Mochna stříbrná nať 50g Potentillae argentae herba cons.

Latinsky:  Herba potentilla argentaei

Česky: Nať mochny stříbrné

Chemické složení:

Obsahové složení odpovídá ostatním mochnám. Zastoupeny jsou flavonoidy, třísloviny, choliny, histlidin, sloučeniny glykobetainového charakteru a mnohé další. flavonoidy, třísloviny, cholin, histlidin, glykobetainy

Vnitřní užití: Nejvhodnější a vlastně výhradní lékovou formou je nálev a odvar. Méně účinné, alespoň v samostatném podávání, jsou tinktury, protože u nich jde hlavně o efekt kontaktní. U nálevu i odvaru se jedná hlavně o léčbu sliznic žaludku, žlučovodů a střev. O výhodách nálevu nebo odvaru se dosud vedou spory. Vedle pitné kúry je při střevních chorobách vhodné - a někdy nutné - podávat léčebná klyzmata. Drogu můžeme kombinovat s jinými bylinami, například s natí zeměžluče, které se aplikují a žlučníkové obtíže. Jako žaludeční čaj se mochna stříbrná kombinuje s kmínem, fenyklem a anýzem. Nejlepší účinnosti však dosáhneme její samostatnou aplikací. Příprava nálevu: Dvě čajové lžičky natě přelijeme vařící vodou a necháme 10 minut vyluhovat. Pak přecedíme a 3krát denně pijeme šálek, před jídlem. Odvar zhotovujeme následovně: Čajovou lžičku natě dáme do studené vody, přivedeme k varu a 5 minut vaříme přikryté na mírném ohni. Necháme 10 minut vyluhovat a pijeme 3krát denně, před jídlem.

Popis: Mochna stříbrná je vytrvalá bylina vysoká 20-40 cm s dlouhým, rozvětveným kořenem. Listy má dlanitě zpeřené, na rubu stříbřitě šedé, pokryté chloupky vyplněnými vzduchem. Listy spodní jsou dlouze řapíkaté a dlanitě pětičetné. Vyšší listy mají krátký řapík nebo jsou přisedlé, většinou jsou pětičetné, jen nejhořejší jsou trojčetné. Na okraji jsou podvinuté a řídce nestejně zubaté. Květonosná lodyha vyrůstá ze středu přízemní listové růžice. Lodyha je silná, přímo vystoupavá, načervenalá, odstále chlupatá. Květy jsou drobnější, intenzivně žluté, koruna je pravidelná, složená z korunních pětilístků. Kalich je zelený, složený rovněž z pětilístků. Plodem je nažka.

Místo výskytu: Mochna stříbrná je křížencem jiných mochen, jichž je okolo dvaceti, zřejmě ale mochny vystoupavé (Potentilla adscendens L.), mochny přímé (Potentilla recta L.) a mochny písečné (Potentilla arenaria Borkh.). Vyvinula se však jako samostatný druh. Vyskytuje se jen ve volné přírodě většinou ve společnosti jiných mochen, a proto se také obtížně určuje. Nejčastějším místem výskytu jsou suchá, slunná stanoviště, od nížin až po pahorkatinu, na mezích, stráních a ve světlých lesích. Kvete od června do října, často i déle.

Pěstování: Bylo by velice vhodné a záslužné začít mochnu stříbrnou pěstovat. Není to obtížný úkol, protože bylina nevyžaduje zvláštní péči, dobře se rozmnožuje a dává dvě úrody za rok. Vzhledem k dnešnímu stavu byliny v přírodě hrozí její úplné vymizení.

Doba sběru + sbíraná část: Sbíranou částí je kvetoucí nať. Sbírá se odpoledne mezi třináctou a čtrnáctou hodinou. Dříve s sbíral i kořen.

Homeopatie: Mochna stříbrná, stejně jako většina bylin proti ledvinovým chorobám, má homeopatické uplatnění hlavně ve směsích. Samostatné podávání homeopatických prostředků z mochny nemá větší význam, ve směsích je však její působení zcela prokazatelně účinné. Základní surovinou pro homeopatické zpracování je suchá kvetoucí nať. Vzhledem k tomu, že bylina současně kvete i zraje, jsou použitelná i její semínka. Nať se zpracovává podle §4 lihem 70%. Vzniklá esence D1 se ředí na potenci D3 lihem 30%. Užívá se téměř výhradně ve směsích s jinými tinkturami například z pryšce, pámelníku nebo kopretiny řimbaby, samozřejmě v příslušné potenci, a to především na všechny potíže střevní a pánevní.