Maral nať (leuzea) 40g x Phaponticum carthamoides (maral leuzea) herba cons.

Celý popis
Kód produktu: 96125
Skladem (10+ ks)
Cena s DPH: 17,50
Cena bez DPH: 15,22
- +
ks
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Parcha léčivá (maral) nať Český text na obalech)

Složení: Phaponticum carthamoides (maral leuzea) herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/maral-nat-leuzea-40g . Droga obsahuje flavonoidy, triterpenové glykosidy, deriváty chlorofenu, ne zcela přesně stanovené alkaloidy, saponiny, třísloviny, silici, keraten. Z minerálních látek to je především fosfor. Přítomny jsou i vitaminy, především kyselina L-askorbová. Parcha léčivá je původem z jižní Sibiře. V domovině této byliny se jí říká maralí kořen proto, že ji v době říje vyhledávají jeleni maralové a její pomocí zvyšují svoji aktivitu. Užívání: 2 čaj. lžičky přelít 0,5 l vařící vody, vylouhovat 15 min. popíjet 1x denně nejlépe ráno.

  • Leuzea šuštivá vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Phaponticum carthamoides (leuzea) herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Droga obsahuje flavonoidy, triterpenové glykozidy, deriváty chlorofenu, nie celkom presne stanovenej alkaloidy, saponíny, triesloviny, silicu, keraten. Z minerálnych látok to je predovšetkým fosfor. Prítomné sú aj vitamíny, predovšetkým kyselina L-askorbová. Parcha liečivá je pôvodom z južnej Sibíri. V domovine tejto byliny sa jej hovorí maralí koreň preto, že ju v čase ruje vyhľadávajú jelene maral a jej pomocou zvyšujú svoju aktivitu. Užívanie: 2 čaj.lyžičky preliať 0,5 l vriacej vody, variť 5-8 min, vyluhovať 15 min, popíjať 1x denne najlepšie ráno.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny
ZDE:
 

Levzej saflorovitá: Synonyma:
Latinsky:
Leuzea carthamoides L., Rhaponticum scariosum, Leuzea prthamoides, Leuzea rhaponticum
Česky: Parcha saflorová, parcha světlicová, leuzea saflorová, parcha léčivá, leuzea světlicová

Levzej saflorovitá: Droga:
Latinsky:
Rhizoma leuzeae (cum radicibus)
Česky: Kořen levzeje

Levzej saflorovitá: Názvy:
Lidové:
Rapontikum, maralí kořen, maralův kořen, maralový kořen, marolový kořen, leuzea
Slovensky: Leuzea šustiváLevzej saflorovitá

Chemické složení: Složení účinných látek není dosud dostatečně známo. Uvádí se obsah určitého množství alkaloidů, silice, asi 0,1% kyseliny askorbové, saponinů, karotenů, asi 5% tříslovin aj. Z minerálních látek je obsažen především fosfor. Aktivní látky obsahují i listy, a to především fytoekdisteron, který zvyšuje bílkovinnou výměnu organismu a má psychostimulační a adaptogenní účinek. Ke hlavní skupině obsahových látek - ekdysteroidům - patří steroidní látky (deriváty cholest-7-en-6-onu). U parchy saflorové byly v 70. letech izolovány ekdysteron a inokosteron. Tyto látky a některé další byly zakrátko nalezeny i v dalších druzích rodu. Další steroidy byly prokázány pouze skupinově LTC. Tyto látky určují v podstatě charakter biologického účinku drogy. Dále byly identifikovány flavonoidy a triterpenoidní glykosidy. Obě tyto skupiny mají z obecného hlediska biologickou aktivitu a mohou účinek extraktu do jisté míry modifikovat, stejně jako čtvrtá skupina, tzv. polyacetylény, v rostlinách se příliš často nevyskytující. Ty rovněž vykazují biologickou aktivitu. Byla zjištěna jejich antifungální aktivita vůči řadě rostlinných patogenů. Na vyšší živočichy působily některé neurotixicky, jiné analgeticky, sedativně či antibakteriálně. Přestože jsou polyacetylény z parchy saflorové strukturálně odlišné od látek z čeledi Araliaceae, není vyloučen jejich biologický účinek a tím podíl na komplexním účinku drogy. Z dalších látek bylo nalezeno několik seskviterpenových laktonů hořké chuti (celkem 0,16% v suchých listech), kolem 0,08% kyseliny askorbové v sušině nadzemní části, řada lipidů a volných mastných kyselin v semenech a kořenech. Podrobně výskyt a stanovení ekdysteroidů včetně chem. vzorců viz. pramen 51 str. Uvádí se, že kořeny obsahují především ekdysteron a inosteron, určité množství alkaloidů, 0,2-0,9% silice, 5-10% tříslovin, 12-13 inulinu, pryskyřice, kumariny a flavonoidy. Z minerálních látek je významné zastoupení fosforu. Usušené kořeny mají kolem 16% bílkovin, 2,45% tuku, 16% vlákniny a 10,88% minerálních látek. Aktivní účinek mají i listy a květní lůžka, a to především ekdysteron, který zvyšuje bílkovinnou výměnu organismu a má psychostimulační a adaptogenní účinek. Suchá nadzemní část obsahuje 11,5-24,5 bílkovin, 3-9% sacharidů, 12,6-26% vlákniny, 8,2-17,4% minerálních látek, 35-45mg% provitamínu A a 25-40 mg% vitamínu C.

Vnitřní užití:
Droga je vynikající při samostatném podávání. Je vhodná i do různých směsí. V lidovém léčitelství se používá vodný výluh, který se připravuje tak, že na tři lžíce suchých krájených kořenů se naleje 1 litr vařící vody a vyluhuje se tři hodiny. Užívá se 1 lžíce 3x denně před jídlem (minimálně 3 hodiny vyluhovat) - nebo 50 g čerstvého kořene do 500 ml vodky 3x denně lžičku. Účinek se dostaví za týden užívání.
Nebo:
Oddenek se dá užít jako odvar. Nejvýhodnější je pracný postup vyluhování za studena po dobu několika hodin a příprava druhého nápoje varem po dobu 10 minut. Oba nápoje můžeme smíchat, nebo užívat odděleně. Osvědčená dávka je polévková lžíce suchého kořene (nebo lžíce čerstvého) na 3 dl vody. Při vyluhování za studena se po scezení k varu užívá tentýž kořen.
Nebo:
Připravuje se odvar z kořenů, a to jednominutovým varem a půlhodinovým vyluhovním. Podává se zpravidla 3krát denně po 2-3 polévkových lžících. První dávku tří polévkových lžic vezmeme ráno na lačno, druhou dávku 2-3 polévkových lžic před obědem a třetí dávku 2 polévkových lžic mezi 15. a 16. hodinou.
Nebo:
Běžnou lékovou formou je nálev z listů, který se obvykle podává ráno a v poledne po jednom šálku.
Jiný způsob je lihový extrakt, kdy se na 50 g suchých rozřezaných kořenů naleje 0,5 l 40% vodky. Po 14 dnech je možno extrakt užívat 2x denně 20-30 kapek před jídlem po dobu 3-4 týdnů.
Nebo:
V SSSR se vyrábí Extractum Leuzeae Fluidum v 70% etanolu.
Nebo:
V současné době jsou v humánní terapii používány pouze přípravky z podzemní části rostliny. Za nejúčinnější lze pokládat tekutý extrakt získaný perkolací drogy 70% etanolem. Jeho biologická aktivita vydrží beze změny zhruba 1 rok. Přestože byly vyzkoušeny některé další formy extraktů, jako např. 20% tinktura, levzein (20% ethanolický extrakt čistěný octanem olovnatým, filtrovaným přes katex KU-2 a anex EDE-10P) a suchý extrakt (připravený odpařením 70% ethanolického), praktický význam nepodržely.
Nebo:
3x denně 20-40 kapek půl hodiny před jídlem po dobu 4-6 týdnů.
Nebo:
V SSSR se v lékárnách prodává Extractum Leuzeae fluidum v 70% etanolu. Výtažek z kořenů se přidává i do nealkoholických tonizujících nápojů.
Nebo:
Užívanou částí rostliny je kořen, ale může se užít i list. Nejvíce látek z rostliny vyluhujeme formou tinktury, kdy kořen dáváme do 50-60% alkoholu a pak tinkturu užíváme po kapkách, a to asi 20 kapek za den ráno nebo nejpozději v poledne, aby stimulační účinek byl načasován na den a případný útlum na večer nebo na noc.
Není prokázána škodlivost přípravku a ani není návykový. Naopak je po užití kapek spánek klidný, hluboký.
Nebo:
Lihový výluh byl podáván po 30 kapkách 2-3x denně 20 minut před jídlem po dobu 3 týdnů. Po léčení se u nemocných zlepšil celkový stav, zlepšila se nálada, zmizely depresívní stavy, zvýšila se pohlavní funkce.
Nebo:
Nejúčinnější lékovou formou je tinktura, kterou podáváme ráno a v poledne, v těžšíxh případech i odpoledne do 16. hodiny. Dávkujeme ji následovně: děti berou tolik kapek, kolik jim je let, ženy 20 až 25 kapek, muži 25 až 30 kapek, nenařídí-li lékař jinak. Večer lék většinou neužíváme, aby nevznikla tzv. falešná nespavost, kdy pro přílišnou čilost nemůžeme spát. Obvyklá doba léčby se pohybuje mezi 4 a 6 týdny.

Popis: Rapontikum je víceletá bylina. Má krátké, horizontálně větvené, dřevnatějící a temně hnědé kořeny se specifickou vůní. Lodyhy nevětvené, vzpřímené, 0,5-1,8 m vysoké, lysé nebo krátce chlupaté. Na bázi tvoří lístky velkou růžici, na lodyze jsou střídavé, spodní řapíkaté, hluboce zpeřeně dělené, horní přisedlé a peřenolaločnaté. Složené květenství (úbor) se skládá z lůžka a hustě nahloučených trubkovitých, jemně světle fialových květů, které jsou oboupohlavné, s pěti tyčinkami a dvojklannou čnělkou. Plod elipsoidní, hnědá, žebernatá nažka 6-8 mm široká s dvouřadým chmýrem. Víceletá rostlina s přezimujícím trsem kořenů. Mohutná listová růžice širokých a početných listů a purpurový květ působí na jaře i okrasně.(leták Zahradnictví Velký osek). Je to vytrvalá bylina 0,5-1,8 m vysoká s dřevnatějícím, ztluštělým, horizontálně větveným oddenkem tmavě hnědé až temně šedé barvy, tlustým 0,6-2,6 cm, z něhož vyrůstá větší počet dlouhých, tvrdých, při ohybu nelámavých kořenů 0,5-1 cm tlustých. Oddenek s kořeny má charakteristickou vůni. Lodyh bývá několik, jsou nevětvené, mělce rýhované, pavučinatě chlupaté, především pod květenstvím. Listy jsou střídavé, v obryse eliptické nebo pdolouhle vejčité, k vrcholu lodyhy se postupně zmenšující, hluboce přenosečné s pevnějšími bazálními díly a 5-8 páry zaostřených, po okraji zubatých bočních částí, nerovnoměrně pavučinatě chlupatých, řídce holých. Bazální listy jsou 12-40 cm dlouhé, na krátkých řapících, terminální jsou celistvé s velkými zuby, přisedlé. Květenství je 3-6 cm velké, tvořené téměř kulovitým úborem, sedícím jednotlivě na vrcholu lodyhy. Obal úboru je z taškovitě složených okvětních lístků, které ve vrchní části přecházejí v mázdřitý, šedý, z obou stran měkce chlupatý , vejčitý, na konci zaostřený výrůstek, jehož vrchní část je zevně vyhnutá. Češule je hustě pokrytá dlouhými, poměrně drobnými tvrdochlupy. Květy jsou růžovofialové, oboupohlavné s trubkovitou, ve vrchní části rozšířenou, hluboce pětidílně nařezanou korunou. Plody jsou šedavé, eliptické, lehce klínovité, podléně žebrované nažky, 5-7 mm dlouhé, s chmýrem ze zpeřených tvrdochlupů, srostlých na bazi v kompaktní kolečko. V současné době je druh diferencován ve dva poddruhy: subsp. orientale (Serg.) Soskov naplňuje převažující část porostů ve východní oblasti areálu a subsp. eucarthamoides (Willd.) Iljin se vyskytuje ve zbylých oblastech. Někdy je diagnostikována forma alpinum Soskov, která tvoří podle habitu údajně přechod mezi oběma poddruhy. Dospělá leuzea dosahuje výšky od půl metru do - výjimečně - dvou metrů. To záleží na stanovišti i živné kvalitě půdy. Pěstebně jsou u nás známé v podstatě dva druhy parchy. Rhaponticum carthamoindes má slabší kořeny, jsou i tenší a květ je v šířce větší, než je jeho výška. Rhaponticum scariosum má kořen masivnější, květ je do výšky protáhlejší a podobá se více bodláku. Vzhledem i tvarem listů leuzea připomíná bodlák, ale nemá tvrdé ani pichlavé listy. Květ má nádherně růžově fialovou barvu a je na stvolu osamocený. Skupina rostlin má dekorativní působnost, mohou být okrasou různých zákoutí. V odborné literatuře se uvádějí dva poddruhy, a to subsp. orientale, který tvoří převažující porosty ve východní oblasti rozšíření, a subsp. eucarthamoides, vyskytující se ve zbylých oblastech.

Místo výskytu: Endemit hor jižní Sibiře (Altaje, západního a východního Sajanu), východního Kazachstánu a severního Mongolska, ale dosahuje až k Bajkalu. Setkáme se s ním v subalpinském pásu a v horních částech lesa ve výškách 1 200-1 300 metrů nad mořem. Roste především na lukách, kde je dominantní, nebo na lesních pasekách. V místech přirozeného výskytu roste na drenážovaných půdách, zásobených humusem. Pro tyto lokality jsou charakteristická krátká bezmrazá období, nepříliš vysoká letní teplota a relativně velké množství srážek. Kvete v červenci a začátkem srpna, plody dozrávají v září. Leuzea je domovem na Dálném východě, na Sibiři, ale rozšířila se do dalších částí Asie a v poslední době i do Evropy.

Pěstování:
Obecně:
Plantáže se zakládají v oblasti Moskvy a Novosibirska. Také u nás v zahradnictví JZD Ovčáry a ve Velkém Oseku se tento druh pěstuje již velkovýrobním způsobem. Rostliny jsou plně mrazuvzdorné. Zrající semeníky jsou lahůdkou pro stehlíky a semena je třeba včas sbírat. Rostliny z horských oblastí původního regionu rostou v poměrně specifických podmínkách, proto mají zpravidla vyšší obsah ekdysteroidů než rostliny pěstované jinde. Přesto se jeví produkce pěstované drogy ekonomičtějčí a proto převažuje nad sběrem z přirozených lokalit. Leuzeu můžeme množit kořenovými řízky s puky a semeny. Na stanovišti s příznivými podmínkami růstu vydrží leuzea až deset let a je mrazuvdorná, což je výhodou právě u pěstování pro krmivo.

Poloha, podnebí, půda: Rapontikum není pěstitelsky náročná rostlina a v našich klimatických podmínkách roste bez větších problémů, jen při dlouhém pěstování po dobu několika let potřebuje dodat živiny. Ačkoliv se jedná o horskou bylinu, je natolik plastická, že je možné ji s úspěchem pěstovat i ve středoevropských nížinách na slunci v hlinitých, strukturních, nezamokřených půdách, zásobených středně humusem. Vyžaduje lehčí, dobře drenážovanou, živinami bohatou půdu. V písčitých půdách se kořeny snáze čistí. Pozemek musí být na podzim zrytý nebo zoraný do hloubky 0,25-0,30 cm, na podzim prohnojený chlévskou mrvou, na jaře pak uleželým kompostem, prokypřený a uvláčený.

Výsev semen: Semena jsou již druhým rokem (rostliny kvetou v průběhu června až července a semena dozrávají v září). Vysévají se po dozrátí (na podzim nebo na jaře) buď přímo na stanoviště, a to do sponu 60x60 (35-50) cm (jde o mohutné rostliny), nebo se předpěstují sazenice. Osivo se vysévá do hnízd po 3-4 semenech do hloubky 1,5-2 cm v březnu-dubnu podle počasí. Při dostatečné teplotě a vlhkosti klíčí za 2-4 týdny (podle pramenu 75. semena klíčí již při teplotě 5-6°C, optimum je 12-20°C, kdy rostliny vzcházejí za 4-6 dnů). Ve stadiu dvou pravých listů se provede protrhání - v hnízdě se nechá jedna nejsilnější rostlina. V počátečních stadiích vývoje je třeba kypřit a hlavně udržovat pozemek v bezplevelném stavu. Každoročně na podzim před příchodem mrazů je vhodné odstranit nadzemní část, aby přes zimu nedošlo k zahnívání a výskytu houbocých chorob. Semena je možno před výsevem stratifikovat v průběhu 20-30 dní při teplotě 1°C. Pěstování je poměrně snadné (již druhý rok dá rostlina 200-300 g semen).

Předpěstování: Množení výsevem je nejjednodušší při pěstování na malých plochách. Semena si vysejeme do skleníku nebo pařeniště a pikýrované, silné rostliny pak vysázíme na záhony. Ve velkovýrobě se výsev provádí brzy na jaře do půdy. Semena je možné stratifikovat, ale není to nutné. Klíčí poměrně dobře a brzy, asi dva týdny po výsevu. Samozřejmě je rozdíl v době klíčení ve skleníku a na poli.

Vegetativní množení: K rozmnožování je možno využít i kořenových oddělků.

Pěstování: Kulturu musíme udržovat bez plevelu, půdu v průběhu vegetace kypříme, přihnojujeme a zajišťujeme ochranu proti chorobám a škůdcům. V prvním roce vytváří leuzea pouze přízemní růžici listů, druhým začíná kvést a ve třetím je již možno začít se klizní kořenů.

Hnojení: V půrběhu vegetace můžeme přihnojovat minerálními hnojivy NPK 1:2:1.

Ochrana rostlin: Zatím nebyly zjištěny choroby ani škůdci, kteří by celou kulturu zničili. I když u jednotlivých rostlin na zahrádce prováděly okus listů píďalky a rostliny pak nekvetly. V průběhu vegetace (zvláště v průběhu vlhkého léta) bývají napadány listy a poupata plísněmi, především Botritis cinerea a některými zástupci rodu Erysiphe, dále listohlodem keřovým (Phyllobius maculicornis), jehož larvy parazitují na kořenech a dospělí brouci na listech, byly pozorovány nálety mšic (Aphis fabae) a výskyt některých slimáčků (Agriolimax reticulatus, Agriolimax agrestis. Likvidace jmenovaných škodlivých činitelů je zvládnutelná řadou současně používaných pesticidů. Z tohoto popisu ontogeneze a agrotechniky vyplývá, že rostlinu lze s úspěchem pěstovat v širokém regionu geografickém Evropy.

Semenářství: Leuzea kvete druhým rokem. Při sklizni semen musíme dbát na to, aby zralý květ byl ještě po odříznutí i se stvolem nějakou dobu sušen a teprve asi po měsíci můžeme semena vyloupat.

Výnosy: Výnos suchých kořenů se pohybuje kolem 2 tun, zelené nadzemní hmoty je 40-50 tun a semen 0,2-0,3 tuny z hektaru.

Doba sběru + sbíraná část: Rhizoma cum radicibus leuzeae - oddenky s kořeny jsou sbírány na podzim v období dozrávání plodů (průměrná hmotnost čerstvých podzemních orgánů z jedné rostliny se v kuzněckém Ala-Tau pohybuje kolem 100 g. Užívanou drogou je kořen. Sklízí se nejdříve po třech letech. Pak jsou baly kořenů narostlé a na podzim, kdy kořen sklízíme, musíme opatrně rostlinu obrýt, abychom zbytečně kořeny neporušili. Kořeny se vyrývají po dozrání semen až do zimy. Velmi důležitou operací je odstranění zeminy, což je vzhledem k velkému množství drobných a hustých kořenů značně obtížné. Při dlouhodobém promývání vodou se totiž ztrácí část účinných látek, které jsou uloženy pod povrchovou kůrou kořenů. Kořeny se vyrývají nebo vyorávají ze země za suchého počasí, namočí se na 5-10 minut do vody, rychle se pod tekoucí vodou properou a je-li to nutné, potom se oddenek rozsekne na 3-4 části (max. délka 120 mm). Podle pramenu 98. se listy sbírají na začátku kvetení. Může se užívat i nať, která se sbírá během květu rostliny, obvykle už v květnu nebo červnu, nejlépe kolem sedmé hodiny ranní. Z natě se například vyrábí čajovina Maralan.

Zpracování + uchovávání: Kořeny jsou po umytí a odkapání na sítech podélně rozříznuty a sušeny volně na slunci nebo v sušárnách (maximálně v 10-15 cm vrstvě) při teplotě nepřevyšující 40°C na obsah vody do 13%. Poměr seschnutí přibližně 5-6:1. Výsledky analytických studií jak u rostlin z přírody, tak pěstovaných ukázaly, že nejvyšší obsah ekdysteronu se v rostlinách na počátku vegetace. K tomuto faktu se v poslední době začalo přihlížet a oddenky jsou sbírány na počátku vegetace. Oprané kořeny rozkrájíme a sušíme při teplotě do 45°C. Jeden trs může mít i několik kilogramů kořenů. Listy se suší ve slabé vrstvě v průvanu, případně uělým teplem do 60 st. C. Poměr seschnutí 4-5:1. Dobře usušené drogy se uchovávají chráněny před světlem a vlhkostí.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář