Šalvěj nať 40g x Salviae officinalis herba cons.

Celý popis
Kód produktu: 96201
Skladem (10+ ks)
Cena s DPH: 17,90
Cena bez DPH: 15,57
- +
ks
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Šalvěj lékařská nať (Český text na obalech)

Složení: Salviae officinalis herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/salvej-nat-40g . Šalvějová droga obsahuje silici s thujonem, cineolem, kafrem, borneolem, dále katechinové třísloviny, pseudotřísloviny, kam patří některé organické kyseliny jako kyselina kávová, dále triterpeny, hořčinu carnosol, diterpenové hořčiny abietanového typu, lakton salvin s fytoncidní účinností, saponiny, pryskyřičné látky, vitamíny skupiny B a látky podobné ženskému hormonu estrogenu. Vlasová voda: 150 g šalvějové nati na 1l pravého třtinového rumu necháme uzavřené na tmavém místě 3 týdny. Užívání: 1 pol.lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 5 min popíjet 2 x denně.

  • Šalvia lekárska vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Salviae officinalis herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Šalviová droga obsahuje silicu s thujonom, cineolom, gáfrom, borneolom, ďalej katechínové triesloviny, pseudotřísloviny, kam patria niektoré organické kyseliny ako kyselina kávová, ďalej triterpény, horčinu carnosol, diterpénové horčiny abietanového typu, laktón salvín s fytoncídne účinnosťou, saponíny, živicové látky, vitamíny skupiny B a látky podobné ženskému hormónu estrogénu. Vlasová voda: 150 g šalviové vňati na 1l pravého trstinového rumu necháme uzavreté na tmavom mieste 3 týždne. Užívanie: 1 pol.lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, vyluhovať 5 min popíjať 2 x denne.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny ZDE:

Šalvěj lékařská: Synonyma:
Latinsky:
Salvia major, Salvia minor
Česky: Šalvěj zahradní

Šalvěj lékařská: Droga:
Latinsky:
Folium salviae, Folium salviae officinalis, Herba salviae officinalis
Česky: List šalvěje

Šalvěj lékařská: Názvy:
Lidové:
Babské ucho, koníčky, smrtky
Slovensky: Šalvia lekárska
Německy: r Echter Salbei, Salbeiblätter
Rusky: Šalfej aptečnyj
Anglicky: Sage
Polsky: Szalwia lekarska, Szałwia

Chemické složení: Droga obsahuje 1-2,5% silice (nať 0,1-1%) rozdílné skladby (podle původu) s významným podílem D-tujonu a L-tujonu (do 50%). Jen španělská šalvěj ho neobsahuje. Silice dále obsahuje cineol, který je v převaze v řecké šalvěji (Salvia triloba L. fil. - až 60-70%), jinak je obsažen asi v 15%, borneol, kafr, cymol, pinen, linalol, hydroxyterpenové kyseliny (např. karnezolová), saponiny, hořčiny (pikrosalvin = karnozol - antibioticky účinný lakton), diterpenová hořčina abietanového typu, lakton salvin s antibiotickou účinností, třísloviny typu hluchavkovitých rostlin (2-3%), asi 8-13% kondenzovaných katechinových tříslovin, pseudotřísloviny (kyselina chlorogenová, kávová, ferulová), triterpeny (kyselina oleanová, ursolová), blíže neurčené estrogenní látky, flavonoidy, neznámá látka tlumící sekreci potních žláz, saponiny, pryskyřice a vitamíny (P-faktor, tiamin, kyselina nikotinová a její amid aj.).

Vnitřní užití:
Účinnost přípravku podmiňuje způsob přípravy. Terapeutický efekt silice je výraznější v záparech, především však v alkoholovém rozpouštědle. Vařením část silice vyprchá. Zápary se používají jako stomachikum, antidiabetikum a antihydrotikum, zatím co lihový výtažek je účinnější jako spasmolytikum a antiseptikum. Nejméně silice, a tedy i jedovatého tujonu, obsahuje odvar, proto jeho užívání nemá nepříznivé účinky. Terapeuticky tu působí prakticky pouze neprchavé a termostabilní látky, které se převážně nacházejí jenom v tříslovině. Výluhy působí poměrně silně, podáváme je tedy v menších dávkách než ostatní čaje. Protizánětlivé látky jsou špatně rozpustné ve vodě, proto se v takovém případě volí často forma lihovodného roztoku. Vnitřně obvykle postačí 1 kávová lžička tinktury na 125 ml nálevu. Šalvěj je vhodná jak k samostatnému podávání, tak i ke kombinaci do směsí. Zde však dbáme na to, aby předepsanou čajovou formou nebyl odvar, neboť v něm účinnost šalvěje rychle klesá.
Na přípravu záparu se používá průměrná jednotlivá dávka 1,5 - 2 g, nebo v praxi běžněji 1 kávová lžička listu na šálek vody: pije se 1-2x denně.
Nebo:
Běžně se připravuje zápar ze lžíce listů na 2,5 dl teplé vody (přikryté nechat stát 15 minut, pít po 2-3 lžících 2-4x denně).
Nebo:
Při žaludečních chorobách se doporučuje nálev podle tohoto návodu: 20 g šalvějových listů se spaří litrem vody, nechá 10 minut ustát a přecedí. Pijí se potom 2 šálky denně.
Nebo:
Smí se užívat jen jeden šálek nálevu připraveného ze dvou lžiček drogy denně, a to po dobu nejvýše jednoho týdne. Šalvěj totiž obsahuje jedovatou látku thujon.
Nebo:
Infusum Folii salviae (5-10 g drogy na 1 sklenici vody) se užívá po 1-2 lžících 2-4x denně.
Tinctura salviae se podává po 0,1 g pro dosi.
Nebo:
Nejúčinnější formou je tinktura, podávaná obvykle v dávkách 20 až 25 kapek 3krát denně.
Koncentrovanější tekutý extrakt (extractum salviae fluidum) podáváme po 10 až 15 kapkách.
Oleum salviae se užívá v jednotlivé dávce 0,1 g.
Při žaludečních chorobách se užívá i velmi účinný vinný nálev: 20 g šalvějových listů se spaří 1/4 l horkého vína, nechá ustát a užívá polovina ráno a polovina večer.
Šalvějové víno, připravené macerací 80 g drogy po 10 dní ve sladkém víně, dávkované po 1 polévkové lžíci po jídle, posiluje psychiku, zejména u vnitřně labilních lidí.
HVLP Florsalmin gtt. (je i gel, připravuje se i spray) je určen hlavně k zevnímu užití. Jeho indikace však byly rozšířeny i na vnitřní užití při zvýšeném pocení (3x denně 15-30 kap.) např. v klimakteriu, při symptomatické hyperhydróze a neurogenní hyperhydróze.(předn.HK).

Zevní užití:
Protizánětlivé látky jsou špatně rozpustné ve vodě, proto se v takovém případě volí často forma lihovodného roztoku. Zevně dávkujeme 1 čajovou lžičku tinktury na sklenici čaje.
Na obklady a do kloktadel se obvykle připravuje zápar z 1-2 lžic listů na 2,5 dl vody. ČsL 4 doporučuje do záparu k vyplachování úst 2,5 g drogy.
Nebo:
Infusum Folii salviae (5-10 g drogy, praktičtěji 1 lžíce na 1 sklenici vody) se užívá na vyplachování úst a jako kloktadlo.
Extractum salviae fluidum má jednotlivou dávku 0,5 g: na výplachy úst se ordinuje 1% extrakt.
Užívá se asi 5% odvar připravený krátkým varem jako adstringens při angíně, zánětech ústní dutiny apod.
Tinctura salviae: na výplachy úst a kloktání se používá 5% lihový výluh, jako korigens se užívá v 0,1% zředění.
Šalvějový ocet: Láhev naplníme až po hrdlo květy šalvěje luční, zalejeme přírodním octem tak, aby byl až nad květy a láhev necháme stát 14 dní na slunci nebo na teplém místě.
Sedací koupel: Dvě vrchovaté dvojhrstě listů na noc vložíme do studené vody. Druhý den se všechno zahřeje až k varu a výtažek přilejeme do vany.

Lze nahradit: Větší obsah účinných látek má šalvěj pěstovaná a to odrůda se stříbrobílými, silně chlupatými listy. Nachová odrůda Salvia officinalis je účinnější než zelená odrůda. Drogou je list pěstované šalvěje lékařské, který lze nahradit pouze listem rovněž pěstované šalvěje muškátové (Salvia sclarea L.). Jen iluzorní a méněcennou náhradu poskytují listy planých šalvějí, šalvěje luční (Salvia pratensis L.) a šalvěje přeslenité (Salvia verticillata L.). Ostatní druhy šalvějí jsou léčebně bezcenné. Šalvěj lékařskou nelze nahradit šalvějí muškátovou !!!!!!!!. V Číně se používá jako tonikum kořen příbuzné rostliny S. militorrhiza (tan šen - dan shen).

Lze zaměnit s: Příbuzné druhy jsou význačné jiným tvarem listů a jinak kvetou. Z jiných druhů rodu (nepodobných vzhledem mateřských rostlin ani listů) tvoří nepřípustnou příměs hlavně šalvěj muškátová - Salvia sclarea L. - s listy většími a jinak páchnoucími), potom šalvěj luční - Salvia pratensis L., popřípadě šalvěj hajní - Salvia nemorosa L., s listy jiného tvaru, neochlupenými a jinak páchnoucími, potom druhy rodu sápa - Phlomis L. (u nás hlavně sápa hlíznatá - Phlomis tuberosa L., jinak kvetoucí a vyznačující se jiným tvarem listů. Šalvěj lepkavá - Slvia glutinosa L.) a šalvěj přeslenitá - Salvia verticillata L.) - viz. šalvěj luční.

Popis: Trvalý polokeř vysoký až 70 cm, obvykle bíle plstnatý, s přímými stonky, ve spodní části dřevnatějícími, v horní bylinnými a krátce rozvětvenými, hranatými. Listy protistojné, stopkaté (stopky se k vrcholu zkracují), vejcovitě podlouhlé až kopinaté, na bazi mělce srdčité, jemně vroubkované, s hustou síťovitou žilnatinou, celé chlupaté až plstnaté. Stopkaté květy velké, fialové nebo bílé, v řídkých papřeslenech. Kvete v červnu-červenci. Celá rostlina je velmi aromatická. Plody jsou tvrdky.

Místo výskytu: Jihoevropská rostlina pěstovaná v zahrádkách. Často splaňuje. Má v oblibě suché vápnité půdy s dostatkem živin. Je to vytrvalý malý keř, který pochází z Dalmácie a Makedonie. Nejkvalitnější šalvěj roste na jugoslávském pobřeží Jaderského moře. Pěstuje se všude v Evropě, v mnoha odrůdách, z nichž některé jsou přizpůsobeny odlišnému klimatu, než jaké je v jejich domovině.

Pěstování:
Obecně:
Šalvěj se množí setím semen přímo do země a pěstováním na témže místě po dobu 5-6 let i déle, podle podmínek a použité agrotechniky. V prvním roce se pomalu vyvíjí, vyráží jen několik listnatých stonků a dává malý výnos listů. V dalších letech každoročně vytváří mnoho stonků, které dřevnatí a vytrvávají do dalších let. Na nich vyrážejí kvetoucí nezdřevnatělé prýty, které samy o sobě nejsou lékárenskou surovinou. Růst těchto květných prýtů, kvetení a tvorba plodů potlačují růst listů, které jsou potom většinou malé a předčasně žloutnou. Jejich sklizeň a kvalita je nízká. Zdřevnatělé stonky a kvetoucí prýty ztěžují mechanizaci sklizně a její čištění. Proto pro získání vyšších sklizní lékárenské drogy je nutno počínaje druhým rokem brzy na jaře zmlazovat, tj. seřezávat staré šalvěje u samé země. Tím se umožní rychlé obrůstání mladých bylinných stonků, které vytvářejí velké listy a nevytvářejí květy.

Poloha, podnebí, půda: Šalvěj má v oblibě půdu lehčí, sušší, dobře zásobenou živinami, zvláště vápnem, hlinitopísčitou a slunnou, pokud možno chráněnou polohu, protože velké mrazy a mrazivé větry nadělají někdy v šalvějových kulturách mnoho škody. Šalvěj roste i na chudých půdách, na dobrých půdách však dává vysoký výnos natě. V polostínu jsou listy větší.

Výsev semen: Šalvěj můžeme množit semeny, která vyséváme brzy na jaře na trvalé místo. Pozemek na zimu zoráme. Brzy na jaře pozemek uvláčíme a usmykujeme. V poslední době se u nás používají holandské brány, s kterými se půda připraví "na jemno". Ve velkém šalvěj pěstujeme z přímých výsevů, v malém z předpěstovaných sazenic. Přímo na pozemek vyséváme na začátku září, a to proto, aby rostliny do zimy dobře obrostly. Lépe se však osvědčil výsev v březnu a dubnu (podle pramenu 98. od dubna do 15. května) řídce do řádků od sebe vzdálených 50 cm. Sejeme secím strojem Saxonia, na hektar je zapotřebí 15-17 kg osiva. Šalvěj vzchází za 3-4 týdny, podle počasí. Někteří pěstitelé při výsevu přidávají ředkvičku, která pak "vyznačí" řádky. Má to tu výhodu, že můžeme v řádcích plečkovat. Výsev v řádcích nejednotíme (podle pramenu 98. jednotíme na vzdálenost 40 cm). Šalvěj podle potřeby plečkujeme a okopáváme. Ve velkém plečkujeme plečkou nesenou za traktorem.Kultura má být po celou dobu vegetace bez plevele. Při výsevu šalvěje se ukázalo velmi vhodné několikahodinové máčení, po kterém osivo lépe a rovnoměrněji vzchází.

Předpěstování: Lépe se předpěstovává se ze semen. Vysévá se na podzim nebo častěji brzy na jaře (koncem března) do pařeniště nebo na zvláštní záhonky v řádcích do hloubky 1-2 cm (přikryje se zeminou) nebo rozhozem. Klíčí za 1-2 týdny. Sazeničky přepichujeme na 5x5 cm do pařeniště. Podle potřeby zaléváme, vzduchujeme, před vysázením rostlinky otužujeme. Na trvalé stanoviště přesazujeme, když rostlinky dosáhnou výšky asi 10 cm (3-4 pravé lístky). Na hektar se při výsevu do pařeniště na předpětování sadby potřebuje 1,5-2 kg osiva.

Vegetativní množení: Kulturu necháme na místě tako dlouho, dokud je výnosná a nevadí v osevním plánu. Novou kulturu již nezakládáme ze semene, ale rozdělením a roztrháním starých trsů, což provádíme již na podzim.

Výsadba: Když předpěstované rostlinky povyrostou a jsou dost silné (květen), přesazujeme je na pole s mezerami 30 cm (do sponu 50x60 cm, 40x40 cm apod.). Před sázením se doporučuje přistříhat rostlinám kořínky a přistřihané namočit do hlinité kaše. Po výsadbě je nutná zálivka.

Pěstování: Po přesazení mírně zaléváme. Kultura se občas vypleje a jednou za rok okopá. Po pěti letech je nutno kulturu obnovit. Na zimu je třeba porosty přikrývat chvojím, protože šalvěj je choulostivá na mráz. Počínaje druhým rokem brzy na jaře je třeba začít rostliny zmlazovat, tj. seřezávat staré šalvěje u samé země. Tím se umožní rychlé obrůstání mladých bylinných stonků, které vytvářejí velké listy a nevytvářejí květy. Nejvhodnější doba pro zmlazování je od 10.-15.února do 10.-15.března. Nevhodné je zmlazovat na podzim.

Hnojení: Jako předlodinu je nejlépe volit hnojené okopaniny. Hnojením se výnos zvyšuje. Půdu pohnojíme předem dobře proleželou chlévskou mrvou, protože čerstvé hnojení chlévskou mrvou a slamnatým hnojem šalvěj nesnáší. Má v oblibě dobře proleželý kompost 50 t na hektar. Je možno použít i umělá hnojiva. Ke zvýšení obsahu silice je vhodná kyselina fosforečná, draslík ovlivňuje její tvorbu nepříznivě. Na hektar dáváme 200 kg dusíkatých hnojiv, 250 g superfosfátu a 250 g draselné soli. Vápnění jí velmi prospívá, a to nejlépe po sklizni natě. Je však nutné porost ihned zalít.

Ochrana rostlin: U šalvěje se nevyskytly žádné choroby ani škůdci. Byl pozorován ojedinělý výskyt houbových chorob. Bylo použito Kuprikolu 50, Sulikolu nebo Novoziru MN v 0,2% koncentraci. Po použití těchto postřiků se choroba již nešířila.

Jakostní norma drogy: ON 86 6835.

Semenářství: Chceme-li sklízet semeno, necháme část nejstatnějších jedinců vykvést a dozrát. HTS je 6-10 gramů. V jednom gramu je 120-180 semen. Klíčivost si uchovává 2-3 roky. Rostlinky vzcházejí po zasetí za 2-4 týdny. Příprava pozemku: na podzim hnojíme kompostem 50 t na hektar. Na jaře před přípravou půdy hnojíme NPK, a to 500-600 kg na hektar. Půdu urovnáme a usmykujeme, jak to počasí dovolí, to proto, abychom zničili vzešlý plevel. Znovu půdu vláčíme a smykujeme těsně před výsadbou, asi v polovině května. Sadbu připravíme výsevem do truhlíků již v březnu. Truhlíky naplníme zemí, kterou přitlačíme tlačítkem a pak na zem dáme asi 2 cm jemného písku, do kterého rozhozem zasejeme semeno. Výsevy zaléváme podle potřeby a vzduchujeme. Rostlinky přepichujeme na 5x5 cm do pařeniště, nebo zemitorašelinových květináčů. Vysazujeme kolem 15. května. Po výsadbě okopáváme a plečkujeme. Do podzimu vytvoří šalvě keříčky. Necháme takto rostlinky přezimovat. Je však třeba celý porost oplotit proti požeru zajíci. Na jaře, jak počasí dovolí, porost přihnojíme 400 kg NPK, pak okopáváme a plečkujeme. V červnu šalvěj modře kvete. Když semeníky začnou hnědnout a semeno je již ze 2/3 na rostlinách, uřežeme je srpem těsně nad listy, neobracíme a vkládáme do papírových pytlů. Ihned odvážíme na sýpku, kde semeníky rozkládáme a načechráme vrstvu 15-20 cm na předem položené papíry. Každý den obracíme, během 3-5 dnů semeno při převracení vypadává. Za 14 snů jsou semeníky suché a přímo na sýpce je vidlemi vymlátíme. Osivo vyfoukáme a čistících strojích dočisťujeme. Z aru sklidíme 2-4, nekdy až 6 kg osiva.

Výnosy: Výnos je 20-30 kg suchého listu z 1 aru. Výnos je 15-22 kg z aru.

Domácí pěstování: Tento asi 60 cm vysoký polokeř s šedozelenými ozdobnými listy. Výborně se hodí do sousedství fazolí, hrachu, brukvovitých, mrkve a fenyklu. Šalvěj byla prošlechtěna do řady odrůd s barevnými listy. Šalvěj vysévejte v květnu přímo na záhon. Mladé rostlinky poté vyjednoťte na vzdálenost 35 cm. Tuto rostlinu můžete také rozmnožovat oddělky a řízky. Dává přednost teplým slunečným místům. Vyžaduje suchou, propustnou půdu, nesnáší přemokření. Hlubokým řezem na jaře podpoříte tvorbu obrostu. V drsnějších polohách ji zakryjte chvojím.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru jsou listy sdrhované ze stonků a bylinná zakončení (nať). Získávají se odřezáváním nebo kosením mladé natě v květnu až červnu (jednou až dvakrát, starší porost i vícekrát do roka, dříve, těsně před tím, než rostlina kvete), zásadně za suchého pokud možno slunečného počasí, nejlépe odpoledne, kdy mají nejvíce aromatických látek. Sežínáme srpem při zemi (podle pramenu 83. 10-15 cm nad zemí, rostlina musí mít část tzv. stařiny, aby rychleji obrůstala), čímž udržujeme šalvějové keře nižší a docilujeme tím silnější olistění. Starší kultury dávají dřevnatější nať. Čerstvě sklizený materiál se dost lehko zapaří. Stonky nesmí být silnější než 5 mm, silnější se ze sběru po sdrnutí listů odstraní. Listy se sbírají na žádost odběratele, v prvním roce dvakrát, poprvé když začne rostlina vyhánět květní lodyhy, podruhé koncem září. Nesklízíme listy s květem, tento způsob by nevyhovoval lékopisu. Další roky se sklízí 3x i 4x. Poslední sběr se provádí nejdéle v září, aby rostliny stačily do zimy obrazit.

Zpracování + uchovávání: Listy ev. nať se suší v tenkých vrstvách (3-5 cm), na lískách na vzdušných místech ve stínu (nebo v sušárnách umělým teplem - do 30-35°C). Drogu jer možno při sušení obracet. Poměr seschnutí je asi 4-5:1 (nať 4:1, list 5:1). Materiál si musí zachovat původní světle zelenou barvu. Nať má být olistěná, 20-30 cm dlouhá. Usušená droga se uchovává v sáčcích nebo v dobře uzavřených nádobách na suchých a vzdušných místech.

Vlastnosti drogy: Droga má silně kořenitou a hořkou chuť.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář