Rozchodnice kořen (rhodiola) 50g Rhodiola rosea radix cons.

Celý popis
Kód produktu: 96174
na dotaz
Cena s DPH: 159,00
Cena bez DPH: 138,26
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Rozchodnice růžová kořen (Český text na obalech)

Složení: Rhodiola rosea radix. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/rozchodnice-koren-rhodiola-50g . Z čeledi tlusticovitých je rhodiola nejlépe probádána. Obsahuje flavonoidy, sloučeniny odvozené od oktadienu, glykosidy, z nichž nejdůležitější je rhodiolosid, monoterpeny, steriny, kyseliny gallovou a kávovou, něco silice, kyseliny citrónovou, vinnou, šťavelovou, jantarovou a fumarovou, z mikroelementů pak především mangan. Rozchodnicová tinktura: 6g suchého mletého kořene do 2 dcl. 42% etanolu na dobu 10 dní. Droga působí jako adaptogen. Užívání: 1,5 čajovou lžičku přelít 3 dcl vařící vody, vyluhovat 10 min. popíjet 3x denně.

  • Rozchodnica ružová koreň (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Rhodiola rosea radix. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Z čeľade tlusticovitých je rhodiola najlepšie prebádaná. Obsahuje flavonoidy, zlúčeniny odvodené od oktadienu, glykozidy, z ktorých najdôležitejší je rhodiolosid, monoterpén, steriny, kyseliny gallovou kávovú, niečo silice, kyseliny citrónovú, vínnu, šťaveľovú, jantárovú a fumarovú, z mikroelementov potom predovšetkým mangán. Rozchodnicová tinktúra: 6g suchého mletého koreňa do 2 dcl. 42% etanolu na dobu 10 dní. Droga pôsobí ako adaptogén. Užívanie: 1,5 čajovú lyžičku preliať 3 dcl vriacej vody, vylúhovať 10 min. popíjať 3x denne.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: 

Rozchodnice růžová: Synonyma:
Latinsky:
Sedum roseum Scop., Rhodiola elongata Fisch. et May, Sedum rhodiola DC., Sedum elongatum LDB.
Česky: Rozchodník růžový

Rozchodnice růžová: Droga:
Latinsky:
Rhizoma rhodiolae, Rhizoma cum radicibus rhodiolae
Česky: Oddenek rozchodnice růžové

Rozchodnice růžová: Názvy:
Lidové:
Zlatý kořen, růžový kořen
Slovensky: Rozchodnica ružová, rozchodník ružový
Německy: r Goldwurzel, Rosen-Mauerpfeffer, Gemeiner Rosenwurz
Anglicky: Rosewort

Chemické složení: Léčivou substancí jsou kořeny, které obsahují fenolové glykosidy, hlavně salidrosid (od 0,5 do 1%), P - tirosol, třísloviny (do 20%), silici (do 5%) a organické kyseliny, především gallovou, šťavelovou, jablečnou a citronovou. Dále jsou to laktony a flavonoidy, a to hlavně v nadzemní části, především v květech. Z minerálních látek je významný obsah manganu. Hlavní obsahové látky tvoří silice, laxativně účinné antraglykosidy, beta-sitosterin (18%), třísloviny pyrogalolové skupiny, glykosid salidrosid (rodiolosid). Hlavními obsahovými komponentami jsou čtyři skupiny látek: flavonoidy, sloučeniny odvozené od 2,6-oktadienu, glykosidy cinnamylalkoholu a 2-(4-hydroxyfenyl)ethanolu /chemické vzorce viz. pramen 51 str. 75/. Poslední jmenovaná skupina reprezentovaná p-tyrosolem /2-(4-hydroxyfenyl)ethanolem/ a především jeho glykosidem rhodiolosidem je nejdůležitější, protože rhodiolosid je v podstatě hlavní účinnou látkou. Oddenky obsahují dále asi 1% silice, alifatické kyseliny (vinnou, citronovou, šťavelovou, jantarovou, fumarovou) a řadu mikroelementů, z nichž některé jsou v podzemní části rostliny výrazně akumulovány. Byly zkoumány rostliny původem z Altaje, z oblasti Uralu. Průzkum našich chybí, a jak víme, nemusí být vždy totožný - existují tzv. chemické rasy. Proto s rozchodníky a vůbec zástupci čeledě opatrně, aplikace se je lépe vyvarovat. Jsou nebezpečné i při externí aplikaci. Z 11 druhů rodu Rhodiola, které obsahují rhodiolosid vykázala největší obsah těchto látek Rhodiola rosea. Obsah rhodiolosidu a rosavinu v těchto vzorcích z různých lokalit velmi kolísá, spektrem látek se však pěstované a divoce rostoucí rostliny prakticky neliší. Pěstované rostliny mají poněkud nižší obsah rosavinu a rhodiolosidu. Tento jev je však kompenzován tím, že rostliny v kultuře poskytují za stejné časové období větší množství drogy než rostliny z primárních lokalit. Při sledování akumulace rhodiolosidu v oddencích rostlin z předhůří Altaje bylo zjištěno, že v podmínkách přirozeného výskytu se jeho obsah pohyboval v rozmezí 0,5-1% (vztaženo na sušinu). V podmínkách kultury byl obsah znatelně snížen. V 1. roce se blížil obsahu látky v oddencích rostlin z přirozených stanovišť, ale ve 2. a zvláště 3. roce došlo k ostrému poklesu, ve 4. roce vegetace se obsah stabilizoval a zůstal relativně nízký. V prvních dvou letech se maximální obsah 0,6-0,7% v oddencích vegetativně množených rostlin nacházel na počátku vegetace, ve 3. a 4. roce bylo maximum obsahu (0,5-0,6%) v období konce kvetení - začátku tvorby plodů. Ke konci vegetace se obsah snižoval. Obsah u 1-3letých rostlin z výsevů se prakticky neměnil (ve srovnání se stejně starými rostlinami z míst přirozeného výskytu) a dosáhl hodnoty 0,4% na konci vegetace. Ještě nižší obsah byl zjištěn u rostlin pěstovaných v botanické zahradě v Novosibisrsku (0,27%). Je však třeba vzít v úvahu, že hmotnost sledovaných dvouletých rostlin se vyrovnala hmotnosti mnohaletých exemplářů z přirozených lokalit. Nadzemní část obsahuje 0,08-0,21% rhodiolosidu, maximální obsah byl zjištěn ke konci vegetace a nebyly zjištěny podstatné rozdíly v obsahu rhodiolosidu mezi rostlinami pěstovanými a rostlinami z přirezených lokalit. U oddenků však bylo zaznamenáno výrazné kolísání v obsahu rhodiolosidu a rosavinu u rostlin pocházejících z různých lokalit.

Vnitřní užití:
Přes zanedbatelnou toxicitu drogy pokládáme dlouhodobou stimulaci rhodiolou za nevhodnou, lék nepodáváme nepřetržitě déle než 6 týdnů. Drogu podáváme zásadně samostatně nebo ve směsi tinktur s eleuterokokem nebo jinou adaptogenní drogou. V experimentální farmakologii bylo použito kromě čistých látek několik typů extraktu z oddenků, např. tinktury, dále tzv. rodozin (částečně vyčištěný extrakt) a vodně alkoholické extrakty s různým obsahem alkoholu. Terapeutický význam si jako nejúčinnější podržel tekutý extrakt, doporučený k použití v SSSR a připravovaný perkolací drogy 40% ethanolem. 2-3x denně 10 kapek v malém množství nápoje 15-20 minut před jídlem. V případě nutnosti a v případě psychiatrických indikací se doporučuje 2-3x denně až 40 kapek po dobu 1-4 měsíců. Poslední dávku je možné použít nejpozději 4 hodiny před spaním.
Nebo:
Ve většině indikací se používá lihový extrakt (vyluhování kořenů ve 40% etylalkoholu), a to 10-20 kapek 2-3x denně.
Nebo:
Asi nejvhodnější je extrakt oddenku v 30% alkoholu. Užívá se po malých lžičkách.
Nebo:
Nejčastěji doporučovanou lékovou formou je tinktura, pro jejíž přípravu stačí 42% etanol nebo vodka. 60 g suchého mletého kořene zalijeme vodkou na dobu 10 dní. Obvyklé dávkování je 2-3krát denně 20-25 kapek, maximálně 30-35 kapek.  Pokud použijeme k přípravě 60-65% etanol a váhový poměr 1:5, postačí doba vyluhování 7-8 dnů a dávkování lze snížit, obvykle na 2-3krát denně 10-15 kapek, maximálně 20-25 kapek. Doba léčby je obvykle 3-4 týdny. Protože večerní podávání způsobuje u řady lidí tzv. falešnou nespavost, podáváme poslední dávku nejpozději v 16 hodin.
Druhou lékovou formou, v současnosti nepříliš rozšířenou, jsou tablety se suchým extraktem. Pro jejich přípravu byl zjištěn optimální poměr pomocných látek a zpracování tak, aby byly účinné látky dobře dostupné a léková forma stabilní minimálně 3 roky (při kontrole obsahu rhodiolosidu).
Ze suchého oddenku se drcením a roztlučením připravuje prášek, který je možné užít po malých lžičkách, nebo v nějakém kompotu či jídle.
Připravuje-li se nálev, není vhodné ho spařovat ani vařit - vařením se ničí účinné látky.

Lze nahradit: Rod Rhodiola, rozchodnice, má asi 50 druhů (z toho 20 roste v SNS) a patří do čeledi Crassulecae, tlusticovitých. Kromě uvedeného účinku Rhodiola rosea mají tonizující účinky i některé další, např. Rhodiola pinnatifida Boriss., Rhodiola quadrifolia /quadrifida/ (Pall.) Fisch. et C.A.Mey a Rhodiola algida (Ldb.) Fisch. et C.A.Mey.

Popis: Rozchodnice růžová je dvoudomá bylina s tlustými a masitými, vodorovnými nebo svislými kořeny zlatavé barvy. Na řezu jsou bílé a po usušení jsou růžové. Dosahují rozměrů až 100x150 mm a hmotnosti až 900 g. Vytváří několik nevětvených lodyh 250-500 mm vysokých vyrůstajících z chudé listové růžice. Střídavé a přisedlé listy vejčité a kopinaté, 10-70 mm dlouhé a 15-30 mm široké. Jsou šedozelené barvy, dužnaté, obvejčitě podlouhlé, celokrajné nebo s několika zuby v horní části čepele, na vrcholu zaostřené. Květenství hustý mnohokvětý chocholík dosahující velikosti 30-60 mm. Květy jednopohlavné, zpravidla čtyřčetné. Koruna samčích květů je žlutavá, zelená až červenohnědá, asi 3-4 mm dlouhá, u samičích je zakrnělá, jen asi 2 mm dlouhá a téměř se neotvírá. Plod měchýřek 6-8 cm dlouhý, červenavé nebo zelenavé barvy. Hnědá semena drobná. Vytrvalá rostlina s tlustým, krátkým, přímým oddenkem, který je pokryt blanitými šupinami. Vytůstá z něho několik přímých, nevětvených lodyh, vysokých 6-40 cm a 0,4-0,6 cm tlustých, hustě obalených modrozelenými, šťavnatě dužnatými listy. Jsou přisedlé, podlouhle vejčité nebo eliptické, celokrajné nebo s několika zuby u vrcholu, dlouhé 0,7-3,5 cm a 0,5-3 cm široké. V hustém květenství připomínajícím hlávku jsou stěsnané malé dvoudomé, čtyřčetné (řídce pětičetné) květy, které mají žlutavé, zelenavé nebo tmavě červenohnědě fialové koruny. Koruny samčích rostlin jsou 3-4 mm dlouhé, hypogynní samičí květy mají podlouhlé, vykrajované šupinky, jejichž délka je 2-3x větší než šířka. Tyto pestíkové květy jsou zhruba jen 2 mm velké nebo úplně zakrnělé. Plody jsou měchýřky, přímé, zprvu nazelenalé a nachové, v době zralosti hnědočervené. Semena jsou malá, 1,8-2 mm dlouhá, 0,5-0,7 mm široká, hnědá. Rozchodnice je trvalka s dužnatými listy rozloženými v trsu při zemi. Listy jsou zoubkované s tupou špičkou. Květenství žlutých květů je na vzpřímeném neolistěném stonku výšky i několika decimetrů. Podzemní částí rhodioly je členitý oddenek s mnoha výstupky a výrůstky. Nepravidelně z něho vyrůstají nové oddenky, které je možné užít k vegetativnímu množení. Na řezu je oddenek nažloutlý a po usušení přechází ze žluté až na barvu podobnou barvě cihel. Čerstvý řez kořenem rhodioly voní po růžích, odtud název rozchodnice růžová. Jeho povrch je žlutý a připomíná bronzové nebo žluté zabarvení.

Místo výskytu: Druh s poměrně velkou oblastí rozšíření. V SSSR roste na Dálném východě, a to v Přímořském kraji, v Amurské oblasti, na Kurilských ostrovech a v severní části Sachalinu. Setkáme se s ním ale i na pobřeží Bílého a Barentsova moře i Kolského poloostrova, na Sibiři a v Altaji, v horách Zabajkalí, a to ve výškách až 1 500-2 400 m nad mořem. Jinou oblastí jsou Karpaty nebo vyšší polohy východního Kazachstánu. Kromě SSSR roste tento druh i v horách západní Evropy, v Malé Asii a v Mongolsku. U nás jsou hlavní oblastí výskytu Tatry a Malá Fatra. Patří však mezi rostliny chráněné. Rozchodnici růžovou nacházíme na subalpinských a alpinských loukách, na kamenitých nebo štěrkovitých sklonech, na březích horských jezer a řek, ve skalních rozsedlinách apod., často ve společenství různých keřů. V místech původního výskytu se rostlině dobře daří v hlinité zemině s větším podílem jílovitých částic na osluněných místech, která jsou stále zásobena vláhou. V oblastech se silnou větrnou erozí se nevyskytuje. U nás roste místy ojediněle, místy až hojně (břehy horských potoků - horské až alpské pásmo) a odedávna se vykopává pro vonné kořeny. Rodiola je podstatně rozšířenější než eleuterokok a klanopraška, také se lépe pěstuje. Jejím domovem je Dálný východ, Sibiř, východoasijská pohoří a také se vyskytuje v evropských pohořích mírného pásma. U nás sporadicky roste v některých vyšších polohách.

Pěstování:
Obecně:
U nás se pěstováním rozchodnice růžové začalo zabývat např. JZD Ovčáry, zahradnictví Velký Osek, i když agrotechnika nebyla dosud podrobně zpracována. Rozchodnice růžová se množí jak semeny, tak i vegetativně rozdělením trsů.

Poloha, podnebí, půda: Z oblastí rozšíření i z půdních a klimatických podmínek lze odvodit i nároky rostliny na prostředí. Půdy vyžaduje spíše kamenité s dostatkem vláhy, nevhodné jsou těžké a uléhavé, zamokřené. Nároky na teplo vyplývající ze subalpinského a alpinského původu. Rostlina navíc na zimu "zatahuje". V našich klimatických podmínkách kvete v červnu a začátkem července, semena dozrávají v září až říjnu. V našich podmínkách rostlina vyžaduje slunné stanoviště a dobře se hodí do skalek. Nesnáší vysokou hladinu spodní vody ani zamokřená místa. Nutná je spodní drenáž. K pěstování rhodioly je potřebná dobrá humózní a propustná půda. Oddenek má velkou odolnost proti mrazu.

Předpěstování: Při generativním množení se semena vysévají na jaře (i na podzim) do truhlíků. Při jarním výsevu asi po měsíci vzcházejí. Po zesílení se rostlinky přesadí do malých květináčů nebo pohárků z umělé hmoty. Na záhon se silné rostliny mohou vysadit už na podzim téhož roku.

Vegetativní množení: Na vrcholcích oddenků jsou malé výrůstky - puky. Z jara jsou růžové a vyrůstají z nich nové lodyhy. Vegetativní množení se provádí koncem léta řízky s puky. Řízky se uloží do nějaké nádoby se zeminou a ponechají se přes zimu v bezmrazé místnosti. V následujícím roce po zasazení řízků se na podzim vysazují na záhon nové rostliny rhodioly.

Pěstování: Na stejné místo se rostliny vysazují za 10-15 let.

Doba sběru + sbíraná část: Drogu (Rhizoma cum radicibus rhodiolae) tvoří kořenový systém, sestávající z několika kořenů vyrůstajících z masívnějšího oddenku, na jehož vrchní části je větší počet pupenů. Hmotnost několika oddenků se pohybuje od 10 do 100 g (u víceletých exemplářů z přirozených lokalit subalpinského pásma dosahuje až 900 g). Kůra kořenů je citronově žlutá a její vůně připomíná růže. Rostlinu je dobré sbírat koncem července až v srpnu, kdy se v podzemních orgánech nachází maximální množství biologicky aktivních látek. Zářijový sběr, v literatuře také uváděný, se nezdá být na základě posledních poznatků vhodný. Sklízejí se kořeny starších rostlin, a to v době od konce kvetení až po ukončení vegetace. Oddenky je možné sklízet druhým rokem po vysazení puků, nebo třetím rokem po vysetí a to na podzim. Hmotnost oddenku dosahuje od 50 do 200 gramů.

Zpracování + uchovávání: Doporučuje se důkladně omyté oddenky nařezat na menší kusy (20-100 mm) a sušit nejlépe umělým teplem při teplotě nepřevyšující 60°C (v pásových sušárnách). Je možné je sušit i za normální teploty, ovšem v tenké vrstvě. Kořeny schnou pomalu a získávají hnědé zbarvení. Dlouhodobým schnutím se kvalita drogy snižuje. Při příliš rychlém sušení (přehřátí) klesá obssah rhodiolosidu a glykosidy cinnamylalkoholu se prakticky zcela rozkládají. Při správném sběru, sušení a uskladňování si droga podrží hladinu hlavních účinných látek údajně až 12 let bez výrazných změn. Pokud však byla droga při sušení vystavena vyšší teplotě, klesá v průběhu let obsah rosavinu výrazně a rhodiolosidu mírně. Po vyrytí se kořeny zbaví zeminy, nejlépe promytím tekoucí vodou, řežou se na kousky 20-100 mm dlouhé a ty se suší při teplotě 50-60°C ve stínu. Po očistění se bez prodlení usuší a pak uskladní třeba v zavařovací sklenici.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář