Reveň kořen 50g Rheum palmatum radix cons.

Celý popis
Kód produktu: 96172
na dotaz
Cena s DPH: 32,50
Cena bez DPH: 28,26
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Reveň dlanitá kořen (Český text na obalech)

Složení: Rheum palmatum radix. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/reven-koren-50g . Droga obsahuje především anthracenové deriváty – rhein, rheumemodin, aloeemodin, chrysophanol a rheochrisidin a jejich glykosidy, diantrony, flavony – například rutin, třísloviny, katechín, pektiny, sacharidy a šťavelan vápenatý. Franěcův jarní čaj: nať čekanky 125g, list kopřivy 75g, oddenku reveně 50g. Část tříslovin se v droze nachází v polymerovaném stavu a vytváří tzv. reveňovou červeň. Antrachinonové glykosidy se nověji označují souborným pojmem rheopurgarin. Užívání: 2 čajové lžičky přelít 4 dcl studené vody, přivést do varu, vařit 1 min. vyluhovat 20 min. popíjet 1x denně.

  • Rebarbora dlanitá koreň (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Rheum palmatum radix. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Droga obsahuje predovšetkým antracénové deriváty - reín, rheumemodin, aloeemodin, chrysophanol a rheochrisidin a ich glykozidy, diantrony, flavóny - napríklad rutín, triesloviny, katechín, pektíny, sacharidy a šťaveľan vápenatý. Franěcův jarný čaj: vňať čakanky 125g, list žihľavy 75g, podzemku rebarbory 50g. Časť trieslovín sa v droge nachádza v polymerizovanom stave a vytvára tzv. Rebarborovú červeň. Antrachinónové glykozidy sa novšie označujú súborným pojmom rheopurgarin. Užívanie: 2 čajové lyžičky preliať 4 dcl studenej vody, priviesť do varu, variť 1 min. vylúhovať 20 min. popíjať 1x denne.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: 

Reveň dlanitá: Synonyma:
Latinsky:
Rheum palmaticum L., Rheum officinale Baill
Česky: Rebarbora dlanitá, reveň lékařská

Reveň dlanitá: Droga:
Latinsky:
Radix rhei, Rhizoma rhei
Česky: Oddenek reveně

Reveň dlanitá: Názvy:
Lidové:
Rebarbora
Slovensky: Rebarbora dlaňovitá, rebarbora dlanitá, rebarbora okrasná tangutská
Německy: r Arznei-Rhabarber, Chinesischer Rhabarber
Rusky: Revenő dlanevidnyj
Anglicky: Rhubarbar, Rhubarb
Polsky: Rzewień

Chemické složení: Droga kořene obsahuje 3-12% antracénových derivátů, hlavně rein, reumemodin, aloeemodin, chryzofanol, fysion (fyscion = reochryzidin) a jejich glykosidy (antrony ?), diantrony reidiny, sennidiny a palmidiny, přičemž všechny tyto látky jsou významné svým specifickým laxativním působením. Z diantronů jsou nejvýznamnější monodiantrony a heterodiantrony, z glykosidů monoglykosidy a diglykosidy se sacharidovou složkou D-glukózou. Největší část účinných látek tvoří chryzofanein (glykosid chryzofanolu a glukózy), reochryzin (fyscion + glukóza), emodinglykozid (reumodin + glukóza) a reninglykosid (renin + glukóza). Souborně se antrachinonové glykosidy rebarbory označují jako reopurgarin (rheopurgarin). Mimo antracenových derivátů obsahuje droga i třísloviny (tanoglykosidy a jejich štěpné produkty, působící obstipačně, adstringentně), které reprezentuje glukogalin (kyselina galová + glukóza), tetrarin, volná kyselina galová a katechin. Dále jsou zde flavonové glykosidy (rutin), pryskyřice, hodně pektinu, sacharidy, hodně šťavelanu vápenatého (proto se nesmí užívat při močovém písku, ledvinových kamenech, při revmatismu apod.) a polymery tříslovin (rebarborová červeň). Droga obsahuje oxaláty.

Vnitřní užití:
Droga tvoří složku žaludečních prášků (při zvýšené kyselosti žaludeční šťávy), je součástí mnohých - často oficinálních galenických přípravků (např. tinktur, sirupů, extraktů apod.). Dávkování záleží na použití. Nejvhodnější lékovou formou je prášek nebo krátkodobě, asi 2 minuty vařený odvar. Nálev se osvědčil méně. Běžnou dávkou je 125 ml. Při léčbě reveňovým oddenkem může být moč zbarvena do oranžova až červenohněda. Reveňový oddenek aplikujeme nejčastěji ve směsích, kde mu dáváme přednost pro jeho mírnější projímavé působení, než jaké nabízí list senny nebo krušinová kůra.
Malé dávky kořene (1 čajová lžička prášku na 1 l vody) posiluje žaludek a působí proti průjmu. Vyšší dávky (čajová lžička na šálek vody) způsobuje opak - působí jako mírné projímadlo.
Při zácpě jako projímadlo lze užít místo prášku také nálev z 20 g kořene v 1/8 l vroucí vody. Přelejeme a necháme 15 minut ustát.
Nebo:
Při průjmech působí kořen reveně v malých dávkách naopak jako obstipans. Užívá se 3x denně nálev z 1 g drogy na 1/8 l vody.
Jednotivá dávka v prášku nebo ve formě odvaru je jako stomachikum 0,2 g, jako laxans 1,0 g (půl kávové lžičky). Laxativní účinek se dostaví za 8-10 hod.
Nebo:
Jako stomachikum se doporučuje 0,1-0,3 g pro dosi, jako laxans 1 g drogy pro dosi. Ordinovat se však mohou i vyšší dávky (1,5-5 g), které se podávají ve formě odvaru. Při požadovaném laxativním účinku se běžně doporučuje 1/2 kávové lžičky: laxativní účinek je možno očekávat za 6-10 hodin.
Nebo:
Reveň se užívá v lidovém lékařství při chorobách zažívacího ústrojí. Při zácpě působí reveň ve velkých dávkách jako projímadlo. Bere se 3x denně 1-2 g prášku reveňového oddenku.
Nebo:
Při průjmech působí kořen reveně v malých dávkách naopak jako obstipans. Užívá se 3x denně 1/4 g prášku.
Nebo:
Dávkování záleží na použití. Dávka na špičku nože práškované drogy působí obstipačně. Vyšší dávky, na 2 špičky kulatého nože až jedna čajová lžička, působí projímavě. Efekt nastoupí asi za 8 hodin. Pro vyvolání digestivního účinku postačí dávka na špičku nebo na dvě špičky nože, před jídlem.

Lze zaměnit s: Lékopisnou kořenovou drogu tvoří podzemní orgány reveně dlanité i reveně lékařské (Rheum officinale Baillon) a jejich hybridů. Jako příměsi - dle ČsL 4 nepřípustné, přicházejí v úvahu kulturně pěstované druhy reveň pontická - Rheum rhaponticum L., reveň vlnitá - Rheum rhabarbarum L. a jejich křížence, které se u nás pěstují jako zelenina, někdy pouze pro ozdobu. Odrůda reveně pontické (tupolisté) - Rheum rhaponticum je reveň srostitá - Rheum compactum, která se pěstovala u nás zvláště v okolí Slavkova a její kořen je označován jako Radix rhei moravivci.

Popis: Trvalá bylina vysoká až 200 cm s mohutným řepovitým oddenkem a s velkými dlouhostopkatými, široce srdčitými, odlouhle vejčitými až kopinatými, vždy špičatými, až 1 m dlouhými, dlaňovitě dělenými listy seskupenými v přízemní růžici. Listnatý stonek je silný až 5 cm, dutý, červenohnědý, proužkovaný, má na vrcholu bohaté metliny malých bílých květů. Květy jsou drobné, obojaké, bělavé nebo červené, ve dvou kruzích po třech okvětních lístcích, tyčinky také ve dvou kruzích. Vrchní semeník je ze tří plodolistů. Semeník se mění v trojkřídlý plod. Plody jsou nažky aso 8-10 mm dlouhé a 8 mm široké, červenohnědé až hnědé. Kvete v červenci až srpnu.

Místo výskytu: Rheum palmatum a Rheum officinale mají svůj domov ve vysokých pohořích západní Číny. Reveně se snadno kříží a ne všechny křížence jsou vhodné pro léčivé účely. Pro ty může být využívána ještě reveň lékařská (Rheum officinale Baillon) a reveň bulharská (Rheum rhaponticum L.). Spíše jako zelenina se pěstuje "rebarbora" čili reveň kadeřavá (Rheum rhabarbarum L.) a zvláště na Moravě pak reveň kadeřavá moravská (Rheum rhabarbarum moravicum Dostál), což je kříženec reveně kadeřavé s revení bulharskou.

Pěstování:
Obecně:
Reveň dlanitá je jako všechny reveně rostlinou vytrvalou s mohutnými listy, u tohoto druhu dlanitě dělenými a květní lodyhou dorůstající do výše asi 200 cm. Pěstuje se pro své jakostní kořeny, které se vyznačují tím, že neobsahují nepřípustný rhaponticin. Pro sklizeň kořenů je však zapotřebí nejméně dvouletého pěstování. Reveň se rozmnožuje nejlépe ze semene, ale také odnožemi ze starších rostlin.

Poloha, podnebí, půda: Dá se pěstovat na celém území republiky. Půdu vyžaduje, jako každá rostlina pěstovaná pro kořen, hlubokou, dobrou, hlinitou až hlinitopísčitou, humózní, kyprou, vápenatou, přiměřeně vlhkou, zpracovanou do hloubky 50 cm a dobře vyhnojenou. Pěstuje se na sluných nebo polozastíněných, před větrem chráněných stanovištích v nížinách i v horách. Proti zimě je reveň odolná. Je náročná na dostatek spodní vláhy. V podhorských oblastech je vhodná lehčí, písitohlinitá půda s dostatkem humusu. V nížinných oblastech může být i půda těžší je-li průměrně vlhká, kyprá, s dostatkem vápna a živin.

Výsev semen: Pěstuje se především z výsevu do dobře upravené a prohnojené půdy. Ve velkém se reveň seje na vrcholky hrůbků v době od poslední dekády dubna do začátku května, maximálně do poloviny května. Pole je nutno velmi hluboko zorat a pohnojit uleželou chlévskou mrvou. Po zapravení hnojiv se pozemek nahrobkuje na větších plochách hrobkovačem, na menších motykou tak, aby výška hrobků byla 25-30 cm při vzdálenosti 60-62,5 cm (podle kultivačního nářadí). Pak se hrobky přiválí, nebo na malé ploše přimáčknou prkénkem. Seje se na vrcholu hrobků 110 g semene na plochu 1 aru (11-15 kg na hektar) do hloubky 1-1,5 cm. Na větších plochách sejeme secím strojem Saxonia, na menších secími strojky nebo ručně.

Předpěstování: Semena se sejí do záhonků pozdě na podzim, počátkem října, nebo na jaře, nejvýš 1 cm pod zem, na hlinito-písčitý, jemně zpracovaný záhon. Dostane-li se semeno hloub, nevzejde. Na záhoně vyklíčí během měsíce. Sazenice plejeme. Jiný způsob je výsev semen na jaře koncem března až počátkem dubna do truhlíků, případně i doloteplého nebo studeného pařeniště. Po zasetí je třeba výsev zalévat a stínit podle potřeby, klíčí zhruba za 10 dnů. Když semenáčky dosáhnou třetího pravého listu, přesazujeme je do zemitorašelinových balíčků, které dáváme do pařeniště. V polovině května je vysazujeme na stanoviště do sponu 50x50 (až 80x80) cm. Můžeme vysazovat také přímo na trvalé stanoviště. Na ar je zapotřebí 40-60 g semena.

Vegetativní množení: Některé druhy, např. naše moravská reveň nevyvinou semena schopná klíčení. Proto je nutné vegetativní rozmnožování. Provádí se odnožemi, které získáme z jara na starých kořenových hlavách. Reveň má jemné kořínky, které se lámou. Pokud množíme z hlav puků, které odřežeme z matečných hlav, musíme tak činit pouze z uznaných porostů, které můžeme rozmnožovat. Vysazujeme přímo na stanoviště ve stejném sponu jako semenáčky (60x60 cm), aby nezavadly, je třeba ihned zalévat. Sázíme v dubnu až květnu.

Výsadba: Na jaře příští rok, když jsou dost silné, se předpěstované sazeničky přesazují za dostatečné vláhy na připravené na pole do sponu 80-100x100 cm. První rok vyrostou nejvýše 3 páry listů, které na zimu uvadnou.

Pěstování: Druhý rok mají vzešlé reveně již 5 párů listů mnohem větších, třetí nebo čtvrtý rok vyženou mladé reveně také květní osy a přinesou semeno. V tomto roce je již kořen značně velký, většinou se však nechává reveň na místě 6-8 let, až kořeny nabudou krásně sytě žlutou do hnědě oranžova jdoucí barvu. Jakmile začínají rostliny vyhánět na květ, je vhodné květní stvoly odřezávat, aby došlo k zesílení kořenů. Během vegetace se kultura nejméně dvakrát prokope a vypleje, případně se provede postřik proti dřepčíkům Metathionem v koncentraci 0,3-0,4%. Na konci prvního vegetačního roku se odstraní listy a provede přiorávka hrobků, nebo se přikopnou, aby byly rostliny připraveny na přezimování. V druhém vegetačním roce se pozemek opět prokope nebo přiorá a opět se může přihnojit minerálními hnojivy. Pak reveň roste rychle a listy brzy zakryjí řádky. Rebarborové pole lze dobře zužitkovat také na různé mezikultůry, jako je např. pěstování zeleniny, heřmánku, hořčice apod. Je to možné proto, že v prvních letech jsou rostliny na poli v řídkém sponu, mezi nimi je dostatek místa a reveňová nať v létě brzy uvadá a hyne, čímž se celé pole uvolňuje.

Hnojení: Prvním rokem se půda připraví jako pro okopaniny - provede se hluboká orba podzimní a na jaře se půda jen urovná a rozmetají se umělá hnojiva, a to na 1 ar asi 3 kg ledku amonného, 2,5 kg superfosfátu a 3 kg draselné soli (40%). Podle jiných údajhů se osvědčilo před založením kultury pohnojit na zimu 50-60 t dobře proleželého hnoje na hektar. Další roky se přihnojuje průmyslovými hnojivy, a to 300-400 kg na hektar NPK. Průmyslová hnojiva se používají každoročně. Zvláště se doporučuje hnojení sádrou, draslem, kainitem a ovčím hnojem.

Ochrana rostlin: Z houbových chorob reveně se u nás nejčastěji vyskytuje suchá skvrnitost listů reveně (původce Ascochyta ap.). V některých letech se může objevit padání klíčících rostin. Onemocnění může být způsobeno různými druhy hub, především u reveně Phoma ap. Dále se u reveně může vyskytnout mozaika reveně, kterou způsobuje pět různých virů. Listy bývají zkadeřeny nebo jinak deformovány. Skvrny bývají lemovány červenohnědám okrajem. Mšice maková (Aphis fabae Scop) patří mezi významné škůdce, dále dřepřík rdesnový (Chaetocnema concinna Marsch.) a dřepčík bramborový (Psylliodes affinis Payk). Mandelinka ředkvičková (Castroidea viridulA Deg.) může škodit po celou dobu vegetace, protože má 3-4 generace do roka. Proti mozaice reveně nemůžeme bojovat přímo, nemocné rostliny se odstraňují z porostu. V žádném případě nesmějí rostliny sloužit k vegetativnímu rozmnožování z puků. Nepěstujeme kulturu na půdě zamořené háďátky - možnost přenos mozaiky, pokud je způsobena virem mozaiky huseníku. Suchou skvrnitost reveně můžeme potlačovat přípravkem Dithane M 45 (Novozir MN 80) v dávce 2 kg na hektar. Proti mšici makové a jiným druhům mšic postřikujeme 0,2% Phosdrinem 24 EC, 0,3 Nogosem EC 50 nebo přípravky proti mšicím Pirimod DG a Pirimor DP v koncentrac 0,05-0,075%. Proti dřepčíkům a mandelince ředkvičkové velmi dobře zabírá Phosdrin 24 EC 0,2% nebo Metation E 50 0,2%. Proti larvám mandelinky ředkvičkové lze použít 0,3% Soldep. Při plošném postřiku větších parcel se používá v dávce 2-3 litry na hektar. Množství vody podle postřikovače. Ochranné lhůty přípravků Phosdrin 24 EC, Nogos EC 50, , Pirimor DP, Pirimor DG - 7 dnů, Soldep, Dithane M 45, Novozir MN 80 - 14 dnů.

Jakostní norma drogy: ON 86 7152.

Příprava půdy a hnojení: Vysazujeme do řádků vzdálených 60-70 cm. Po výsadbě udržujeme porost v čistotě, a to plečkováním a okopávkou. V prvním roce vytvoří reveň přízemní růžici. Brzy na jaře porost vyhrabeme, dáváme pozor, abychom nepoškodili puky. Velmi brzy začne reveň rašit, přihnojíme 450 kg NPK na hektar. Hnojivo ihned zapravíme do země. Reveň velmi bujně roste, takže veškerý plevel udusí. Vytvářejí se "semenná" květenství, která bývají až 2,5 m vysoká. Nezakládáme porost na semeno tam, kde vanou silné větry, semenice se tam vylamují. Když semeno začne hnědnout, celé semenice odřezáváme do papírových pytlů, přezrálé semno snadno vypadává. Semenice, které jsme uložili na sýpky na papíry po několika dnech dosoušení velmi dobře "pustí" semeno. Osivo pak čistíme na vzduchovém oddělovači na čistících strojích a sítech. Výnos z aru se pohybuje mezi 30-40 kg osiva, což velmi záleží na počasí a celkovém vzhledu kultury. U nás není zatím poolena žádná odrůda. ŠS Libochovice však rozklonovala materiály, které již dosahovaly vysoké množství obsahových látek. Tento materiál pro další šlechtění předala stanici léčivých rostlin Zbraslav. U reveně je nutné dodržovat izolační vzdálenost nejméně 2000 metrů. HTS je 12-17 g. V jednom gramu je asi 100 semen. Klíčivost si uchovává 1-2 roky. 80-90% semen klíčí během 14-21 dnů.

Výnosy: Výnos kořenů druhým rokem činí 20-30 kg z aru. Hektarové výnosy se pohybují kolem 6-11 tun čerstvé hmoty, tj. 2,5 tuny drogy. Výnos suchého kořenu z jedné rostliny je asi 1/2 kg. Výnos z 1 ha dobře prosperující šestileté kultury je asi 120 q.

Doba sběru + sbíraná část: Sbírají se podzemní části (kořeny) 6-10-letých rostlin (ve druhém roce pěstování, anebo ve 4-5 roce), a to na podzim po dozrátí semen (září-říjen) v době, kdy nať již odumřela, někdy na jaře (podle pramenu 83. na jaře třetího roku), dřív než začne rašení a někdy i před kvetením (v září-říjnu před dozráním semen a zežloutnutím spodních listů). V každém případě musíme dbát, aby sklizené kořeny nenamrzly, protože by to způsobilo silný pokles účinných látek. Nejprve se odstraní nadzemní části (u malých ploch ručním odřezáním, u velkých ploch cepovým sklízečem), případně oddělí pro další výsadbu oddenkové hlavice (puky), jako tomu je u proskurníku nebo omanu. Kořeny se vyrypují rýči nebo rycími vidlemi jako cukrovka, ve velkém se vyorávají pluhem nebo lépe vyorávačem brambor TEK. Za sucha se očistí, krátce operou a co nejrychleji se dopravují na sušárnu. Zde se nechají trochu zavadnout a potom se vnější pokožka opatrně sloupne, aby se vnitřek nepoškodil. Stonky pro kuchyňskou potřebu se sbírají v květnu a červnu. Je třeba mít na mysli, že rostliny, jimž se stonky odlamují, mají potom menší kořen.

Zpracování + uchovávání: Kořeny se obvykle loupou až po kambium, silnější se podélně rozřežou, nakrájí na délku 10 cm a suší se loupané i neloupané na provazech při teplotě do 30°C (možno sušit na slunci, v Číně i nad ohněm, prameny 5/77. a 83. uvádí při sušení v sušárně teplotu horkého vzduchu max. 50-60°C). V malém kořeny úspěšně sušíme na lískách se silonovou sítí v místnostech s teplotou kolem 20-25°C. Někdy je žádána jen kůra kořene. Ztráta na hmotnosti bývá 65-80% (poměr seschnutí 3-4:1). Čínské zboží pochází z jedinců starých i 30 roků. Dle ČsL 4 musí droga obsahovat minimálně 3,5% volných i vázaných antrachinonů. Suchý kořen je nutno chránit před vlhkem, světlem a před škůdci (často jej napadají moli). Usušený kořen je velmi tvrdý.

Vlastnosti drogy: Droga má silný charakteristický pach, na lomu má mít žlutočervenou barvu. Chutná kořenitě a slabě hořce. Při žvýkání vrže.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář