Podběl květ 20g x Tussilago farfara flos tot.

Celý popis
Kód produktu: 96154
na dotaz
Cena s DPH: 27,50
Cena bez DPH: 23,91
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Podběl obecný květ (Český text na obalech)

Složení: Tussilago farfara flos. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/podbel-kvet-20g . Podběl je typickou slizovou drogou. Květy obsahují flavonoidy, žluté barvivo xantophyl, malé množství silice, sliz, glykosidické hořčiny, třísloviny. V listu najdeme především sliz, dále obsahují slizovitý faradiol, hořčiny, třísloviny, kyseliny gallovou, mléčnou, jablečnou, vinnou, kávovou, dále polysacharid inulin, cholin, něco silice, cukry a hojnost minerálních látek, tanin, bílkoviny a fytosteroly, především zinek a draslík. Nejčastěji použitou formou je nálev připravovaný obvyklým způsobem a podávaný v běžných dávkách. Užívání: 2 čajové lžičky na 2dl vody, luhovat 10 minut.

  • Podbeľ obyčajný kvet (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Tussilago farfara flos. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Podbeľ je typickou slizovú drogou. Kvety obsahujú flavonoidy, žlté farbivo xantophyl, malé množstvo silice, sliz, glykosidické horčiny, triesloviny. V liste nájdeme predovšetkým sliz, ďalej obsahujú slizovitý faradiol, horčiny, triesloviny, kyselina gálová, mliečnu, jablčnú, vínnu, kávovú, ďalej polysacharid inulín, cholín, niečo silice, cukry a hojnosť minerálnych látok, tanín, bielkoviny a fytosteroly, predovšetkým zinok a draslík. Najčastejšie použitú formou je nálev pripravovaný obvyklým spôsobom a podávaný v bežných dávkach. Užívanie: 2 čajové lyžičky na 2dl vody, vylúhovať 10 minút.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny
ZDE:
 

Podběl lékařský: Synonyma:
Česky:
Podběl obecný

Podběl lékařský: Droga:
Latinsky:
Folium farfarae, Flos farfarae tussilaginis, Folium tussilaginis farfarae, Anthodium farfarae, Flos farfarae, Flos tussilaginis farfarae, Radix farfarae, Rhizoma farfarae
Česky: Květ podbělu

Podběl lékařský: Názvy:
Lidové:
Lopušice, podkova, koňské kopyto, babuška, úbytník, podbílek, líčko mateří, babuše, jurský koreň, konské kopyto, líčko panny Márie, májí, májik, malý nevěsil, matkino líčko, menší devaťsil, oslia stopina, podbelie, podbělice, podbel malý, podbel prašivý, podkovka, vítězná bylina, veľky podbel, žlté pierka, mateří líčko, babuša, mateří líčko, majík, podbil, podbíle, podbili, běl, podbělece
Slovensky: Podbeľ liečivý
Německy: r Gemeiner Huflattich
Rusky: Mat.-i-mačecha obyknovennaja
Anglicky: Coltsfoot
Polsky: Podbial pospolity, Podbiał

Chemické složení: Úbory obsahují trochu silice, jsou bohaté na žluté karotenoidní barvivo (xantofyl a taraxantin), ale pro léčebné užití je rozhodující obsah slizu, flavonoidů a tříslovin. Přítomny jsou i glykosidické hořčiny a faradiol. List obsahuje především sliz (složený z pentóz a hexóz - galaktózy), potom glykosidovou hořčinu tusilagin (tussilagin), katechinové třísloviny a steroly, steriny (např. faradiol), stopy málo prchavé silice, organické kyseliny (galovou, jablečnou, citronovou, vinnou), inulin, cholin, parafiny, sacharidy, polysacharidy a v popelu je vysoký obsah zinku a draslíku. V květech i listech se nacházejí pyrolizidinové alkaloidy (estery monokarboxylových, res. dikarboxylových kyselin s bicyklickými aminoalkoholy), označované jako necidy. Z nich jsou nejvýznamnější senkirkin (0,015%), senecionin (0,007%) a tusilagin (1-karboxymetoxy-2-hydroxy-metyl-pyrolizidin), které se vyskytují především v listech. Dále se uvádí rutin a vápník.

Vnitřní užití:
Nejčastější lékovou formou pro vnitřní užití je nálev. Přestože obsah škodlivých necidů je skutečně minimální, nedoporučujeme podbělové drogy k dlouhodobému užívání a také překračování dovek považujeme za nevhodné. Podběl patří k bylinám, které raději nepoužíváme pro vnitřní aplikaci čerstvé, protože právě sušením se obsah necidů velice snižuje. Při aplikaci podbělu ve směsích, kde objem drogy nepřevyšuje 15%, není nutné dodržovat zvláštní "bezpečnostní" opatření, protože takovouto směs můžeme při běžném dávkování považovat za netoxickou, samozřejmě pokud její toxicitu nezapříčiní jiná složka směsi.
Pije se zápar - úbory: 1 kávová lžička na šálek 2x denně, list: 1 kávová lžička na šálek 3-4x denně.
Nebo:
Na přípravu záparu z květní drogy se používá průměrná jednotlivá dávka 1,5 g, nebo nejčastěji 1 kávová lžička na šálek vody: pije se 2x denně.
Nebo:
Obvykle se aplikuje nálev, 1 polévková lžíce na 1/4 l vody.
Nebo:
Čaj: Jednu čajovou lžičku květů vrchovatě naplněnou (později květů a listů smíchaných rovným dílem) jen spaříme ve 1/4 l vody a necháme krátce vyluhovat.
Nebo:
Zápar z listu se připravuje z jednotlivé dávky 1,5 g, nebo z 1 lžičky na šálek vody: pije se 3x denně. Sladí se medem, pije se teplé.
Nebo:
Zápar na vnitřní užití se připraví: 1 lžíce drogy na šálek vody, zavaříme, necháme 10 minut přikryté stát, scedíme a osladíme medem.
Odvar ze lžíce úborů na 2,5 dl vody se pije 2-3x denně mezi jídlem jako expektorans nebo protektívum (vařit jen 3-4 minuty).
Nebo:
Decoctum Folii farfarae (1 lžíce drogy na 1 a 1/2 sklenice vody) se podává po 1-2 lžících několikrát denně.
Nebo:
Z listové drogy se připravuje odvar (1-2 lžíce na 4-5 dl vody, pije se 2-3x denně po 1,5 dl, děti max. po 1 dl).
Z listů podbělu můžeme připravit sirup, Do hliněného hrnce nebo do sklenice od okurek klademe postupně vrstvu listů a vrstvu přírodního cukru, necháme usadit a postupně doplňujeme, až je nádoba plná. Potom dobře zavážeme dvěma či třemi vrstvami silného pergamenu nebo celofánu a postavíme v zahradě na chráněném místě do jámy v zemi. Na to položíme desku a celé zasypeme zeminou. Rovnoměrná teplota vyvolá kvasný proces. Po osmi týdnech hrnec či sklenici vykopeme a získáme sirup, který jednou či dvakrát převaříme. Vychladlý sirup plníme do malých sklenic se širokým hrdlem. Tento sirup nás nejlpe ochraňuje v zimě a v době chřipek. Užíváme ho po lžičkách.
Čerstvá šťáva: Umyté čerstvé listy odstředivkou zbavíme šťávy.
Nebo:
Šťáva z čerstvých listů spolu s čistým včelím medem se podává 3x denně proti kašli.

Zevní užití:
Pro zevní užití dáváme přednost odvaru.
V dermatologické a kosmetické praxi se aplikují i obklady z Infusum Floris farfarae (30 g drogy na 1 litr vody) při podrážděné pokožce, vyrážkách, zánětech a při zvýšené tvorbě mazu.
Zevně ve formě obkladů se používá odvar z listů (10-15 g na 2 sklenice vody).
Obklad: Čerstvé listy rozmělníme - rozmačkáme na kaši a přiložíme.
Inhalace: Vrchovatou polévkovou lžíci květů a listů spaříme a vdechujeme páry pod ručníkem. Zopakujeme vícekrát denně.
Koupel nohou: Naplněnou dvojitou hrst listů spařených vodou necháme vyluhovat krátkou dobu a pak 20 minut koupeme nohy.

Lze zaměnit s: Při sběru listů vznikají záměny např. s druhy rodu devětsil - Petasites Miller., hlavně s devětsilem lékařským - Petasites hybridus (L.) Gaertn., který má střapcovité úbory purpurových květů, větší a na rubu holé listy, ale i s devětsilem bílým - Petasites albus (L.) Gaertn., kerý má sice listy na rubu plstnaté, zato však větší, přičemž v polokulovitých soukvětích mají byliny žlutobílé úbory. Je možná i záměna s listy některých druhů lopuchů (Lappa nebo Arctium).

Popis: Trvalá bylina vysoká 10-20 cm. Oddenek hrubý, s plazivými podzemními výběžky, kterými se rychle rozrůstá do okolí. Na oddencích jsou dvojí puky - z jedněch z jara vyrůstají šupinaté stonky s vrcholovými žlutými úbory a z druhých později dlouhostopkaté listy se širokou srdčitou až okrouhlou čepelí a zoubkovaným okrajem, na rubu bíle plstanté. Mají 7-9 výrazných žil. Kvete v březnu-dubnu. Úbory se na noc sklánějí k zemi a za studeného nebo deštivého počasí se vůbec neotvírají. Listy vyrůstají teprve asi za 2 měsíce po odkvětu a přetrvávají dlouho do podzimu, kdy se již zase na oddencích tvoří květní a listové puky. Plody jsou nažky s chocholcem. Dozrávají poměrně dost brzy, koncem dubna. Když se semínko dostane do vlhké půdy, uchytí se, vyklíčí a na podzim už z něho může vyrůst nová mladá rostlinka.

Místo výskytu: Druh roste na vlhkých půdách, holých stráních, štěrkoviskách, úhorech a rumištích, jílovitých podkladech, navážkách a jiných vlhkých substrátech, které neobsahují mnoho organických látek.

Pěstování: Podběl se nepěstuje. Potřeba drogy se zcela kryje sběrem divoce rostoucích rostlin. Květní úbory beze stvolů se sbírají hned po rozkvětu, v březnu a dubnu. Rozestřou se do tenkých vrstev a suší buď přirozeným nebo umělým teplem tak, aby zůstala zachována barva. Listy se sbírají v červnu a červenci i s řapíky. Suší se v tenkých vrstvách na slunci tak dlouho, až se lámou. Při tom však má zůstat zachována jejich barva. Zhnědlé listy jsou bezcenné. Kořeny se vyrývají buď na podzim v září a říjnu nebo brzy na jaře, když začínají vyrůstat první stvoly. Očistí se a suší umělým teplem na kamnech.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru bývají celé úbory. Trhají se ručně nebo se odstřihují s krátkou stopkou nůžkami se zásobníkem (březen-duben) za zcela suchého počasí, nejlépe v odpoledních hodinách. Je třeba sbírat jen jednotlivé čerstvé a zdravé úbory na počátku rozkvětu, jinak při sušení dozrávají, nebo se odstřihují se stopkou, která však nesmí být delší než 1 cm. Je možno je trhat i hřebenem na sběr heřmánku. Úbory nestlačujeme, protože jsou náchylné na zapaření. Sbírá se i zelený list. Trhá se jednotlivě nebo je možno jej pokosit srpem. Listy se sbírají v květnu-červnu-červeneci. Později jsou příliš dužnaté, špatně schnou, později dostávají již v čerstvém stavu rezavé nebo fialové skvrny a tehdy jsou bezcenné. List musí mít co nejkratší stopku, nesmí být zvadlý, napadený rzí, plísní nebo škůdci. Sbírá se za sucha. Pro účely lidového léčitelství se sbírají i oddenek s kořeny, který se vykopává na podzim nebo brzy na jaře. Květ se sbírá na počátku rozkvětu nejlépe mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou, list se sbírá v květnu a červnu, nejlépe do deváté hodiny dopoledne.

Zpracování + uchovávání: Úbory sušíme rychle ve stínu v tenkých vrstvách za dobrého větrání. Musí si zachovat původní žlutou barvu. Poměr seschnutí je asi 5-6:1. Výhodnější je sušení umělým teplem, protože rostlina obsahuje dost vody. Květy nesmí zhnědnout. Pokud změní některé úbory při sušení barvu (zhnědnou nebo zčernají), musíme je odstranit. Uchovávají se nestlačené v dobře uzavřených nádobách na suchém místě. Úbory jsou choulostivé, snadno vlhnou a hnědnou. Posílají se v bednách nebo papírových krabicích nejpozději do konce května. List se suší v jedné vrstvě, tj. kus vedle kusu, nikdy nad sebou. Listy klademe lícem dolů, stopkami nahoru, aby plstnatá bílá strana rychleji vysychala, sušíme v průvanu a to tak dlouho, až se listy lámou. Nejlépe je sušit umělým teplem do 35°C, protože se velmi lehce zapaří. Při sušení umělým teplem je však třeba postupovat opatrně, protože listy se mohou přesušit a potom se lámou. Podbělový list nesmí sušením ztratit zelenou barvu a zhnědnout, čepel má být rovná. Proto se listy při sušení neukládají na sebe, ale jeden vedle druhého se stopkami směrem nahoru. Uchovávají se bednách nebo krabicích tak, aby se nepolámaly, stejně se i posílají. Poměr seschnutí je asi 5-6:1. Droga je mírně drobivá a snadno podléhá zkáze. Uchovává se v dobře uzavřených obalech.

Vlastnosti drogy: Drogy nemají charakteristickou vůni a chutnají sliznatě, trochu hořce, v ústech stahují.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář