Rakytník řešetlákový plod 50g Hippophae rhamnoides fructus tot.

Celý popis
Kód produktu: 94211
Skladem (10+ ks)
Cena s DPH: 52,10
Cena bez DPH: 45,30
- +
ks
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Rakytník řešetlákový plod 50g (Český text na obalech)

Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/rakytnik-resetlakovy-plod-50g .
Složení: Hippophae rhamnoides fructus. Rakytník se v Číně, Řecku a Rusku používá k léčebným účelům již od pradávna. Plody obsahují asi 7% oleje, dále cukry, organické kyseliny, pektiny, třísloviny, velké množství vitamínu C, vitamíny skupiny B, flavonoidy, vitamíny A, D, F, K a vitamín P-rutin a vedle toho také nepřeberné množství dalších biologicky aktivních látek. Dále nacházíme též alkaloid hippophein.
Užívání: 1 pol. lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vařit 5 minut, neluhovat. Studený výluh 1 pol. lžíci zarovnanou do 0,1 l studené vody vyluhovat 40 min.

  • Rakytník rešetliakový plod 50g (Slovenský text na obaloch)

Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári.
Zloženie:
Hippophae rhamnoides fructus. Rakytník sa v Číne, Grécku a Rusku užíva k liečebnym účelom už od pradávna. Plody obsahujú asi 7% oleja, ďalej cukry, organické kyseliny, pektíny, triesloviny, veľké množstvo vitamínu C, vitamíny skupiny B, flavonoidy, vitamíny A, D, F, K a vitamín P-rutín a popri tom tiež nepreberné množstvo ďalších biologicky aktívnych látok. Ďalej nachádzame tiež alkaloid hippophein.
Užívanie: 1 pol.lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, variť 5 minút, neluhovať. Studený výluh 1 pol. lyžicu zarovnanú do 0,1 l studenej vody vylúhovať 40 min.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny
ZDE:
 

Rakytník řešetlákový: Droga:
Latinsky:
Fructus hippophae
Česky: Plod rakytníku

Rakytník řešetlákový: Názvy:
Slovensky:
Rakytník rešetliakový
Německy: r Sanddorn
Anglicky: Sea Buckthorn
Polsky: Rokitnik

Chemické složení: Po stránce obsahových látek je rakytník poměrně dobře probádanou dřevinou. Největší pozornost se dosud věnovala plodům a semenům, která mají vysoký obsah vitamínu C a A. Zajímavý je vysoký obsah tuku v oplodí (obsahuje 2% tukového oleje). Dále obsahuje vysoké procento glukózy, fruktózy, kyseliny jablečné, tříslovin a minerálních látek. Množství vitamínu C kolísá podle stanoviště a také nadmořské výšky. I zvláštním způsobem pěstování lze obsah vitamínu C v plodech zvýšit. Listy obsahují přes 10% tříslovin.(2/76).
Rakytník je možno považovat za polyvitamínózní rostlinu. Uvádí se, že ve 100 g plodů je následující obsah vitamínů:
provitamín A 0,900 -10,900 mg%
vitamín B1 0,016 - 0,085 mg%
B2 0,030 - 0,056 mg%
B6 až 0,790 mg%
C 54,000-316,000 mg%
E 8,000 -18,000 mg%
K 0,900 - 1,500 mg%
dále F a P.
Důležitou složkou jsou biologicky účinné flavonoidy, kterých je v plodech 100-200 mg%. Byl identifikován kvercetin, rutin a některé další sloučeniny. Z ostatních látek je významný obsah tříslovin (0,12-0,60%). Fenolové sloučeniny se totiž podílejí na tvorbě žluté barvy plodů, dávají jim trpkou chuť a zároveň podmiňují jejich baktericidní účinky. Pokud jde o sacharidy, jejich obsah v plodech kolísá mezi 2,0-6,8% a zastoupena je zde glukóza, fruktóza a sacharóza. Organických kyselin mají 2,4-4,0%, především kyseliny jablečné a vinné. Významnou složkou je olej, kterého dužina plodů obsahuje do 9% a semena až 13,1%. V semenech jej tvoří nejvíce kyseliny olejová, linolenová a palmitová. Má hustou konzistenci, specifickou vůni a chuť a světle žlutou barvu. Olej z dužiny plodů je oranžový, neboť obsahuje 180-240 mg% karotenoidů, 40-100 mg% karotenů, 110-165 mg% vitamínu E a řadu nenasycených mastných kyselin, tvořících základ vitamínu F (mj. reguluje látkovou výměnu v lidské kůži). Obsahují i další biologicky hodnotné látky, jako jsou cholin, betain a vitamín K1. Olej sice jakostí předčí většinu potravinářských olejů, ale hlavní význam má ve farmaceutickém průmyslu. Plody rakytníku obsahují 15 mikroelementů, z nichž rozhodující je železo, mangan, síra, bór, hliník a titan. Listy mají kolem 8% tříslovin a až 370 mg% vitamínu C. V kůře větví je do 10% tříslovin a byl zde nalezen biogenní amin serotonin v množství 0,3-0,4%, který má významné farmakologické vlastnosti. Mimo jiné má pravděpodobně důežitý vliv na centrální nervový systém. ?? vitamín C, vitamín A, tuk, olej, kyselina jablečná, třísloviny, minerální látky, třísloviny, provitamín A, vitamín B1, vitamín B2, vitamín B6, vitamín C, vitamín E, vitamín K, vitamín F, vitamín P, flavonoidy, kvercetin, rutin, sacharidy, glukóza, fruktóza, sacharóza, organické kyseliny, kyselina jablečná, kyselina vinná, kyselina olejová, kyselina linolenová, kyselina palmitová, karotenoidy, karoteny, nenasycené mastné kyseliny, cholin, betain, vitamín K1, železo, mangan, síra, bór, hliník, titan, biogenní aminy, serotonin.

Vnitřní užití: Rakytníkové plody obyčejně podáváme samostatně, listy mícháme spíše do směsí. V praxi se osvědčilo podávání rakytníkových drog včetně oleje formou ucelených, obvykle čtyřtýdenních nebo šestitýdenních kúr. V některých případech je třeba neutralizovat rakytníkový olej užitím hořčíku nebo jedlé sody. Bývá to zejména při léčbě peptického vředu. Olej podáváme zpravidla 4krát denně po mocca lžičkách, případně až po lžičkách čajových, při zevním ošetření jej užíváme obyčejně 2-3krát denně. Plody je nejlépe usušit, rozemlít a podávat formou prášku, obvykle ráno a v poledne po mocca lžičce. Čaj připravíme zejména z listů nebo kůry formou nálevu a podáváme ráno a v poledne po šálku. Aplikovat lze i tinkturu, vhodná jednotlivá dávka je od 20 do 40 kapek, užívaná podle okolností 2-3krát, výjimečně i 4krát denně. Večerní dávkování uskutečníme jen v případech zvláštního zřetele, protože může u citlivějších lidí navodit tzv. falešnou nespavost - dotyčný se prostě cítí příliš svěží a nechce se mu spát.

Popis: Je to dvojdomý keř 1-6 m vysoký s dlouhým hlavním kořenem, početnými podemními výhonky s hlízkami velikosti až holubího vejce, které obsahují bakterie poutající vzdušný dusík a hustými trnitými větvemi, které na počátku vývoje jsou stříbrné, šupinaté, později červenohnědé, hladké. výjimečně jako strom dorůstá až 6 m i více a dožívá se 50-70 let. Listy jsou čárkovitě kopinaté, celistvookrajové, na líci lysé, na rubu stříbřitě až hnedočerveně šupinaté. Rostliny dvoudomé, větrosnubné. Samčí rostliny mají pupeny 2-3x větší než rostliny samičí, neboť počet krycích šupin se pohybuje mezi 3-8. Květy jsou bezkorunné. Samčí květy jsou drobné, nevýrazné, nahnědle nebo zelenavě stříbřité, v úžlabních kulovitých svazečcích se dvěma rezavě žlutými okvětními lístky a čtyřmi tyčinkami. Samičí květy jsou nažloutlé nebo nazelenalé, hustě poseté hvězdicovitými šupinkami. Rozličná barva dovoluje rozlišit samčí květy od samičích. Někdy rozkvétají samčí květy o 1-2 dny dříve než samičí. Kvetení probíhá celkem 6-12 dnů. Rakytník kvete v dubnu-květnu, mezi prvními větrem opylovanými dřevinami. Plody jsou nepravé bobule (kulovité, elipsoidní nebo vejcovité peckovice) asi 7-8 mm dlouhé a 3-5 mm široké, žluté, oranžové až červené barvy, často slabě hnědě tečkované. Dozrávají od konce srpna do počátku října a zůstávají na rostlině do dalšího roku. Po zmrznutí jsou krémově bílé. Jsou krátkostopkaté, čímž vzniká dojem, že sedí bezprostředně na větvičkách, jako by je oblepovaly. Dužina je oranžová, kyselá až kyselosladká s příchutí ananasu, semena temně hnědá a lesklá.

Místo výskytu: U nás není původní rostlinou. Ojediněle splaněl (Podhradice v Českém středohoří). Větší skupina rakytníků je mezi Žatcem a Holedčí. Jinak se častěji pěstuje v botanických zahradách a v parcích pro ozdobu. Mezi tonizující i léčivé rostliny je možno v každém případě zařadit i rakytník řešetlákový, který nyní roste planě od evropského pobřeží Atlantiku až do západní Číny, od Střední Asie přes Kavkaz a nížiny kolem Dunaje až do fjordů Norska. Nejčastěji se s ním setkáváme na písčitých nebo písčitohlinitých březích řek a vodních nádrží. Dnes se tohoto druhu využívá i ke zpevnění písčitého mořského pobřeží. U nás se stále pěstuje omezeně, prakticky jen jako okrasná rostlina v parcích.

Pěstování:
Odrůdy:
Většina dnes pěstovaných odrůd má svůj původ v bývalém SSSR: "Novost Altaja" dorůstá výšky 4 m, koruna je široce rozložitá, větve lehce převislé a beztrnné. Plody oválné, jasně oranžové s rudými skvrnami, kyselosladké s tenkým oplodím a krátkou stopkou. Průměrná hmotnost 100 plodů 53 g, sklizeň 14 kg plodů z rostliny. Dozrávají na konci srpna. Rostlina je odolná vůči mrazu a fuzariovému a verticiliovému vadutí. "Zolotoj počatok" má korunu zkrácenou a kompaktní, větve krátké, trnů velmi málo. Plody oválnné, světle oranžové nebo žluté, nakyslé. Průměrná hmotnost 100 plodů 40 g, sklizeň 13 kg plodů z rostliny. Plody dozrávají v první dekádě září a jsou velmi kvalitní. "Dar Katuni" dorůstá výšky 3 m, koruna je hustá, kompaktní, větve beztrnné. Plody vejcovitě oválné, světle oranžové, slabě kyselé se stopkou 4-8 mm dlouhou. Průměrná hmotnost 100 plodů 40 g, sklizeň 14 kg plodů z rostliny. Dozrává koncem srpna. "Masličnaja" má velmi dobře rozvětvenou korunu s malým počtem trnů na větvích, které jsou tenké a převislé. Plody vejcovité, tmavě červené, oddělují se dobře včetně stopky. Průměrná hmotnost 100 plodů 37 g, sklizeň 11,2 kg plodů z rostliny. Dozrává koncem srpna. "vitamínnaja" má korunu pyramidální, vysokou a kompaktní s malým počtem trnů. Plody oválné, oranžové, nakyslé, se stopkou 3-4 mm dlouhou. Průměrná hmotnost 100 plodů 57 g, sklizeň 13 kg plodů z rostliny. Dozrává v posledních dnech srpna. Plody jsou velmi jakostní. "Oranževaja" dorůstá výšky 3 m a má korunu oválnou a středně hustou s malým počtem trnů. Plody oválné, oranžově červené se stopkou 7-10 mm dlouhou. Průměrná hmotnost 100 g plodů 66,6 g, sklizeň 13,7 kg plodů z rostliny. Dozrává v druhé polovině září. "Velikan" dorůstá výšky 3 m a má korunu oválně kužerlovitou, středně hustou, bez trnů. Plody válcovité až vejcovité, oranžové. Průměrná hmotnost 100 plodů 83 g, sklizeň 11 kg plodů z rostliny. Dozrávají v druhé plovině září. "Zolotistaja" dorůstá výšky 2,7 m a má korunu středně hustou, rozložitou s malým počtem trnů. Plody velké, oválné, oranžové,sladkokyselé, stopka plodů 2-3 mm dlouhá. Průměrná hmotnost 100 plodů 80 g, sklizeň 13,6 kg plodů z rostliny.
"Jantarnaja" se středního vzrůstu s oválně kulovitou, středně hustou korunou bez trnů. Plody oranžové, válcovité, kyselosladké. Průměrná hmotnost 100 plodů 58 g, sklizeň 13,6 kg plodů z rostliny. Pěstování těchto vyšlechtěných odrůd však není podmínkou. Dnes již u nás existuje velké množství klonů z místních forem, které nemají sice tak velké plody a často jsou větve trnité, ale mají řadu jinýc předností. Mezi ně patří vysoká plodnost a dobr zdravotní stav.

Poloha, podnebí, půda: Rakytník je nenáročný na stanoviště, je velmi odolný proti suchu a mrazu. Nejlépe se mu daří na suché vápnitopísečnaté půdě s pH 6-7,8. Vyžaduje hojnost tepla a průměrné množství vláhy. Mohutnou kořenovou soustavou dobře váže půdu. Nejraději roste na březích řek a potoků a také na horských stráních a strmých skalách. Rakytník lze pěstovat prakticky všude, s výjimkou vysokohorských oblastí. Je mrazuvzdorná rostlina, neboť kořenová soustava snáší mrazy do -22°C a nadzemní část až do -50°C. Přesto jej často poškozují holomrazy. Vyžaduje lehké, neutrální (pH 6,6-7) půdy s nízkou hladinou spodní vody (nesnáší vysokou hladinu spodní vody a proto na půdách těžkých a zamokřených je třeba provést drenáž) a vysokým obsahem humusu a živin. Roste však i na písčitých půdách pravidelně hnojených. Rostliny jsou poměrně náročné na světlo. Při zastínění špatně rostou, výhony jsou tenké a velmi slabé, často i hynou. Rostlina se celkově oslabuje, špatně kvet a plodí. Při nedostatku vody zase dochází nejen k opadu listů, ale i květů a plodů. Půdy mohou být chudé dusíkem, neboť jej získává ze vzduchu pomocí hlízkových baktérií uložených na kořenech. Před výsadbou rakytníku je třeba vybrat pozemek, který bude vyhovovvat z půdního i klimatického hlediska. V tomto případě není expozice pozemku podstatná, nevhodné jsou pouze svahy exponované na sever ve vyšších polohách a mrazové kotliny.

Výsev semen: Při rozmnožování semeny musíme počítat s geneticky nevyrovnaným materiálem a u mladých semenáčků nelze rozlišit ani pohlaví. Také začátek plodnosti je pozdější oproti vegetativně množeným jedincům. Výsev se provádí na jaře, před tím se však semena stratifikují v písku při nižších teplotách (smíchají se s hrubozrnným vlhkým pískem v poměru 1:3 a nechají se v chladné místnosti nebo chladničce při teplotě 0-3°C po dobu 20-25 dnů.

Vegetativní množení: Nejlépe se množí kořenovými odnožemi, kterých vytváří velké množství. S ohledem na potřebu uchování hospodářsky cenných vlastností kultivarů i na dvoudomost rostlin je nejefektivnější vegetativní způsob rozmnožování, a to zelenými nebo dřevitými řízky, případně odkopky, hřížením či roubováním. Roubovat je třeba brzy na jaře, ještě před rašením rostlin. U zelených řízků vybíráme takové, které nejsou příliš mladé, ale ani dřevnatějící. Záhon je nejlépe volit pod korunou plodného keře, který jej chrání před přímým sluncem. Řízky mají být 120-150 mm dlouhé a po odstranění 3-4 spodních listů se sázejí do směsi rašeliny s pískem (1:1) do hloubky 20-30 mm a nad záhonem se vytvoří kryt z polyetylenové folie. Teplota by zde měla být alespoň dva týdny 25-30°C a relativní vlhkost vzduchu 90%. Tento způsob rozmnožování se proto zpravidla praktikuje v červnu nebo počátkem července, a to ještě s využitím stimulátorů. Dřevité řízky se řežou jako dobře vyzrálé jednoleté výhony koncem listopadu nebo začátkem prosince, případně i brzy na jaře, tj. v únoru nebo březnu. Uloží se pod sníh nebo do místnosti při teplotě 0-2°C tak, aby nevyschly. Na jaře se z nich řežou řízky 150-200 mm dlouhé a nechají se 4-7 dnů ve vodě při pokojové teplotě. Vysazují se svisle tak, že 2-3 očka zůstávají pod povrchem půdy. Rakytník vytváří rovněž kořenové výběžky, které se na jaře oddělují a vysazují na stanoviště. Množit lze rovněž hřížením, a to prostým ohnutím větví rostoucích nízko nad zemí a jejich přehrnutím zeminou. Je také možno používat roubování samčích rostlin do koruny rostliny samičí a naopak.

Výsadba: Výsadbu je možno provádět jak na podzim, tak i na jaře. K výsadbě se používají 1-2 leté sazenice, které by měly mít alespoň 4-5 kořenů dlouhých 200 mm a nadzemní část s 2-3 výhony a všku asi 0,5 m. Připravují se pro ně jámy o rozměrech 0,4-0,5 m, hluboké 0,35-0,40 m. Rostliny se vysazují na vzdálenost 2,0-2,5 x 3 m, a to tak, že na 4-5 samičích rostlin připadá jedna samčí, která se umísťuje jako první ve směru převládajících větrů. Do středu jámy se umísťuje kůl na vyvázání rostliny. U lehčích a středních půd není třeba při výsadbě žádná zvláštní úprava půdy. U těžších půd se dává na dno 100 mm vysoká drenáž, např. ze štěrku, a výsadba se provádí do směsi zeminy, říčního písku a kompostu v poměru 1:1:1. Kořenový krček by měl být po výsadbě 30-50 mm pod úrovní půdy.

Pěstování: Kromě pravidelného přihnojování se v průběhu pěstování provádí řez a formování keře a vyřezávání zaschlých větví. Řez k formování koruny provádíme za 2-3 roky po výsadbě s cílem získat kompaktní, nízce rozloženou korunou s pravidelnými základními větvemi. Zmlazovací řez se provádí u rostlin starých 10 i více let, kdy přírůstky jsou již velmi malé (100-150 mm), základní větve začínají usychat a výnosy se snižují. V tomto případě se keře seřezávají na tříleté dřevo. Ochranný řez se provádí každým rokem, kdy se vyřezávají uschlé a namrzlé větve. Všechny řezy provádíme časně na jaře ještě před rašením, pouze suché větve odstraňujeme v průběhu celého roku. Kvetení začíná na konci dubna nebo počátkem května s objevením se prvních lístků a prostým okem je nelze téměř zjistit. Trvá okolo 10-12 dnů s tím, že samčí květy rozkvétají o 1-2 dny dříve než květy samičí. Pro normální opylení stačí 2-3 příznivé dny, nejlépe větrné. Jelikož de o dvoudomou rostlinu, je třeba vždy na 4-5 rostlin samičích vysadit jednu rostlinu samčí, a to s ohledem na dobré opylení vždy na návětrnou stranu. Jinou možností je do koruny samičích rostlin naroubovat na několik větví rostliny samčí. Období od kvetení do plné zralosti plodů se pohybuje mezi 100-120 dny. Nejrannější plody začínají zrát již v červenci. Do plné plodnosti vstupuje rakytník 3. až 4. rokem po výsadbě. V průběhu vegetace je třaba pravidelně odstraňovat kořenové výběžky, pokud jich však nechceme využít pro další množení. Pro dobrý výnos je třeba rostlinám zajistit dastatek vláhy v průběhu celé vegetace. Týká se to především období intenzívního růstu výhonů a tvorby plodů, ale také formování generativních pupenů, tj. v červnu a červenci. Při okopávání a pletí je třeba dávat pozor na kořeny, které jsou uloženy mělce pod povrchem půdy.

Hnojení: Pozemek je třeba zrýt do hloubky 250-300 mm a zároveň do půdy zapravit organické hnojivo (chlévskou mrvu nebo kompost) v množství 10-15 kg na m2, které doplníme minerálními hnojivy. U fosforu je to v čistých živinách asi 40 g na m2 a drasla 20 g na m2. Kyselé půdy je třeba vápnit. Každoročně přihnojujeme minerálními hnojivy (kromě dusíkatých) a jednou za 2-3 roky na podzim ke každé rostlině zaryjeme kolem 10-12 kg uleželé chlévské mrvy nebo kompostu.

Ochrana rostlin: V našich podmínkách se ze škůdců setkáváme především se zelenou mšicí, z chorob s endomykózou a usycháním části nebo celých rostlin, které je způsobeno řadou faktorů, hlavně méně vhodnými půdními a dalšími podmínkami. Endomykóza se projevuje světlými skvrnami na plodech, které měknou a snadno hnijí. Je to neinfekční choroba, kde je jednou z příčin výrazný rozdíl v teplotě vzduchu ve dne a v noci. Daleko větším problémem je vadnutí rakytníku, na kterém se podílejí houby z rodů Fusarium a Verticillium. Zde je prakticky jedinou ochrano nemocné rostliny z porostu odstranit a půdu vydesinfikovat. Ze škůdců se setkáváme u nás především s mšicí, výjimečně i se škůdci zavlečenými z jiných rostlin, např. s puklicemi.

Výnosy: Při optimálních podmínkách můžeme ze vzrostlého keře sklidit od 10 do 26 kg plodů.

Doba sběru + sbíraná část: Plody se sklízejí na počátku zimy. Po prvních mrazících ztrácejí totiž trpkost a hořkost a mají sladkokyselou chuť s ananasovou příchutí. Plody se sklízejí na počátku botanické zralosti kdy jsou ještě tvrdé. V plné zralosti změknou a dužina navíc získává specifický pach, který nelze odstranit. První sklizeň nastává 3.-4. rok po výsadbě, a to v době typické velikosti i barvy plodů. Sklízí se většinou ručně nebo s pomocí různých nástrojů jednotlivé plody, což je práce zdlouhavá a je možná pouze u malých pěstitelů, u starších rostlin (6-7letých) je možno řezat i větve z 1/3-1/2 koruny. Z těchto větví se odstraní listy i větvičky bez plodů a takto upravené se vloží do mrazničky. Druhý den se plody z větví velmi dobře oklepou, nečistoty odstraní ručně nebo přes síto a plody se ihned zpracovávají. Zbylé plody na větvích keře se sklidí ručně. Nevýhodou této metody je nižší plodnost rostliny, popřípadě střídavá plodnost vždy za 2-3 roky. Při velkovýrobním pěstování je třeba nechat plody na keřích až do doby mrazů a potom je sklepat do plachet. Drogou je dále olej (Oleum hippophae), a také listy a větve (Folium et stipites hipophae).

Zpracování + uchovávání: Plody se poměrně jednoduše zpracovávají za syrova na širokou škálu výrobků. Plody pze nejen kompotovat, sušit, proslazovat a mrazit, ale z dužiny zhotovovat šťávy, džusy, marmelády, pyré, a to nejen samostatně, ale i s dalšími druhy ovoce, např. arónií černou či jablky, nebo i zeleninou, např. mrkví. V naprosté většině se plody zpracovávají jako jiné druhy našeho ovoce. Rozhodující je oddělení dužiny od semene, k čemuž máme již dostatek kuchňských přístrojů (např. adaptérů na kuchyňské strojky, robotů, odšťavovačů aj.). Vzhledem k baktericidnímu účinky rakytníku lze z plodů připravovat bez větších problémů šťávy s cukrem či lépe s medem za studena, nebo bez cukru se sterilizací 15-20 minut. Výborné jsou rovněž džemy a marmelády. V tomto směru je novým nápadům dán široký prostor. Vždyť např. v SNS se rakytníková šťáva míchá s rozetřeným česnekem (na 1 l šťávy 50 g česneku). Používá se jako chuťovka po přidání soli nebo cukru k masu, rybám nebo zelenině. Velmi důležitým léčivým prostředkem je olej ze semen, který je možno získat lisováním, nebo extrakcí. Pro lisování za tepla není v domácnosti většinou vhodné zařízení, při extrakci pomocí echmických rozpouštědel není olej často použitelný ve farmacii a v potravinářství. V domácích podmínkách se proto používá jiného zůsobu. Suchá semena se rozemelou, např. na kávovém mlýnku, a získaná drť se rozdělí na 2-3 díly. První díl dáme do nádoby a zalijeme kvalitním rostlinným olejem (např. olivovým nebo slunečnicovým) tak, aby byl asi 10 cm nad drtí. Tuto nádobu ponoříme do vodní lázně ve větší nádobě a zahříváme na sporáku po dobu 8-10 hodin při teplotě oleje 40-45°C. Po uplynutí této doby olej přefiltrujeme, přidáme do něho další díl drtě a celý postup opakujeme (další rostlinný olej již nepřidáváme). Jde sice o časově náročný postup, který však zaručuje získání kvalitního rakytníkového oleje. Zbytky semen po extrakci slouží jako výborné krmivo pro drůbež, králíky i skot. Zvyšuje snášku, přírůstky i dojivost. Kromě plodů a semen lze využívat i výhonků a listů, ze kterých se vaří čaje.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář