Rozchodnice růžová kořen (rhodiola) 50g Rhodiola rosea radix cons.

Celý popis
Kód produktu: 96174
Skladem (10+ ks)
Cena s DPH: 159,00
Cena bez DPH: 138,26
- +
ks
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Rozchodnice růžová kořen (Český text na obalech)

Složení: Rhodiola rosea radix. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: https://herbar.milota.com/rostlina/rozchodnice-koren-rhodiola-50g . Z čeledi tlusticovitých je rhodiola nejlépe probádána. Obsahuje flavonoidy, sloučeniny odvozené od oktadienu, glykosidy, z nichž nejdůležitější je rhodiolosid, monoterpeny, steriny, kyseliny gallovou a kávovou, něco silice, kyseliny citrónovou, vinnou, šťavelovou, jantarovou a fumarovou, z mikroelementů pak především mangan. Rozchodnicová tinktura: 6g suchého mletého kořene do 2 dcl. 42% etanolu na dobu 10 dní. Droga působí jako adaptogen. Užívání: 1,5 čajovou lžičku přelít 3 dcl vařící vody, vyluhovat 10 min. popíjet 3x denně.

  • Rozchodnica ružová koreň (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Rhodiola rosea radix. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Z čeľade tlusticovitých je rhodiola najlepšie prebádaná. Obsahuje flavonoidy, zlúčeniny odvodené od oktadienu, glykozidy, z ktorých najdôležitejší je rhodiolosid, monoterpén, steriny, kyseliny gallovou kávovú, niečo silice, kyseliny citrónovú, vínnu, šťaveľovú, jantárovú a fumarovú, z mikroelementov potom predovšetkým mangán. Rozchodnicová tinktúra: 6g suchého mletého koreňa do 2 dcl. 42% etanolu na dobu 10 dní. Droga pôsobí ako adaptogén. Užívanie: 1,5 čajovú lyžičku preliať 3 dcl vriacej vody, vylúhovať 10 min. popíjať 3x denne.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: 

Rozchodnice růžová: Synonyma:
Latinsky:
Sedum roseum Scop., Rhodiola elongata Fisch. et May, Sedum rhodiola DC., Sedum elongatum LDB.
Česky: Rozchodník růžový

Rozchodnice růžová: Droga:
Latinsky:
Rhizoma rhodiolae, Rhizoma cum radicibus rhodiolae
Česky: Oddenek rozchodnice růžové

Rozchodnice růžová: Názvy:
Lidové:
Zlatý kořen, růžový kořen
Slovensky: Rozchodnica ružová, rozchodník ružový
Německy: r Goldwurzel, Rosen-Mauerpfeffer, Gemeiner Rosenwurz
Anglicky: Rosewort

Chemické složení: Léčivou substancí jsou kořeny, které obsahují fenolové glykosidy, hlavně salidrosid (od 0,5 do 1%), P - tirosol, třísloviny (do 20%), silici (do 5%) a organické kyseliny, především gallovou, šťavelovou, jablečnou a citronovou. Dále jsou to laktony a flavonoidy, a to hlavně v nadzemní části, především v květech. Z minerálních látek je významný obsah manganu. Hlavní obsahové látky tvoří silice, laxativně účinné antraglykosidy, beta-sitosterin (18%), třísloviny pyrogalolové skupiny, glykosid salidrosid (rodiolosid). Hlavními obsahovými komponentami jsou čtyři skupiny látek: flavonoidy, sloučeniny odvozené od 2,6-oktadienu, glykosidy cinnamylalkoholu a 2-(4-hydroxyfenyl)ethanolu /chemické vzorce viz. pramen 51 str. 75/. Poslední jmenovaná skupina reprezentovaná p-tyrosolem /2-(4-hydroxyfenyl)ethanolem/ a především jeho glykosidem rhodiolosidem je nejdůležitější, protože rhodiolosid je v podstatě hlavní účinnou látkou. Oddenky obsahují dále asi 1% silice, alifatické kyseliny (vinnou, citronovou, šťavelovou, jantarovou, fumarovou) a řadu mikroelementů, z nichž některé jsou v podzemní části rostliny výrazně akumulovány. Byly zkoumány rostliny původem z Altaje, z oblasti Uralu. Průzkum našich chybí, a jak víme, nemusí být vždy totožný - existují tzv. chemické rasy. Proto s rozchodníky a vůbec zástupci čeledě opatrně, aplikace se je lépe vyvarovat. Jsou nebezpečné i při externí aplikaci. Z 11 druhů rodu Rhodiola, které obsahují rhodiolosid vykázala největší obsah těchto látek Rhodiola rosea. Obsah rhodiolosidu a rosavinu v těchto vzorcích z různých lokalit velmi kolísá, spektrem látek se však pěstované a divoce rostoucí rostliny prakticky neliší. Pěstované rostliny mají poněkud nižší obsah rosavinu a rhodiolosidu. Tento jev je však kompenzován tím, že rostliny v kultuře poskytují za stejné časové období větší množství drogy než rostliny z primárních lokalit. Při sledování akumulace rhodiolosidu v oddencích rostlin z předhůří Altaje bylo zjištěno, že v podmínkách přirozeného výskytu se jeho obsah pohyboval v rozmezí 0,5-1% (vztaženo na sušinu). V podmínkách kultury byl obsah znatelně snížen. V 1. roce se blížil obsahu látky v oddencích rostlin z přirozených stanovišť, ale ve 2. a zvláště 3. roce došlo k ostrému poklesu, ve 4. roce vegetace se obsah stabilizoval a zůstal relativně nízký. V prvních dvou letech se maximální obsah 0,6-0,7% v oddencích vegetativně množených rostlin nacházel na počátku vegetace, ve 3. a 4. roce bylo maximum obsahu (0,5-0,6%) v období konce kvetení - začátku tvorby plodů. Ke konci vegetace se obsah snižoval. Obsah u 1-3letých rostlin z výsevů se prakticky neměnil (ve srovnání se stejně starými rostlinami z míst přirozeného výskytu) a dosáhl hodnoty 0,4% na konci vegetace. Ještě nižší obsah byl zjištěn u rostlin pěstovaných v botanické zahradě v Novosibisrsku (0,27%). Je však třeba vzít v úvahu, že hmotnost sledovaných dvouletých rostlin se vyrovnala hmotnosti mnohaletých exemplářů z přirozených lokalit. Nadzemní část obsahuje 0,08-0,21% rhodiolosidu, maximální obsah byl zjištěn ke konci vegetace a nebyly zjištěny podstatné rozdíly v obsahu rhodiolosidu mezi rostlinami pěstovanými a rostlinami z přirezených lokalit. U oddenků však bylo zaznamenáno výrazné kolísání v obsahu rhodiolosidu a rosavinu u rostlin pocházejících z různých lokalit.

Vnitřní užití:
Přes zanedbatelnou toxicitu drogy pokládáme dlouhodobou stimulaci rhodiolou za nevhodnou, lék nepodáváme nepřetržitě déle než 6 týdnů. Drogu podáváme zásadně samostatně nebo ve směsi tinktur s eleuterokokem nebo jinou adaptogenní drogou. V experimentální farmakologii bylo použito kromě čistých látek několik typů extraktu z oddenků, např. tinktury, dále tzv. rodozin (částečně vyčištěný extrakt) a vodně alkoholické extrakty s různým obsahem alkoholu. Terapeutický význam si jako nejúčinnější podržel tekutý extrakt, doporučený k použití v SSSR a připravovaný perkolací drogy 40% ethanolem. 2-3x denně 10 kapek v malém množství nápoje 15-20 minut před jídlem. V případě nutnosti a v případě psychiatrických indikací se doporučuje 2-3x denně až 40 kapek po dobu 1-4 měsíců. Poslední dávku je možné použít nejpozději 4 hodiny před spaním.
Nebo:
Ve většině indikací se používá lihový extrakt (vyluhování kořenů ve 40% etylalkoholu), a to 10-20 kapek 2-3x denně.
Nebo:
Asi nejvhodnější je extrakt oddenku v 30% alkoholu. Užívá se po malých lžičkách.
Nebo:
Nejčastěji doporučovanou lékovou formou je tinktura, pro jejíž přípravu stačí 42% etanol nebo vodka. 60 g suchého mletého kořene zalijeme vodkou na dobu 10 dní. Obvyklé dávkování je 2-3krát denně 20-25 kapek, maximálně 30-35 kapek.  Pokud použijeme k přípravě 60-65% etanol a váhový poměr 1:5, postačí doba vyluhování 7-8 dnů a dávkování lze snížit, obvykle na 2-3krát denně 10-15 kapek, maximálně 20-25 kapek. Doba léčby je obvykle 3-4 týdny. Protože večerní podávání způsobuje u řady lidí tzv. falešnou nespavost, podáváme poslední dávku nejpozději v 16 hodin.
Druhou lékovou formou, v současnosti nepříliš rozšířenou, jsou tablety se suchým extraktem. Pro jejich přípravu byl zjištěn optimální poměr pomocných látek a zpracování tak, aby byly účinné látky dobře dostupné a léková forma stabilní minimálně 3 roky (při kontrole obsahu rhodiolosidu).
Ze suchého oddenku se drcením a roztlučením připravuje prášek, který je možné užít po malých lžičkách, nebo v nějakém kompotu či jídle.
Připravuje-li se nálev, není vhodné ho spařovat ani vařit - vařením se ničí účinné látky.

