vinná) divoce rostoucí v teplých oblastech na pasekách a křovinatých stráních, často pěstovaná. Je podobná růži šípkové, květy má silněji červeně zbravené a má aromatické vonné listy. Kvete asi v červnu-červenci. Rosa rugosa Thunbg. - "ruža vráskavá" pochází z východní Ázie a často se pěstuje pro jedlé šípky s obsahem asi 1000 mg% citamínu C a Rosa cinnamomea L. - růže skořicová, u nás dost vzácná v pobřežních křoviscích, častěji pěstovaná, s obsahem vitamínu C asi jako v růži šípkové. Dosud nejvyšší obsah vitamínu C v šípcích byl zjištěn v japonském druhu - Rosa nipponensis, až 11800 mg% (tj. 11,8 g%, počítáno na usušenou drogu). Podobné účinky jako růže šípková má také růže galská.

Lze zaměnit s: Růže má asi 10 poddruhů a kolem 130 taxonů. Z nejbližších příbuzných druhů je možno jmenovat růži šedou - Rosa glauca Vill. hlavně se široce vejcovitými až kulovitými plody (není tak hojná jako růže šípková) a růži "kroviskovou" - Rosa dumentorum Thuill., která se někdy pokládá pouze za poddruh (species). Odlišuje se ochluepním listů i ostny a přílístky.

Popis: Keř vysoký 200-350 cm, s převislými větvemi, které hustě pokrývají zahnuté ostny. Listy krátkostopkaté, nepárovitě peřovité, 5-7-početné, listy pilovité. Květy jednotlivé nebo ve vrcholících, bílé až bleděrůžové. Kvete v květnu-červnu. Plody masité šípky, po dozrátí červené.

Místo výskytu: Roste na suchých a výslunných svazích, mezích a v křovinách do 1000 m n.m. Z rodu Rosa L. je nejrozšířenější právě tento druh. Má v oblibě kypré půdy.

Pěstování: Růže šípková se nepěstuje, potřeba se kryje sběrem z divoce rostoucích rostlin. Šípky i semena se sbírají v září, kdy jsou pěkně červené. Jen výjimečně se suší celé šípky. Obvykle se po sběru šípky podélně naříznou a plstnatý vnitřek se celý vyškrábne. Zbylá dužina se porom pomalu suší. Vnitřek šípků se potom proplachuje vodou, nažky se tak zbaví svých hedvábných chloupků a ne aslunci se rychle osuší. Při práci s plstnatým vnitřkem cítíme na kůži svědění a pálení od jemých chloupků. Pčedejdeme tomu tak, že ruce občas potřeme magnéziovým práškem. Růže stolistá se pěstuje v mnoha odrůdách k průmyslovým účelům. Korunní plátky se sbírají za suchého počasí v červnu a červenci, dříve než se květy úplně rozvinou. Sběr se rozprostře v tenkých vrstvách a rychle usuší ve stínu, aby si zachoval přirozenou barvu a vůni. Sušená droga se musí uschovat v čistých, dobře utěsněných nádobách.

Doba sběru + sbíraná část: Zralé, nenamrzlé, zdravé a suché plody se trhají ručně, bez stopek, nejlépe v rukavicích (září-říjen). Takové jsou nejhodnotnější, protože obsahují nejvíc vitamínu C. Přezrálé a namrzlé šípky se hodí pouze na marmeládu. Za hodinu se nasbírá asi 1,5-3 kg šípků.

Vlastnosti drogy: Maso plodů růže šíkové chutná nakysle sladce a v ústech trochu stahuje. Droga je bez zápachu. Korunní plátky růže stolisté chutnají trpce a stahují, voní velmi příjemně.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář