Schizandra (Klanopraška) plod 50g Schizandra chinensis fructus tot.

Celý popis
Kód produktu: 96189
Skladem (10+ ks)
Cena s DPH: 84,00
Cena bez DPH: 75,00
- +
ks
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Klanopraška čínká plod (Magnolka) (Český text na obalech)

Složení: Schizandra chinensis fructus. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: https://herbar.milota.com/rostlina/schizandra-plod-50g . Klanopraška je poměrně dobře prozkoumaná. Plody mají hodně organických kyselin, vitamín C, látky podobné rutinu, antokyany a sacharidy. Semena obsahují mastný olej se silicemi, vitamín E, nenasycené mastné kyseliny a steroly. V celé bylině je přítomno velké množství minerálních látek, lignany a celá řada stimulujících látek, například schizandrin a jeho deriváty.
Užívání: 1 čajovou lžičku na 2dl vařící vody, luhovat 10 minut. Lze konzumovat rovněž cca 1-6g (jen tak) rozkousat a spolknout.
Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.com
Země původu: Česká republika 

  • Schizandra čínska plod (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Schizandra chinensis frustus. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Schizandra je pomerne dobre preskúmaná. Plody majú veľa organických kyselín, vitamín C, látky podobné rutinu, antokyány a sacharidy. Semená obsahujú mastný olej so silicami, vitamín E, nenasýtené mastné kyseliny a steroly. V celej byline je prítomné veľké množstvo minerálnych látok, lignany a celá rada stimulujúcich látok, napríklad schizandrin a jeho deriváty.
Užívanie: 1 čajovú lyžičku na 2dl vriacej vody, vylúhovať 10 minút. Popíjať 3x denne. Možno konzumovať tiež cca 1-6g (len tak) rozhrýzť a prehltnúť.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: 

Klanopraška čínská: Synonyma:
Latinsky:
Schisandra chinensis, Schiznadra japonica Hance, Kadsudra chinensis Turcz., Maximowiczia amurensis Rupr., Maximowitzia chinensis Maxim.
Česky: Limoník čínský, schizandra čínská, čínský citrónovník, magnolka čínská

Klanopraška čínská: Droga:
Latinsky:
Fructus schizandrae, Semen schizandrae, Herba schizandrae, Fructus schisandrae, Semen schisandrae, Folium schisandrae
Česky: Plod klanoprašky

Klanopraška čínská: Názvy:
Slovensky:
Schizandra čínska, limoník čínsky
Německy: e Chinesische Beerentraube
Anglicky: Chinese Magnoliavine

Chemické složení: Celá rostlina obsahuje silici vůní připomínající citron. V kůře je jí kolem 3%, v semenech kolem 2% a ve vlastní lianě pak kolem 0,5%. Korová silice je průzračná, zlatožlutá tekutina s příjemnou citronovou vůní, složená zhruba z třiceti seskviterpenů, dále z aldehydů, ketonů atd. V sušině plodů je v průměru 19,6% sacharidů, 10,6% bílkovin, 9% kyseliny jablečné, 11,2% kyseliny citronové, 2,7% kyseliny vinné, 350-380 mg% vitamínu C, stopy vitamínů skupiny B a P, pryskyřičnaté a minerální látky. Tonizující účinek má však pravděpodobně schisandrin v množství 2,9-9,8 mg%. Daleko účinnější jsou semena, která obsahují 1,6-2,9% silice, 175-305 mg% schisandrinu (C23,H32,O6) a také schisandrol, 0,03 mg% vitamínu E a do 33,8% tuku, složeného převážně z glyceridů kyseliny linolenové a oleinové. Ten je zlatožluté barvy s charakteristickou smolnatou vůní a nahořklou chutí. Významný je i obsah a skladba minerálních látek. Rozhodující podíl tvoří draslík (60-61%), z dalších vápník (10-11%), síra (asi 10%), hořčík (asi 9%), sodík (8-9%), fosfor (7-7,5%), železo (1,8-2%), ale i mangan, nikl a měď. Zajímavé je, že byl zjištěn i obsah stříbra a molybdenu v množství 0,001-0,010%. Také čerstvé listy, lodyhy a kořeny obsahují 26-60 mg% schisandrinu, u suchých listů je to 0,3 mg% a u suchých plodů asi 1, 1 mg%, dále schisandrol a y-schisandrin. Rostlina ani její jednotlivé části neobsahují alkaloidy či glykosidy. List obsahuje značné množství kyseliny L-askorbové. Bobulovité plody obsahují silici bohatou na seskviterpeny a ketony, organické kyseliny, vitamíny (C a E), minerální látky a olej, v kterém jsou lignany (především schizandrin). Podle informací existují různé kultivary klanoprašky z rozdílných stanovišť, které se v podstatě co do obsahových látek neliší. V jednotlivých orgánech tohoto taxonu, který je ze všech 25 druhů nejvíce studován, je spektrum metabolitů ze strukturálního hlediska poměrně úzké. Plody, které jsou v praxi nejpoužívanější, lze morfologicky rozdělit na oplodí a semena. Ve šťávě oplodí byly nalezeny běžné látky: 3% kyseliny vinné, 52% citronové, 40% jablečné, do 4% jantarové a stopy šťavelové (vztaženo na frakci kyselin, která tvoří kolem 9% hmotnosti oplodí). Obsahem kyseliny jablečné a citronové se blíží citronu. Dále byly zjištěny vitamíny: C (0,03-0,04%) a látky typu vitamínu P. Prokázány byly anthokyany a cukry. Semena jsou druhou částí plodu a z hlediska použití tvoří nejdůležitější část rostliny. Po extrakci málo polárními rozpouštědly byl získán mastný olej (přibližně 34%) zlatožluté barvy, pryskyřičné vůně a hořké chuti. Později se ukázalo, že embrya ho obsahují až 50,45%. V tomto oleji je obsaženo kolem 5,75% silice a 13,8% látek nerozpustných v metanolu. Ve směsi jsou přítomny steroly, vitamín E a volné mastné kyseliny. Pozornost byla věnována hlavně silici, která je obsažena nejvíce v semenech (2,6-2,9%), z vegetativních orgánů v menším množství v hlavně v lodyhách, a to především v kůře. Je lehce destilovatelná a její složení je závislé na původu výchozího materiálu, způsobu jeho uskladnění a zpracování. Její obsah a složení v průběhu vegetace kolísá, např. na jaře jí bylo nalezeny ve vegetativních částech kolem 0,6%, na podzim 0,2%. Obsahuje řadu terpenických látek, které jí dodávají charakteristickou vůni připomínající citrón, od něhož dostala přeneseně svůj název. Hlavními účinnými látkami jsou však lignany, obsažené v kořenech, stoncích, ale především v semenech.
Stanovení obsahu lignanů: Byla zjištěna přítomnost schizandrinu a schizandrolu v exokarpu, schizandrinu a deoxyschizandrinu v osemení. Při stanovení souhrnu schizandrinu a schizandrolu v plodech se potvrdilo, že lignany jsou nejen v semenech, ale i v oplodí, ovšem až ve 40x menčím množství než v semenech volně sušencý hna vzduchu. V semenech bylo nalezeno 1,10-5,02%, v lodyhách 5,60-9,80% a kořenech 4,98-12,40% lignanů. Obsah v semenech závisel na stupni jejich zralosti. V kůře stonků a kořenů byla zjištěna nejvyšší hladina ve fázi tvorby květních pupenů a kvetení, nejnižší byla v období mízy (březen). Kvalitativní složení lignanové frakce bylo ve všech orgánech v průběhu ontogeneze stabilní. Všeobecně bylo pozorováno, že skladováním se obsah lignanů snižoval.

Vnitřní užití:
Ukázalo se, že klanopraška může být výhodně použita jako adjuvans u řady onemocnění. Je však třeba vzít v úvahu, že obsahové látky nepůsobí na všechny stejně. K dosažení stejné intenzity účinku je třeba někdy úpravy dávky. Použití: práškované plody, extrakty, bobule naložené v medu apod. Plody lze sušit a užívat do čajů a ovocných nápojů. Vhodnější je nakládat je do ředěného alkoholu nebo do medu a extrakt užívat po malých lžičkách. Do medu také můžeme dát nakrájené ořechy. Bylo zjištěno, že nejvýrazněji působí přípravky ze semen. Léčebná kůra by neměla být kratší než 21 dní a delší než 6 týdnů. Proti míchání s jinými drogami nejsou sice námitky, ale považujeme je za zbytečné, protože účinek drogy spíše oslabuje. Velmi často se používají sušené plody nebo čaje. Např. v KLDR je běžně na trhu instantní čaj ze semen tohoto druhu. Vzhledem k tomu, že jedním z významných tonizujících účinků je zvyšování krevního tlaku, je vhodné používat dále uvedená léčiva pouze na doporučení a pod dohledem lékaře. Tonizující čaje a extrakty s nižší účinností je možno připravovat i z listů a "kůry" stonku.
Nebo:
Nejčastěji se užívá droga ve formě záparu (denní dávka je 5-10 g).
Práškovaná droga plodu se užívá v jednotlivých dávkách 0,5 g 2-3x denně před jídlem, nebo 4 hodiny po jídle.
Nebo:
Je možno používat i prášek ze semen, a to 0,5-1 g 2x denně. Přitom se uvádí, že 1 g prášku poskytuje stimulační efekt za 30-40 minut a tento trvá až 6 hodin.
Tinctura schisandrae (1 díl drogy : 5 dílům 95% alkoholu) se podává 20-30 kapek před jídlem, a to celkem 1-3x denně.
Nebo:
V praxi se zhotovuje ze semen nebo plodů lihový extrakt (95% etylalkohol) v poměru 1:5. Používá se 20-25 kapek 2-3x denně.
Přípravky:
Stimulans a tonikum: Tinctura schizandrae připravovaná 96% ethanolem je žlutohnědá tekutina, charakteristické chuti a zápachu. Jsou také používány tablety, obsahující 0,5 g práškovaných plodů.
Indikace: Jako stimulans a tonikum při fysickém a psychickém vyčerpání, pro zvýšení práceschopnosti, krevního tlaku, zpřesnění koordinace pohybů, jako adjuvans při léčbě spastických paréz po iktu v průběhu 1-4 měsíců po záchvatu, při astenických a astenodepresívních chorobách různé etiologie (reaktivní a alkoholická deprese bez výrazné hypochondrické složky), ke zvýšení oční adaptace v podmínkách tmy.
Kontraindikace: Hyperkineze, zvýšená motilita žaludku a dvanáctníku při ulcus pepticum a duodeni, epilepsie všech stupňů, zvýšení nitrolebního tlaku, hypertenzní choroba se sklonem ke kolísání arteriálního tlaku.
Dávkování: 2-3x denně 20-30 kapek, nebo 2x denně 1 tabletu po jídle.
Adaptogen: V Číně je používán kompozitní přípravek Shengmai injekce, roztok a prášek, zahrnující obsahové látky ze směsi Radix ginseng, Bulbus liriopis a Fructus schizandrae.
Indikace: Při infekčním šoku ke stabilizaci organismu, zvýšení krevního tlaku. Zároveň byl pozorován protizánětlivý a detoxikační efekt, snížení kapilární permeability, zvýšení buněčné imunity, aktivace RES, zlepšení srdeční hemodynamiky a stimulace funkce nadledvin (injekce), k léčbě arytmií, srdeční hemodynamiky, cor pulmonale (roztok, prášek).
Při akvapunkturní léčbě následků dětské obrny je používán injekční přípravek obsahující vodný extrakt ze směsi Radix ginseng, Radix aconiti carmichelii, Fructus schizandrae.
Hepatoprotektivum: "DDB capsulae - Xian Nong Tan Brand". Každá tobolka tohoto přípravku s výbornou biologickou dostupností se skládá z 5 pilulí obsahujících po 1,5 mg látky a dále tablety z práškovaných plodů (500 mg).
Indikace: Léčba aktivní a chronické persistující hepatitidy B, jaterní cirhózy a hepatitíd, navozených léčivy, s vysokými hladinami SGPT. Tablety z plodů jsou používány jako adjuvans v podobných případech.
Dávkování: 3x denně 1 tobolku. V případě, že hladina SGPT neklesne v průběhu 1-2 měsíců na normální hodnotu, zvyšuje se dávka dvojnásobně.
Pro děti do 10 let se používá dávka 3x denně 3 pilule. Kůra má trvat minimálně 6 měsíců, nejlépe 1 rok. V případě podpůrné léčby práškem z plodů se používá 2x denně 1 tableta po jídle.

Lze nahradit: Rod Schisandra Michx., schizandra, ze stejnojmenné čeledi Schisandraceae zahrnuje asi 25 druhů původem především ze subtropů Asie a Ameriky. Např. v jižní Číně roste Schisandra sphenanthera Rehd. et Wills. Velmi příbuzný je rod Kadsura A.L.Juss., jehož některé druhy, např. Kadsura japonica (L.) Dunal a Kadsura coccinea A.C.Sm. se využívají podobným způsobem jako schizandra čínská. Klanopraška se svými účinky přirovnává k ženšenu. A zase jako u eleuterokoku si schizandra proti ženšenu zachovává stabilní účinnost a obsah prospěšných látek pro náš organismus v ní nekolísá.

Popis: Schizandra čínská je opadavá dřevitá liána 8-15 m dlouhá s ovíjivou pravotočivou lodyhou. Kořenové výběžky uložené v hloubce od 50 do 150 mm umožňují vegetativní rozmnožování. Kořeny jsou uloženy mělce v půdě. Lodyha je 10-20 mm tlustá, s červenohnědou kůrou velmi příjemné specifické vůně a rozvětvená. Tvoří se tři druhy výhonků. vegetativní dosahují až 1,6 m délky, vegetativně generativní jsou do 0,5 m dlouhé a na jejich bázi se tvoří květy a plody, generativní (plodonosné) výhonky jsou jen 10-50 mm dlouhé. Listy jsou střídavé, eliptické nebo obvejčité. Červenohnědé řapíky 10-30 mm dlouhé, čepele světle zelené až zelené, 50-100 mm dlouhé a 30-50 mm široké, s klínovitou bází, na vrcholu zaostřené a na okrajích drobně pilovité až celokrajné. Vyrůstají vždy v trsech. Biologie kvetení tohoto druhu je složitá. V přirozených podmínkách se setkáváme jak s rostlinami jednodomými, tak i dvoudomými. Jednodomých rostlin je však méně, navíc většinou samčích. V některých letech se tvoří jen samčí květy, v jiných samčí i samičí. Velmi často to závisí na podmínkách prostředí, především na teplotním režimu, výživě rostlin a vlhkosti půdy. Vliv má také stáří rostliny. Při prvním kvetení se tvoří prakticky pouze samčí květy, samičí se objevují až v pozdnějších letech. Pouze výjimečně se setkáváme s oboupohlavnými květy. Květy vyrůstají v úžlabí listů letorostů po 2-7 na dlouhých (10-40 mm) růžových stopkách. Mají příjemnou citronovou vůni. Koruna je až 15 mm velká, složená ze 6-9 voskovitých plátků, které jsou krémově bílé, jindy narůžovělé. Samčí mají 3-7 bílých tyčinek srůstajících tak, že volné zůstávají pouze prašníky. Po odkvětu opadají spolu s květní stopkou. Samičí mají na krátkém válcovitém květním lůžku velký počet dvouvaječných pestíků. Při dozrávání se toto lůžko zvětší 20-50x. Takovým způsobem se tvoří z jediného květu souplodí vzhledem připomínající válcovitý hrozen dlouhý 20-80 mm a obsahující od 2 do 22, výjimečně do 40 bobulí. Hmotnost jednoho souplodí je 7-12 g. Červená šťavnatá bobule kulovitého tvaru má hmotnost 0,4-0,7 g a uvnitř zpravidla dvě žlutá nebo žlutohnědá ledvinovitá semena asi 3 mm velká. V 1 g je 40-65 semen. Celá rostlina příjemně voní. Kvete zpravidla v květnu nebo červnu, plod dozrává na podzim. Je to vytrvalá, dřevnatějící, opadavá liána se silnými, monopodiálně se větvícími lodyhami, dosahujícími tloukšťky 1-2 cm a délky až 10-12 m, které vycházejí ze smypodiálních, provazčitých, šedohnědých stolonů, vyrůstajících paprsčitě z kořenového krčku v hloubce 10-15 cm. Tyto jsou pokryty šupinovitými zárodky listů s hojnými hrbolky. Kůra mladých výhonů, které vykonávají v průběhu levotočivý pohyb je hladká, hnědočerná a odlupuje se. Listy jsou střídavé, řapíkaté, mírně dužnaté, na líci zelené, na rubu světlejší, se slabým ochlupením na vystupující nervatuře. Zakládají se ve spirále a tvoří lichopřeslen. Čepel je eliptická nebo opakvejčitá, na špici zaostředná, délky 5-10 cm, šířky 3-5 cm. Listové řapíky jsou čsrvenohnědé, 1-3 cm dlouhé. Okraj listu je mělce zoubkatý. Rostlina je jednodomá s oddělenými květy obou pohlaví. Samčí i samičí květy jsou rozloženy po 2-7 v paždí pupenových hrbolů plodících nebo vegetativních výhonů. Květní pupeny se zakládají v létě a na podzim se tyto zárodky diferencují v květy obou pohlaví. V jednom pupenu se zpravidla nacházejí 3-4 samčí a 2-3 samičí květy. V dospělosti jsou stopečky 1-4 cm dlouhé, nící, zakenčené aromatickými květy o průměru 1-1,5 cm. Okvětí je korunovité s bílými lístky uvnitř růžovými (s hnědým odstínem), které jsou rozloženy na ose ve spirále. Samčí květy nesou 3-7 tyčinek, srostlých bazemi v sinadrium.Konektivy tyčinek jsou šťavnaté a sbytnělé.Prašníky jsou žluté se čtyřmi chlopněmi. Samičí květy mají 30-40 volných zelených plodolistů cyklickyrozložených na šešuli ve formě nevelké šišky. Plodenství je hroznovité a zahrnuje 4-40 šťavnatých, ostře červených bobulí, průměru 5-10 mm. Každá bobule uzavírájedno, řídce 2-3 semna ledvinovitého tvaru, přibližně 4 mm dlouhá, 3 mm široká a 2 mm tlustá s lesklou tuhou testou. Endosperm je u zralých semen silný, embryo malé. Klanopraška je vytrvalá liána původem z dálného východu. Roste jako keř nebo je možné její korunu tvarovat. Jako liána se ovíjí kolem podpory ve směru hodinových ručiček, nedá se donutit ovíjet se opačně. Jednotlivé stonky se proplétají a tvoří jakési provazce. Roste do délky deseti i více metrů, podle podmínek ve kterých se nachází. Listy jsou světle zelené, později žloutnou. Zdřevnatělé stonky příjemně voní. Plody jsou červené bobule v hroznech podobných rybízu. V každém plodu jsou dvě semena, vůní připomínají pryskyřici. Plody mají hořce svíravou, kyselou chuť.

Místo výskytu: Jde o představitele původní subtropické flóry, který se udržel v oblasti Dálného východu na jih od 51-54" severní šířky v Přímořském a částečně v Chabarovském kraji, v Amurské oblasti, na jižním Sachalinu a na Kurilsských ostrovech, ale i v severní Číně, v Koreji a Japonsku. Schizandra čínská zde roste ve smíšených a listnatých lesích, především na lehkých, naplavených půdách v okolí řek a potoků, obvykle ve výškách 200-500 m ned mořem. V SSSR se nyní schizandra čínská hojně pěstuje na Ukrajině, Kavkazu, v okolí Moskvy, v Moldávii, Bělorusku i jinde. Objevila se i v řadě dalších zemí, ČR nevýjimaje. Každoročně plodí rostliny na Kraví hoře v Brně i u mnoha drobných pěstitelů.

Pěstování:
Poloha, podnebí, půda:
Schizandra čínská vyžaduje lehčí, propustné, humózní (až 15% humusu), na dusík a draslík bohaté půdy s s kyselejším pH 4,8-5,6 a dostatkem vláhy (nejlepší podmínky k růstu má v listnatých světlých lesích). Nevyhovují půdy příliš těžké a zamokřené nebo naopak půdy velmi lehké. Odolnost semenáčků vůči suchu je nízká, proto musí mít v průběhu vegetace dostatek vláhy. Obecně rostlina roste lépe za vyšší vlhkosti vzduchu. K dobré plodnosti je třeba dostatek světla (ne však sluneční úpal), i když povrch půdy by měl být zastíněn (spodní část s kořeny), aby nedocházelo k přehřátí kořenů. Druh je odolný vůči mrazu, neboť snáší teploty až do -35°C, přesto rostliny v prvních letech na zimu zakrýváme, např. slamou. Dá se dobře pěstovat do nadmořské výšky 600 m n.m. Naše klima jí poměrně vyhovuje, avšak je potřeba pěstovat vždy více rostlin najednou, abychom měli alespoň jednu samčí rostlinu vedle rostlin samičích. Po výběru vhodného pozemku je třeba jej na podzim prokypřit do hloubky 0,2-0,3 m a zároveň s tím zapravit i uleželouu hlé=chskou mrvu, která se později doplní minerálními fosforečnými a draselnými hnojivy.

Výsev semen: Prvotní kultury se zakládají ze stratifikovaného nebo nestratifikovaného osiva. V případě stratifikovaného osiva (stratifikace se provede udržováním semen, smíchaných s vlhkým pískem 4 měsíce při teplotě 3-5°C, např. v lednici) se výsev provede v březnu. Je-li osivo neupravované, potom se vysévá ihned po obdržení. V obou případech se výsev provede do výsevních misek do lehčí, rašelinné, humózní, dobře prospustné zeminy do hloubky 1-1,5 cm. Bylo-li osivo stratifikované, umisťují se misky do poloteplého skleníku nebo pařeniště, v případě neupravovaného osiva se v průběhu zimy použije studené pařeniště, které se zakrývá. Klíčení a vzcházení začíná v dubnu-květnu a v tomto období jsou rostlinky choulostivé na zálivku. Zemina musí být stále mírně vlhká, ne však přemokřená, protože klíčenci jsou náchylní k padání. ve stádiu dvou pravých listů (výška semenáčků je asi 4-6 cm) se pikýruje do kelímků s propustnou, humózní zeminou, obsahující menší množství rašeliny a hrubého písku. Přes léto se kelímky s výsadbou uchovávají v otevřeném pařníku, chráněném před úpalem. Takto se rostlinky zpravidla pocnechávají i v druhém roce vegetace, aby rostliny dostatečně zesílily. Ve třetím roce na jaře začnou vyhánět liánovité větvičky - v té době se přesazují na trvalé stanoviště do propustné, hlinité zeminy s dostatkem kompostu na vzdálenost 2 metrů. Potřebují oporu - široký žebříček až 3 m vysoký, nebo se mohou pěstovat po způsobu chmelu. Místo svislého vodícího drátu se však natahuje velmi řídké pletivo nebo roxor. Vzdálenost mezi řádky musí být alespoň 1 metr. Snáší i přímé slunce, nesmí však být na průvanu.

Předpěstování: Rozmnožuje se semeny i vegetativně, tj řízky. Semena jsou sice poměrně velká, ale zárodek není zcela vyvinut. Teprve v průběhu stratifikace se dokončuje jeho růst a vývoj. Čerstvě sklizené plody se spolu se semeny nechají při pokojové teplotě zaschnout a uloží až do ledna, kdy se odstraní zaschlá dužina a semena se namočí na 2-3 hodiny do vody. Stratifikace probíhá při střídání teplot (+18-20°C měsíc a -2 až -4°C také měsíc). Potom semena poměrně dobře klíčí, asi 50-70%, ostatní přeléhají. Doporučuje se rovněž podzimní výsev do hloubky 10-20 mm. Výsev se provádí buď na podzim (nestratifikovaná semena) do chladného pařeniště, nebo se vysévají stratifikovaná semena na jaře do půdy prohřáté na 8-10°C.

Vegetativní množení: Vegetativní způsob rozmnožování je vhodnější, neboť známe genetickou hodnotu materiálu, tj. výnosnost, typ pohlaví rostliny apod. Rozmnožovat je nejlépe letními polodřevitými řízky a 2-3 "očka", která dáváme do vlhké půdy pařeniště. Rozmnožovat lze také hřížením, kdy se na jaře přihrnou mladé výhony do půdy a do podzimu zakoření. Vhodným způsobem rozmnožování je i použití kořenových výběžků - stolonů. Jakmile začne rostlina na stanovišti dobře růst, začne vytvářet velké množství zakořeňujících stolonů, které se na podzim (1x za dva roky) opatrně výjimají ze země a sázejí na trvalé stanoviště. Tyto vegetativní části rostou velmi dobře a rychle.

Výsadba: Semena schizandry nejen velmi špatně vzcházejí, ale rostliny v prvním roce i pomalu rostou, a to pouze 50-60 mm za vegetaci. Na trvalé stanoviště se vysazuje 2.-3. rok, a to na pozemek řádně vyhnojený, ne však čerstvou chlévskou mrvou. Pro vysazování se připravují jamky 600x600 mm, hluboké 500 mm, naspodu s dobrou drenáží a uleželým kompostem. Při pěstování více rostlin volíme řady 3 m, mezi jednotlivými rostlinami 1 m. V prvním období je velmi důležitou operací vyvazování rostlin na opory, které mají být 2,5-3 m vysoké. Podle pramenu 61. se rostlinky přepichují, jakmile jsou vysoké 5 až 10 cm. Některé zdatné sazenice je možné vysadit na podzim téhož roku, další v následujícím roce. V prvním roce po vysazení vyroste klanopraška 2 až 3 metry na několika stoncích. V dalších letech pokračují stonky v růstu a nové vyrůstají z kořenů. V našich klimatických podmínkách začíná rašení počátkem dubna, kvetení koncem května až začátkem června a plody dozrávají kolem 20. září. Klanopraška má mělký kořenový systém. Neúspěchy s pěstováním mají příčinu právě v této vlastnosti. Jarní slunce prohřeje horní vrstvy země, rostlina začne rašit a pak zmrzne. Jinak klanopraška snáší nízké teploty kolem -30°C. Ochránit kořenový systém se podařilo položením dlaždic kolem rostliny a mulčováním rašelinou. Ve spárách mezi dlaždicemi vyrostly z kořenů nové stonky, které se dobře daly rozsadit. Klanoprašku je možné tvarovat na podpěrách jako révu odstraněním odnoží, nebo ji nechat růst jako keř.

Pěstování: Semena schizandry čínské velmi špatně vzcházejí a v prvním roce i pomalu rostou, a to pouze 50-60 mm za vegetaci. Jako liána vyžaduje oporu 2,5-3 m vysokou. Sazenice je vhodné umístit na severní stranu a oddálit vegetaci zakrytím rostliny a především jejího kořenového systému před prvními teplými jarními slunečními paprsky, protože následné jarní mrazíky by jejímu květu rozhodně neprospěly. Vzhledem k liánovitému růstu vyžaduje vhodnou oporu, na které dává vyšší výnosy než pěstovaná bez opory. Pýsledky pokusů tuto skutečnost jednoznačně potrzují. U rostlin s oporami byla průměrná hmotnost souplodí 9,8 g, bez opor pouze 3,5 g. Rostlina začíná rašit poměrně brzy na jaře a je zde nebezpečí poškození jarími mrazíky. V našich klimatických podmínkách kvete od poloviny května, a to tak, že se nejdříve otevírají květy samčí a za 2-3 dny květy samičí. Období kvetení trvá 8-14 dnů. Pro schizandru je typická střídavá plodnost, vždy za 2-3 roky. Délka vegetační doby je 180-186 dní, suma aktivních teplot kolem 2000°C. Souplodí dozrávají v průběhu září a mohou zůstat na rostlině až do plného opadu listů. Výnosy z jedné rostliny jsou velmi rozdílné a pohybují se od několika gramů až po 5 kg. V SNS je schizandra předmětem intenzivní šlechtitelské práce. Například odrůda řPervenecř dosahuje výšky 1,7 m s průměrnou hmotností souplodí 7,8-10 g a jedné bobule 0,38-0,43 g. V souplodí je až 22 bobulí. Průměrný výnos z jedné rostliny je přes 1 kg bobulí. Hmotnost 1000 semen je 27,1 g. V průběhu vegetace provádíme formování rostliny, neboť přílišné zahuštění snižuje výnosy. Stejně tak je třeba odstraňovat vytvářející se kořenové výběžky, které vysilují rostlinu a negativně ovlivňují plodnost. Vlastní řez se provádí na podzim nebo brzy na jaře, ještě před rašením. Ošetřování rostlin spočívá dále v ničení plevelů a kypření půdy, v případě potřeby i v zálivce.

Doba sběru + sbíraná část: V areálu svého výskytu se sbírá list - Folium schisandrae, nazývaný i čínský limoníkový list. Listy se užívají čerstvé i sušené. Užívá se i celá rostlina. Aby nedošlo k jejímu zničení, sklízí se nadzemní část, plody, listy, dřevo. Plody se sklízejí v září až říjnu do nástupu prvních podzimních mrazíků. Rostliny začínají plodit kolem pátého roku (u vegetativně množených jedinců již čtvrtým rokem). V plné plodnosti jsou však rostliny až za 15-20 let. V době plné plodnosti je možno z jedné rostliny sklidit až 4-5 kg bobulí. V době sklizně nesmějí být jednotlivé bobule přezrálé. V našich podmínkách se sbírají nejčastěji 1-2-leté kaulomy (olistěné větvičky - liány), které mají tloušťku do 0,5 cm, protože úroda plodů bývá velmi malá. Léčivý účinek těchto kaulomů se však vyrovná účinkům plodů. Sběr se provádí koncem června až v červenci.

Zpracování + uchovávání: Plody jsou výchozím materiálem pro získání dvou drog: Fructus schizandrae chinensis (v Japonsku zvané Gomishi, v Číně Wu-Wei-Zi), obsahující kolem 2% lignanů a Semen schizandrae. Po sběru jsou zbaveny karpoforů a suší se v sušárnách při 35-40°C (max. 60°C) nebo na slunci a nekonec se zbaví nečistot (sesýchací poměr je asi 5:1). Při druhém způsobu se z vyčištěných bobulí vylisuje šťáva (používaná v potravinářském průmyslu pro vysoký obsah vitamínu C), zbylý výlisek se rozdruží a dobře promyje vodou, až je odstraněn exokarp. Výtěžek semen je kolem 5% na hmotnost čerstvých plodů. Jako droga jsou doporučovány také listy. V závislosti na době sběru obsahují buď velké množství slizů (srpen-září) nebo flavonoidů. Jako stimulans jsou používány také stonky a kořeny. Čerstvě nasbírané kaulomy (olistěné větvičky) se suší ve slabé vrstvě (5-6 cm) na stinném místě za dobré výměny vzduchu. Použije-li se umělé teplo, nesmí teplota přestoupit 35°C. Poměr seschnutí je 4,5-5,5:1. Po usušení se listy nadrtí a zbylé větvičky nastřihají nebo nařežou na řezačce. Listy sušením zpravidla mírně zhnědnou. Droga se uchovává v plechovkách nebo sklenicích za nepřístupu světla. Nebývá napadána hmyzími škůdci. Listy se v době vegetace užívají také čerstvé. Zvláště v době velkých letních veder odstraní slabost rozžvýkáním, případně snězením několika listů klanoprašky. Na zimu se trhají a suší listy (otrhat max. šestinu listové plochy) a také dřevo, získané při prořezávání. Z plodů, listů, dřeva je možné v zimě v případě potřeby vařit čaje. Plody se zpracovávají buď v čerstvém stavu, a to odděleně dužina (šťávy a džemy) a semena (lihový extrakt), nebo se celé suší s obsahem vody do 14%. Potom je lze skladovat po delší období a využívat k přípravě odvarů a lihovýchextraktů. Obdobným způsobem se suší i listy a části stonků.

Vlastnosti drogy: Dozrálé bobulovité plody - Fructus schisandrae se k léčebným účelům suší. Chutnají kořenitě hořce až palčivě.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář

Aktuality

03
září

Vylepšily jsme pro vás vyhledávání, nyní je možné vyhledávat fulltextově....