Lze nahradit: Rod Rhodiola, rozchodnice, má asi 50 druhů (z toho 20 roste v SNS) a patří do čeledi Crassulecae, tlusticovitých. Kromě uvedeného účinku Rhodiola rosea mají tonizující účinky i některé další, např. Rhodiola pinnatifida Boriss., Rhodiola quadrifolia /quadrifida/ (Pall.) Fisch. et C.A.Mey a Rhodiola algida (Ldb.) Fisch. et C.A.Mey.

Popis: Rozchodnice růžová je dvoudomá bylina s tlustými a masitými, vodorovnými nebo svislými kořeny zlatavé barvy. Na řezu jsou bílé a po usušení jsou růžové. Dosahují rozměrů až 100x150 mm a hmotnosti až 900 g. Vytváří několik nevětvených lodyh 250-500 mm vysokých vyrůstajících z chudé listové růžice. Střídavé a přisedlé listy vejčité a kopinaté, 10-70 mm dlouhé a 15-30 mm široké. Jsou šedozelené barvy, dužnaté, obvejčitě podlouhlé, celokrajné nebo s několika zuby v horní části čepele, na vrcholu zaostřené. Květenství hustý mnohokvětý chocholík dosahující velikosti 30-60 mm. Květy jednopohlavné, zpravidla čtyřčetné. Koruna samčích květů je žlutavá, zelená až červenohnědá, asi 3-4 mm dlouhá, u samičích je zakrnělá, jen asi 2 mm dlouhá a téměř se neotvírá. Plod měchýřek 6-8 cm dlouhý, červenavé nebo zelenavé barvy. Hnědá semena drobná. Vytrvalá rostlina s tlustým, krátkým, přímým oddenkem, který je pokryt blanitými šupinami. Vytůstá z něho několik přímých, nevětvených lodyh, vysokých 6-40 cm a 0,4-0,6 cm tlustých, hustě obalených modrozelenými, šťavnatě dužnatými listy. Jsou přisedlé, podlouhle vejčité nebo eliptické, celokrajné nebo s několika zuby u vrcholu, dlouhé 0,7-3,5 cm a 0,5-3 cm široké. V hustém květenství připomínajícím hlávku jsou stěsnané malé dvoudomé, čtyřčetné (řídce pětičetné) květy, které mají žlutavé, zelenavé nebo tmavě červenohnědě fialové koruny. Koruny samčích rostlin jsou 3-4 mm dlouhé, hypogynní samičí květy mají podlouhlé, vykrajované šupinky, jejichž délka je 2-3x větší než šířka. Tyto pestíkové květy jsou zhruba jen 2 mm velké nebo úplně zakrnělé. Plody jsou měchýřky, přímé, zprvu nazelenalé a nachové, v době zralosti hnědočervené. Semena jsou malá, 1,8-2 mm dlouhá, 0,5-0,7 mm široká, hnědá. Rozchodnice je trvalka s dužnatými listy rozloženými v trsu při zemi. Listy jsou zoubkované s tupou špičkou. Květenství žlutých květů je na vzpřímeném neolistěném stonku výšky i několika decimetrů. Podzemní částí rhodioly je členitý oddenek s mnoha výstupky a výrůstky. Nepravidelně z něho vyrůstají nové oddenky, které je možné užít k vegetativnímu množení. Na řezu je oddenek nažloutlý a po usušení přechází ze žluté až na barvu podobnou barvě cihel. Čerstvý řez kořenem rhodioly voní po růžích, odtud název rozchodnice růžová. Jeho povrch je žlutý a připomíná bronzové nebo žluté zabarvení.

Místo výskytu: Druh s poměrně velkou oblastí rozšíření. V SSSR roste na Dálném východě, a to v Přímořském kraji, v Amurské oblasti, na Kurilských ostrovech a v severní části Sachalinu. Setkáme se s ním ale i na pobřeží Bílého a Barentsova moře i Kolského poloostrova, na Sibiři a v Altaji, v horách Zabajkalí, a to ve výškách až 1 500-2 400 m nad mořem. Jinou oblastí jsou Karpaty nebo vyšší polohy východního Kazachstánu. Kromě SSSR roste tento druh i v horách západní Evropy, v Malé Asii a v Mongolsku. U nás jsou hlavní oblastí výskytu Tatry a Malá Fatra. Patří však mezi rostliny chráněné. Rozchodnici růžovou nacházíme na subalpinských a alpinských loukách, na kamenitých nebo štěrkovitých sklonech, na březích horských jezer a řek, ve skalních rozsedlinách apod., často ve společenství různých keřů. V místech původního výskytu se rostlině dobře daří v hlinité zemině s větším podílem jílovitých částic na osluněných místech, která jsou stále zásobena vláhou. V oblastech se silnou větrnou erozí se nevyskytuje. U nás roste místy ojediněle, místy až hojně (břehy horských potoků - horské až alpské pásmo) a odedávna se vykopává pro vonné kořeny. Rodiola je podstatně rozšířenější než eleuterokok a klanopraška, také se lépe pěstuje. Jejím domovem je Dálný východ, Sibiř, východoasijská pohoří a také se vyskytuje v evropských pohořích mírného pásma. U nás sporadicky roste v některých vyšších polohách.

Pěstování:
Obecně:
U nás se pěstováním rozchodnice růžové začalo zabývat např. JZD Ovčáry, zahradnictví Velký Osek, i když agrotechnika nebyla dosud podrobně zpracována. Rozchodnice růžová se množí jak semeny, tak i vegetativně rozdělením trsů.

Poloha, podnebí, půda: Z oblastí rozšíření i z půdních a klimatických podmínek lze odvodit i nároky rostliny na prostředí. Půdy vyžaduje spíše kamenité s dostatkem vláhy, nevhodné jsou těžké a uléhavé, zamokřené. Nároky na teplo vyplývající ze subalpinského a alpinského původu. Rostlina navíc na zimu "zatahuje". V našich klimatických podmínkách kvete v červnu a začátkem července, semena dozrávají v září až říjnu. V našich podmínkách rostlina vyžaduje slunné stanoviště a dobře se hodí do skalek. Nesnáší vysokou hladinu spodní vody ani zamokřená místa. Nutná je spodní drenáž. K pěstování rhodioly je potřebná dobrá humózní a propustná půda. Oddenek má velkou odolnost proti mrazu.

Předpěstování: Při generativním množení se semena vysévají na jaře (i na podzim) do truhlíků. Při jarním výsevu asi po měsíci vzcházejí. Po zesílení se rostlinky přesadí do malých květináčů nebo pohárků z umělé hmoty. Na záhon se silné rostliny mohou vysadit už na podzim téhož roku.

Vegetativní množení: Na vrcholcích oddenků jsou malé výrůstky - puky. Z jara jsou růžové a vyrůstají z nich nové lodyhy. Vegetativní množení se provádí koncem léta řízky s puky. Řízky se uloží do nějaké nádoby se zeminou a ponechají se přes zimu v bezmrazé místnosti. V následujícím roce po zasazení řízků se na podzim vysazují na záhon nové rostliny rhodioly.

Pěstování: Na stejné místo se rostliny vysazují za 10-15 let.

Doba sběru + sbíraná část: Drogu (Rhizoma cum radicibus rhodiolae) tvoří kořenový systém, sestávající z několika kořenů vyrůstajících z masívnějšího oddenku, na jehož vrchní části je větší počet pupenů. Hmotnost několika oddenků se pohybuje od 10 do 100 g (u víceletých exemplářů z přirozených lokalit subalpinského pásma dosahuje až 900 g). Kůra kořenů je citronově žlutá a její vůně připomíná růže. Rostlinu je dobré sbírat koncem července až v srpnu, kdy se v podzemních orgánech nachází maximální množství biologicky aktivních látek. Zářijový sběr, v literatuře také uváděný, se nezdá být na základě posledních poznatků vhodný. Sklízejí se kořeny starších rostlin, a to v době od konce kvetení až po ukončení vegetace. Oddenky je možné sklízet druhým rokem po vysazení puků, nebo třetím rokem po vysetí a to na podzim. Hmotnost oddenku dosahuje od 50 do 200 gramů.

Zpracování + uchovávání: Doporučuje se důkladně omyté oddenky nařezat na menší kusy (20-100 mm) a sušit nejlépe umělým teplem při teplotě nepřevyšující 60°C (v pásových sušárnách). Je možné je sušit i za normální teploty, ovšem v tenké vrstvě. Kořeny schnou pomalu a získávají hnědé zbarvení. Dlouhodobým schnutím se kvalita drogy snižuje. Při příliš rychlém sušení (přehřátí) klesá obssah rhodiolosidu a glykosidy cinnamylalkoholu se prakticky zcela rozkládají. Při správném sběru, sušení a uskladňování si droga podrží hladinu hlavních účinných látek údajně až 12 let bez výrazných změn. Pokud však byla droga při sušení vystavena vyšší teplotě, klesá v průběhu let obsah rosavinu výrazně a rhodiolosidu mírně. Po vyrytí se kořeny zbaví zeminy, nejlépe promytím tekoucí vodou, řežou se na kousky 20-100 mm dlouhé a ty se suší při teplotě 50-60°C ve stínu. Po očistění se bez prodlení usuší a pak uskladní třeba v zavařovací sklenici.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář

Aktuality

03
září

Vylepšily jsme pro vás vyhledávání, nyní je možné vyhledávat fulltextově....