Řepík lékařský nať 50g x Agrimoniae eupatoria herba cons.

Celý popis
Kód produktu: 96181
Skladem (10+ ks)
Cena s DPH: 20,90
Cena bez DPH: 18,17
- +
ks
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Řepík lékařský nať (Český text na obalech)

Složení: Agrimoniae eupatoria herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/repik-nat-50g . Droga obsahuje především katechinové třísloviny, méně elagových tříslovin. V nati nacházíme též gallotanin. Dále jsou tu triterpenové sloučeniny, jako například kyselina ursolová. V droze nacházíme též poměrně vysoký obsah kyseliny křemičité, silicinamid kyseliny nikotinové, železo, organické kyseliny, například kyselinu askorbovou, cholin, flavonoidy, hořčiny a malé množství saponinů. S květem měsíčku, natí tymiánu a se šalvěji vytváří řepík ideální směs pro přípravu kloktadel. Užívání: 1 čajovou lžičku na 2dl vařící vody, vyluhovat 10 minut. Popíjet 3x denně.

  • Repík lekársky vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Agrimoniae eupatoria herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Droga obsahuje predovšetkým katechínové triesloviny, menej elagových trieslovín. V vňati nachádzame tiež gallotanin. Ďalej sú tu triterpenové zlúčeniny, ako napríklad kyselina ursolová. V droge nachádzame tiež pomerne vysoký obsah kyseliny kremičitej, silicinamid kyseliny nikotínovej, železo, organické kyseliny, napríklad kyselinu askorbovú, cholín, flavonoidy, horčiny a malé množstvo saponínov. S kvetom nechtíka, vňaťou tymianu a so šalvii vytvára repík ideálnu zmes na prípravu kloktadiel. Užívanie: 1 čajovú lyžičku na 2dl vriacej vody, vylúhovať 10 minút. Popíjať 3x denne.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: 

Řepík lékařský: Droga:
Latinsky:
Herba agrimoniae, Folium agrimoniae, Folium eupatorii
Česky: Nať řepíku

Řepík lékařský: Názvy:
Lidové:
Řepíček, úrobník, konopěnec, arček, boží bič, hrebíček, jablečník, konopenec, konopinec, kráľovský traňk, rebríček, repič, repíček, starček, stonček, traňk sv. Kunhuty, útrobník, varkočky Panny Márie
Slovensky: Repík lekársky
Německy: r Kleiner Odermennig, Leberklette
Rusky: Repejniček aptečnyj
Anglicky: Common Agrimony
Polsky: Rzepik pospolity

Chemické složení: Nať obsahuje 5-8% katechinových tříslovin, glykosidicky vázanou hořčinu, minerální soli, kyselinu křemičitou (až 12%), 0,2% silice, organické kyseliny (hlavně nikotinovou a její amid - PP-faktor, antipelagrický, všeobecně důležitý pro metabolismus v živých buňkách) a kyselinu L-askorbovou, cholin, flavonoid kvercitrin a menší množství saponinů. Jsou obsaženy i vitamíny B a K. Uvádí se i flavonoidy kvercetin a apigenin.

Vnitřní užití:
Pokud chceme dosáhnout jemnějšího účinku, doporučujeme aplikovat spíše nálev, pokud chceme účinek razantnější, je na místě podávání odvaru vařeného 2 minuty. Rovněž homeopatický čaj dle Kloudy v potenci kolem U9 bývá velmi účinný. My osobně dáváme přednost tzv. bylinářskému čaji, který má všechny výhody nálevu i odvaru. Řepík je mimořádně vhodný pro samostatné podávání, ale osvědčil se rovněž do směsí. V jaterních kombinacích jej kombinujeme s vlaštovičníkem, zemědýmem, pampeliškou, čekankou, s květem růže, se semenem ostropestřece mariánského, s natí pelyňku pravého nebo černobýlu a s květem měsíčku.
Užívá se 1 kávová lžička na sklenici vody v záparu - pije se 2-3x denně. Dle ČsL 4 je jednotlivá perorální dávka na zápar 1,5 g.
Nebo:
Infusum Herbae agrimoniae (10-25 g na 500 ml vody) se užívá 2-3x 1/5 sklenice denně. Jednotlivá dávka na zápar i odvar je 1,5-3 g, nebo 1 kávová lžička na sklenici vody. Pije se 2-3x denně.
Nebo:
Zápar se připravuje ze lžíce drogy na 2,5 dl vody (pije se po 1-1,5 dl 2-3x denně).
Nebo:
Čaj: Jedna čajová lžička byliny na 1/4 l vody, spaříme, krátce vyluhujeme.
Nebo:
Užívá se jako zápar při vnitřním užití, jedna polévková lžíce drogy na jeden šálek, užívat 3x denně.
Nebo:
Pro přípravu čaje použijeme 15 g řepíku, který přelijeme 0,5 litrem vařící vody, a necháme přikryté 5-10 minut vyluhovat. Přecedíme a pijeme 2-3 šálky denně, před jídlem, oslazený medem. Čaj působí svíravě a užívá se hlavně při dysfunkci jater, pro vyčistění střev a k odstranění ledvinového písku. Můžeme ovšem pít 3 šálky denně proti kašli, rýmě, zánětům v krku a revmatismu.
Užívá se 1 kávová lžička na sklenici vody v odvaru - pije se 2-3x denně. Dle ČsL 4 je jednotlivá perorální dávka na odvar 1,5 g.
Nebo:
Při plicních chorobách bývá doporučován odvar z 15 g sušeného listí na 1/4 l vody. Pijí se 2-3 šálky denně.
Nebo:
Odvar z 15 g sušeného listí na 1/4 l vody mívá dobré účinky jako kloktadlo při zánětu mandlí.
Nebo:
Užívá se jako odvar (2 minuty) při vnitřním užití, jedna polévková lžíce drogy na jeden šálek, užívat 3x denně.
Šťáva z čerstvé natě v množství 35 až 70 gramů slouží proti průjmům, při potížích jater a sleziny, při abscesech jater a plic a při nádorech ve střevech.
Pramen 124. uvádí jako další lékovou formu pro vnitřní užití i tinkturu.

Zevní užití:
Pro zevní aplikaci je mimořádně vhodná kombinace s kořenem kostivalu nebo s natí kokošky pastuší tobolky.
Dávkují se 1-2 polévkové lžíce na 2 sklenice odvaru. Na koupele a obklady se používá teplý odvar několikrát denně.
Obvykle se připravuje odvar (2 lžičky na sklenici vody, vařit 5-6 minut a přecedit).
Nebo:
Používá se Decoctum Herbae agrimoniae (30-50 g drogy se po krátkém povaření v 500 ml vody nechá 15 mint postát), nebo odvar z 1-2 polévkových lžic na 2 sklenice vody.
Nebo:
Odvar na kloktání se připravuje ze lžíce drogy na 2,5 dl vody, na obklady a umývání je možno dávku o něco zvýšit (mírně se vaří asi 15 minut).
Koupel: 200 g bylinek na celkovou koupel.
Nebo:
Vně se užívá odvar, do koupele je třeba nechat odvar delší dobu vyluhovat (několik hodin).
Příprava masti: Jedna vrchovatá dvouhrst nadrobno nařezaných květů, listů a stonků na 250 g vepřového sádla (příprava viz příprava masti z měsíčku zahradního).
Nebo:
Mast z řepíku lékařského se připravuje z rozmělněných sušených listů.

Lze nahradit: Velkou hmotu nati má řepík vonný (Agrimonia procera W.), účinek je zhruba stejný jako u řepíku lékařského. Příbuzná odrůda Agrimonia pilosa, známá v Číně jako sien che cchao (xian he cao) se užívá obdobně jako řepík lékařský. Má kromě schopnosti zastavovat krvácení i antibakteriální a antiparazitické účinky a používá se proti Trichomonas vaginalis, tasemnici, úplavici a malárii.

Lze zaměnit s: Předmětem sběru mohou být všechny naše poddruhy - subsp., subsp. eupatoria - pravý a subsp. grandis - větší, resp. příbuzné. Agrimonia procera Wallr. - řepík vonný (Agrimonia odorata Mill.), který má visící plody a číšku asi jen do poloviny rýhovanou a je mohutnější - pro příjemnou vůni se někdy pěstuje ve venkovských zahrádkách. U nás je vzácnější než řepík lékařský, za jehož poddruh se dnes považuje. Dává sice větší množství hmoty, ale jeho lodyhy jsou silnější než 2 mm a neodpovídají požadavkům na jakost drogy.

Popis: Trvalá chlupatá bylina s jednoduchým přímým stonkem, vysoká 30-100 cm. Spodní listy obyčejně husté, téměř v přízemní růžici, střídavě jařmové, peřovitě složené, zoubkaté. Květy skoro sedící, žluté, v horní části stonku v řídkém střapcovitém nebo klasovitém soukvětí. Kvete v květnu-září. Plody jsou nažky nahoře ověnčené štětinovitými ostny, uložené v kališní číšce, v mládí odstávají, ale brzy po odkvětu jsou zahnuté dolů.

Místo výskytu: Roste na sprašových a vápencových hlínách, pasekách, loukách, polomech a ve světlých lesích, na slunečných polosuchých místech. Dává přednost vápnitým půdám. Je to rostlina dosti proměnlivá. V nepříznivých poměrech dorůstá výšky třeba jen 6 cm, ale ve vlhku a ve stínu až přes 1 m.

Pěstování:
Obecně:
Je to vytrvalá, teplomilná, suchovzdorná rostlina. Na stanovišti vydrží řepík mnoho let a stále dává vysoké výnosy cenné drogy. Řepík patří k výnosným léčivkám. Je to nenáročná bylina se širokým spektrem léčebných účinků. Má sice ráda teplejší oblasti, ale vyroste i v podhůří na kraji lesů, sušších neobdělaných loukách a hlavně na mezích. Čím jsou podmínky horší, tím je řepík nižší. Ve volné přírodě dosahuje výšky kolem půl metru, pěstovaný je mnohdy vysoký přes metr. U pěstovaných rostlin vyrůstá z trsu několik stonků. Na vzpřímených stoncích postupně vykvétá malými žlutými kvítky. Keřík řepíku má listy zejména ve spodní části. Zastíněné listy odumírají a je vhodné je během vegetace trhat a sušit. Plody jsou obaleny tvrdými, háčkovitými chloupky.

Odrůdy: U nás jsou povoleny odrůdy řKrajovýř a tetraploidní odrůda "Topas", který je dnes u nás pěstována ve velkém.

Poloha, podnebí, půda: Planý řepík roste na vápenitých, kyselých a kamenitých půdách. Nemá na půdu zvláštní nároky. Pěstovanému se daří na lehčích hlinitopísčitých nebo středních půdách, ale i na půdách kamenitých, zásobených živinami ve staré síle, na slunci nebo v polostínu. Je odolný proti suchu. Vybíráme-li půdu pro řepík, musíme si uvědomit, že vytváří poměrně dlouhý kůlový kořen. Dále pak okolnost, že řepík těžko konkuruje plevelům. Na začátku pěstování mu velice vyhovuje prohnojení uleželou chlévskou mrvou.

Výsev semen:
Pěstování je možno provádět dvěma způsoby, vždy ze semen.

 1) Přímý výsev na záhon se provádí na podzim až do příchodu prvních mrazů, nebo brzy na jaře (v březnu). Při jarním výsevu se semena upravují 24 hodin máčením ve vlažné vodě, která se vždy po 8 hodinách vyměňuje. Vysévá se řídce do řádků vzdálených od sebe asi 50 cm, nebo do hnízd 40x40 cm po 3-4 semenech, mělce na povrch, maximálně 1 cm do hloubky. Takto upravené osivo klíčí za 2-6 týdnů, proto je vhodné přidávat jako značkovací rostlinu salát.
2) ze stratifikovaného semena je možno předpěstovat sadbu v teplém pařeništi. Toto upravené osivo se vysévá v březnu-dubnu do výsevních misek nebo bedniček s propařenou, propustnou pařeništní zeminou. Na povrch se nasype slabá vrstva písku, který se utlačí, osivo se rozhodí a opět se slabě zasype pískem. Udržuje se při stejnoměrné vlhkosti, po vzejití a zesílení se rostliny pikýrují do pařeniště, otužují a na trvalé stanoviště se vysazují v září následujícího roku do sponu 40x40 cm. Na pozemek se seje na podzim těsně před zámrzem nebo stratifikované semeno velmi brzo na jaře přímo na pole. Vhodný je výsev do 50 arů secím jednořádkovým zahradnickým strojkem nebo ve velkém secím strojem Saxonia. Semeno zakoupíme obroušené. Pokud nejsou semena obroušena, špatně se s nimi manipuluje, jsou spojena s háčky do shluků. Sejeme do plných řádků vzdálených 50 cm (secí strojek ihned přitlačí semeno zemí, rostlinky nejednotíme). Ručně můžeme sít do hnízd 50x50 cm nebo 60x60 cm, kde vyséváme po 4-6 semínkách do průsečíků (pod motyčkou - zem jemně odhrneme, vložíme semínka a dbáme na to, aby semeno bylo dobře zahrnuto zemí, asi dvojnásobně vzhledem ke své velikosti - 0,5-2 cm). Po výsevu celou plochu ručním válcem uválíme. Dobře klíčivé semeno vyklíčí ve tmě za 15-60 dní při teplotě 20°C. Máčené semeno klíčí rychleji (semeno se máčí 24 hodin ve vlažné vodě, která se po 8 hodinách vyměňuje, případně se namočí do do slabého roztoku hypermanganu). Doba klíčivosti je 60 dní. Protože řepík pomalu klíčí, přidáváme při výsevu jako značkovací rostlinu salát. To děláme proto, že ošetření můžeme provádět ihned po vzejití salátu (plečkování, okopávka a pletí). Na 1 ha potřebujeme 8-10 kg semene. Semeno je lépe vysévat na podzim, těsně před zámrzem, aby promrzlo, lépe pak klíčí. Při setí dbáme, aby semeno padalo tak, jako při výsevu obroušené cukrovky. Sejeme do plných řádků. Po zasetí semeno "přiválíme". Řepík by bylo možno s úspěchem pěstovat také ze semene, které se rozhodí po přirozeném stanovišti. Semen řepíku můžeme získat z plochy 1 aru asi 6 kg. Neobroušená semena lze vysévat jen ručně. Svými drápky drží pohromadě a znemožňují tak strojní setí.

Předpěstování: Druhým způsobem je předpěstování sazenic s následnou výsadbou. Stratifikované semeno vysejeme do předem připravených truhlíčků ve skleníku v březnu-dubnu (teplota 15-18°C). Truhlíčky připravíme tak, že je naplníme pařeništní zemí a na povrch dáme 2 cm jemného říčního písku, který prkénkem přitlačíme. Řepík vysejeme rozhozem tak, aby semínka byla rovnoměrně rozdělena po celém truhlíčku. Zasypeme je pískem, a to tak, že vrstva písku je 2x vyšší, než je velikost semen. Semeno přikryté pískem pak prkénkem přitlačíme a ihned zalijeme. Dobře klíčivé semeno při této teplotě vyklíčí za 20-35 dnů. Při tomto způsobu je dobré semeno před výsevem máčet ve vlažné vodě 24 hodin. Tuto vodu vyměňujeme po 8 hodinách. Po vyklíčení sazeničky přepichujeme, když jsou 3-4 cm velké, do truhlíčků nebo do pařeniště. Přepichujeme je kolíčkem na vzdálenost 5x5 cm a rostlinky zaléváme, vzduchujeme a ze začátku podle potřeby stínujeme. Později pozvolna přestaneme stínovat a odkryjeme okna. Nejdříve přes den, za 4-5 dní i v noci necháme bez oken, abychom rostlinky dobře otužili. Vzešlé rostliny pikýrujeme někdy i dvakrát pro zesílení a po otužení je můžeme vysazovat na záhon. Přepichovat rostlinky můžeme též do předem připravených zemitorašelinových balíčků, které jsou na podložkách. Sazenice v balíčku dobře prokoření a po výsadbě se 4-6 dnů nemusí zalévat. Řepík můžeme pěstovat ze semen také volném záhoně od poloviny dubna. Pro účely domácí lékárny postačí 3-4 rostliny. Semena řepíku velmi zdlouhavě klíčí, proto musíme s nimi vysadit nějakou značkovací rostlinu, nebo si řádky pečlivě označit, jinak nás za čas zmate pelvel. V prvním roce také pomalu roste, až se někdy zdá, že na daném místě neprospívá. Chce to však trpělivost, ve druhém roce vše dohoní. Semeno vyséváme na povrch a jen mírně je zatlačíme. Jiný způsob pěstování je balíčkování, sázení do květináčů. Při tomto způsobu rostlinky přepichujeme do rašelinových květináčků nebo balíčkvacím strojem. Balíčkovaná sadba má tu výhodu, že po výsadbě nemusíme hned zalévat. Necháme nabalíčkované rostliny v pařeništích nebo na záhonech, kde dobře zakoření před výsadbou.

Vegetativní množení: Řepík by bylo možno pěstovat i dělením trsů, při čemž by se sazenice sázely s mezerami asi 1/4 m.

Výsadba: Rostlinky řepíku pomalu rostou, takže je necháme v truhlících až do výsadby, kterou provedeme v druhé polovině května na připravený pozemek do sponu 45x30 cm. Při obchodním pěstování ještě o něco hustěji, protože pak rostlina vytváří slabší lodyhy, kterým dává výkup přednost. Norma připouští sílu do 0,5 cm. V dobrých podmínkách dorůstá řepík do výše 80 cm. Po výsadbě musíme sazeničky několikrát zalít, než se ujmou. Výsadbu nabalíčkovaných rostlinek provedeme v srpnu na 50x50 cm na připravený pozemek. Nejlépe je 6 řádků a pěšina - tím si ušetříme okopávku a pletí. Vysázenou kulturu ošetřujeme okopávkou a plečkováním, protože pouze čistá kultura zaručuje vysoké výnosy.

Pěstování: Pozemek se sazenicemi okopáváme a plečkujeme, do podzimu po výsadbě vytvoří rostlina přízemní růžice: na jaře porost ihned vyhrabeme, jakmile to počasí dovolí, plečkujeme a okopáváme. Předplodiny pro řepík jsou luskoviny nebo okopaniny.

Hnojení: Před založením kultury je třeba pozemek vyhnojit dobře proleželým kompostem 500-600 q/ha, který se na zimu zaoře a ihned uvláčí a usmykuje. Před setím se do země zapraví tato umělá hnojiva v dávce na 1 ha: 200 kg dusíkatých, 250 kg fosforečných a 200 kg draselných hnojiv. V dalších letech se přihnojí 150 kg/ha síranu amonného na hektar. Řepík nesnáší hnojení čerstvým hnojem.

Ochrana rostlin: Ve vlhčích letech v hustých porostech se vyskytuje Puccinastrum agrimoniae-eupatoriae D.C. Na ochranu proti škůdcům a chorobám se dopručují preventivní postřiky na začátku vegetační doby směsí: O,2-0,4% Fosfothionu a 1% Novozirem nebo 0,05-0,1% Intrationu a 1% Novoziru. Preventivně můžeme postřikovat Novozirem MN, ne za slunečna. Dodržujeme předpisy pro práci s jedy. Pokud by došlo k výskytu savých a žravých škůdců, můžeme je hubit Metationem E 50 v koncentraci 0,2% - ochranná lhůta 14 dnů. V některých oblastech Moravy (Valtice) se vyskytlo na rostlinách padlí. Rostliny postřikujeme 0,5% Aulikolem nebo přípravkem Karathane FN 57 v koncentraci 0,1%. Tento přípravek má specifické účinky proti chorobám ze skupiny padlí.

Jakostní norma drogy: ON 86 6834.

Semenářství: K založení porostu na semeno je nutno vybrat bezplevelný pozemek. Vyhnojíme jej 50 t dobře proleželého kompostu na hektar a povápníme. Na zimu hluboko zaoráme. Na jaře, jakmile počasí dovolí, půdu usmykujeme, uvláčíme a pozemek ještě přihnojíme 350 kg NPK na hektar. V květnu těsně před výsadbou branami a smykem pozemek připraváme "na jemno". Asi kolem 20 května vysazujeme sazenice do sponu 60x60 cm. Sazenice v prvním roce velmi pomalu rostou, tvoří pouze přízemní růžici. Necháme je přezimovat, neořezáváme je. Druhým rokem na jaře, jak to počasí dovolí, porost vyhrabujeme, plečkujeme a okopáváme. Z přízemní růžice vyroste semenice, která je 70 až 120 cm vysoká. Řepík postupně kvete a také semeno postupně dozrává. Se sklizní začneme, když semeno na semenicích začne postupně měnit barvu ze zelené na hnědou. Sklízíme raději ráno za slabé rosy. Semeno za tepla a slunečna padá. Sklízíme srpem pouze semenice bez natě, které vkládáme do papírových pytlů. Do jutových pytlů emeno nedávejte. Semeno se na jutu chytá, přichycuje se i na oděvy pracovníků. Je dobré, když semenice řepíku odvážíme ihned na sýpku, kde je dáváme na papíry na podlahu, vrstva 35-40 cm načechrané hmoty. Každý den semenice obracíme vidlemi. Za 14 dnů je osivo doschlé, semenice omlátáme vidlemi, dáme do papírových pytlů, odpad (nať) dáme na kompost. Semeno čistíme na vzduchových oddělovačích a na sítech, kde odstraníme různé úlomky a listí. Dále semeno čistíme na vytřásacím stroji - malé semeno vypadne. Potom znovu šistíme na čistících strojích. ČSN osiva 46 2065, čistota I.tř. 99%, klíčivost I.tř. 55%. Sklizeň osiva z aru - řepík lékařský 3-4 kg, u odrůdy "Topas" 7-10 kg.

Výnosy: Výnos sušiny z 1 aru je 35-50 kg suché natě. Výnosy se pohybují kolem 60-70 kg drogy z aru (u dvouletých a tříletých porostů).

Doba sběru + sbíraná část: Sbírá se celá nadzemní část (nať) krátce před kvetením a jeho počátku (květen-červen, resp. druhá sklizeň ještě v září, nejpozději do konce září, aby rostlina obrostla a nevymrzla). Sklízet se musí vždy za suchého počasí. Odřezávají se nadzemní části těsně při zemi, aby nať měla i listy, přičemž se z rostliny odstraňují přízemní listy růžice. Dobré jsou pouze mladší, kvetoucí a hojně olistěné natě se stonky do tloušťky 5 mm a s malým množstvím plodů, které drogu znehodnocují (chemickými rozbory se ukázalo, že obsah účinných látek rychle klesá, jakmile se objevily první plody), bez nejspodnější tuhé části lodyhy. Řepík začíná rozkvétat od spodní části květenství. Když květy dosáhnou asi poloviny květenství, jsou dole již vyvinuty plody (češule). Jejich obsah v droze smí být jen malý. Nejlepší by bylo, kdyby se nať sbírala v době, kdy se ještě žádné plody nevyvinuly, ale pak by byl sběr málo výnosný. Nať se nesmí trhat, lodyhy jsou pevné, těžko se ulamují a snadno se přitom poškozuje kořenová část a rostlina hyne. I když se rostlina odřezává, ponechává se na místě několik nedotknutých rostlin, aby porost zesílil. Rostliny se očistí od žlutých listů a zámotků s hmyzem, které jsou občas přítomny. Pokud řepík pěstujme, sklízíme rozkvétající nať nejdříve druhým rokem. Nať se žne 10-20 cm nad povrchem. Náchylnost k zapaření je střední, výška natě má být 15 cm. Sklizenou nať dáváme do košů do určité výše podle teploty. Drogu musíme hlídat, aby se nezapařila, než ji přepravíme do sušárny. Nať sklízíme vždy za sucha, dobře usušená má světle zelenou barvu. Za mokra sklizená nať hnědne. Drogu z dobře založené kultury sklízíme několik let za předpokladu, že ji hnojíme, plejeme a ošetřujeme. Poslední řez se dělá 15. září. Sklízí se prakticky dvakrát, a to tehdy, když rostlina začíná kvést a hlavní lodyha nepřesahuje 0,5 cm průměr. Nať při sušení raději příliš neobracíme. Předmětem sběru bývá někdy pouze list. Sbírá se na počátku kvetení (červen-srpen). Odřezávají se pouze mladé, svěží a zdravé listy.

Zpracování + uchovávání: Nať je náchylná na zapaření, po kterém žloutne. Je možno ji svazečkovat nebo sušit v tenkých vrstvách na vzdušném a stinném místě (umělou teplotou do 35°C - snadnost sušení 2). Poměr seschnutí je 4-5:1. Dáváme ji na sušáky do vrstvy 15-25 cm. Při sušení se může nať opatrně obracet (podle pramenu 83. s ní nehýbáme, aby z ní neopadaly listy a květy). Trochu se drobí. Sušení končí, když se lodyhy při ohnutí lámou. Droga musí zachovat původní barvu listů a květů. Při sušení na slunci droga zešedne. Po usušení umělou teplotou necháme nať 2-3 dny vydýchat. Dáváme ji do papírových patlů nebo krabic a ihned ji odesíláme k odběrateli. Listy se suší v tenkých vrstvách rozestřené ve stínu. Při umělém teple se nesmí překročit 35°C. Poměr seschnutí je asi 5:1. Obě drogy snadno vlhnou - je třeba je skladovat v dobře uzavřených obalech, chráněné před světlem a při skladování častěji kontrolovat.

Vlastnosti drogy: Voní slabě příjemně a aromaticky jablky, chutná nahořkle a současně v ústech stahuje.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář