Majoránka zahradní nať 40g Majorana hortensis herba cons.

• Majoránka zahradní nať (Český text na obalech)

Složení: Majorana hortensis herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: https://herbar.milota.com/rostlina/majoranka-nat-40g . Hlavní účinnou látkou je silice s obsahem citralu, eugenolu a alfa-terpineolu, linalolu, terpinenu a sabinenu. Dále jsou v ní obsaženy třísloviny, enzymy, kyselina askorbová a další látky. Droga je spíše známá jako výtečné a téměř nenahraditelné koření. Droga nemá žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace. Droga je vhodná do směsí s kmínem, fenyklem, anýzem, římským kmínem, koriandrem, badyánem nebo levandulí.
Užívání: 2 čajové lžičky přelít 2,5 dcl vařící vody, vyluhovat 15 min. popíjet 3x denně.
Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.com
Země původu: Česká republika

• Majorán záhradný vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Majorana hortensis herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Hlavnou účinnou látkou je silica s obsahom citralu, eugenolu a alfa-terpineolu, linalol, terpinen a sabinen. Ďalej sú v nej obsiahnuté triesloviny, enzýmy, kyselina askorbová a ďalšie látky. Droga je skôr známa ako výborné a takmer nenahraditeľné korenie. Droga nemá žiadne nežiaduce účinky ani kontraindikácie. Droga je vhodná do zmesí s rascou, feniklom, anízom, rímskou rascou, koriandrom, badyánom alebo levanduľou.
Užívanie: 2 čajové lyžičky preliať 2,5 dcl vriacej vody, vylúhovať 15 min. popíjať 3x denne.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: 

Majoránka zahradní: Synonyma:
Latinsky: Origanum majorana L., Origanum maiorana L.
Česky: Dobromysl majoránka

Majoránka zahradní: Droga:
Latinsky: Herba majoranae, Herba majoranae hortensis, Herba maioranae, Herba majorani
Česky: Nať majoránky

Majoránka zahradní: Názvy:
Lidové : Dobromysl voněkras, marjánka, majorán, majoránka, mariánka, voněkras, dobrá mysl, maděránek
Slovensky : Majorán záhradný
Německy : r Majoran
Rusky : Majoran sadovyj
Anglicky : Marjoram

Chemické složení: Hlavní terapeutickou složku tvoří aromatická silice (0,7-3,5%), které je nejvíce při prvním sběru. Látka, která je nositelem pachu, není známa, silice však obsahuje hlavně alfa-terpineol, citral, eugenol, linalol a uhlovodíky terpinen a sabinen. Silice působí zpočátku stimulačně, potom mírně narkoticky. V droze je ještě asi 10% tříslovin, hořčiny, enzymy a kyselina askorbová (vitamín C). Rostlina obsahuje i thymol, sabinin, terpineol, flavonoidy včetně derivátů luteolinu a apigeninu, fenolové kyseliny a vitamín A.

Vnitřní užití:
Dávkuje se 1 kávová lžička na šálek záparu, který se pije 2x denně.
Nebo:
K přípravě záparu se používají průměrné jednotlivé dávky 1,5-2 g, nebo běžněji 2 kávové lžičky drogy na 2 sklenice vody: dávka se rozdělí na celý den.
Proti nadýmání se užívá odvar 10 g majoránky ve 1/4 l vody. Vaří se 5 minut, nechá zchladnout, přecedí a vypije na dvakrát s dvouhodinovou přestávkou.
Oleum majoranae má jednotlivé dávky 0,1 g, nebo v praxi častěji 2-5 kapek denně.
Nebo:
Při ženských nemocech se v domácím lékařství doporučuje užívat 3x denně po dvou kapkách majoránkové silice (na cukr). Správně musí být tato silice zelenožlutá. Časem však zčervená a ztrácí účinnost.

Zevní užití:
Při zevním použití můžeme zesílit koncentraci použitím většího množství drogy a dolší doby vyluhování. Drogu podáváme samostatně i ve směsích. Chuťově i léčebně je vynikající trojkombinace stejných dílů květu vřesu, nati tymiánu a nati majoránky, kterou můžeme využívat ve všech indikacích, platných pro jednotlivé součásti směsi. Spasmolytické, karminativní (protikřečové a protinadýmavé) a protizánětlivé účinky drogy je možno posílit kombinací s kmínem, fenyklem, anýzem, římským kmínem, koriandrem, badyánem nebo levandulí. Obklady na obličej při akné připravujeme zejména ze směs majoránky a slézu v poměru 2:1.
Užívá se zápar ze 2 čajových lžiček drogy na 5 dl vody na výplachy nebo omývání, např. při zánětech v nose.
Nebo:
Na výplachy úst a hltanu, stejně tak i na kožní záněty se doporučuje 5% zápar.
Silice se osvědčila v masťovém základu jako Unguentum majoranae. Aplikuje se na zanícené nosní sliznice (především v pediatrické praxi).
Nebo:
Připravuje se i mast: 4-6 g čerstvě vylisované šťávy se smísí s asi 30 g masťového základu (např. másla).
Nebo:
Při rýmě se vtírá do nosu mast, připravená z 10 g majoránky, dobře rozdrcené na prášek, a 50 g vepřového sádla.

Lze nahradit: Majoránka je příbuzná dobromysli (Origanum vulgare) a ostatním divoce rostoucím druhům.

Lze zaměnit s: V kulturách se někdy nachází i trvalá majoránka zimní - Origanum majoranoides L., který má menší huňaté listy a zdřevnatělé stonky.

Popis: Jednoletá nebo dvouletá bylina vysoká 10-50 cm (jednoletá je u nás proto, že vymrzá). Ve středomoří roste v kulturách jako trvalý polokeř. Celá je pápěřitě chlupatá a aromatická. Natě vystoupavé až přímé čtvercovitého průřezu, listy jsou obráceně vejcovité až kopinaté, celistvookrajové, se zřetelnou žilnatinou, květy s krátce dvoupyskou korunou drobné, bílé, někdy mívají růžový odstín, soustředěné v paždích okrouhlých celistvookrajových listenů. Kvete v červnu-srpnu. Plody jsou čtyři tvrdky.

Místo výskytu: Rostlina se u nás odedávna udomácnila ve venkovských zahradách. Pěstuje se jako koření. Zřídka splaňuje a to pouze přechodně. Na půdu je nenáročná.

Pěstování:
Obecně: Pěstování majoránky je velmi výhodné. U nás je to rostlina jednoletá, málo kdy vyzraje na semeno. Je nutno si jej opatřit z teplejších krajin.

Poloha, podnebí, půda: Rostlina je náročná na teplo a světlo. Vyžaduje slunečnou, před větrem chráněnou polohu, výživnou, písečnato-hlinitou půdu lehčího typu s dostatkem vápna a vláhy, dobře prohnojenou.

Výsev semen: Důležitou podmínkou pěstování je dobře a odborně připravený pozemek. Majoránku pěstujeme ze semena, nebo ze sadby. Semeno se seje přímým výsevem na stanoviště do řádků vzdálených 20-30 cm. Vyklíčené rostliny jednotíme na vzdálenost 10 cm a ponecháme vždy několik rostlin pohromadě (3-4 rostliny). Na 1 ha se spotřebuje asi 6 kg semen. Výsev na stanoviště se doporučuje pouze v teplých oblastech (jižní Slovensko, jižní Morava), jinde nedává uspokojivé výsledky.

Předpěstování: Majoránka se u nás většinou pěstuje z předpěstovaných sazenic. Sazenice vypěstujeme tak, že semeno sejeme v březnu a koncem dubna do pařeniště nebo na zvláštní chráněný záhon do hloubky 2-3 mm. Před setím se semeno, protože je velmi jmné, smísí s pískem. Výsev se zavlažuje a po vyklíčení se denně větrá.

Výsadba: Vyklíčené rostlinky vysoké 8-10 cm se 3-4 lístky vysadíme v druhé polovině května na stanoviště do sponu 25x15 cm (nebo 30x20 cm), vždy společně 2-3 (4-5) sazenic. Nesázíme dříve, protože mladé rostlinky jsou velmi citlivé na pozdní mrazíky.

Pěstování: Do osevního postupu se zařazuje po okopaninách, luskovinách nebo kořenové zelenině. Předplodina má být taková, která zabrání zaplevelení pozemku a zachová půdu v dobrém fyzikálním stavu. Půdu připravujeme tak, jako při pěstování zeleniny. Porost během vegetace zaléváme (na počátku 2x, později 1x). Rostliny plečkujeme, okopáváme (2-3x) velmi hustý porost ještě jednotíme.

Hnojení: Majoránku nehnojíme stájovým hnojem, protože snižuje jakost silice. Hnojíme jím předplodinu v dávce asi 300-400q/ha, tj. pěstujeme majoránku ve staré síle - druhé trati. Hnojíme kompostem v dávce asi 200 q/ha. Z umělých hnojiv použijeme superfosfát (200 kg/ha), dusíkaté hnojivo (200 kg/ha). Při hnojení na list dusíkatými hnojivy musíme být opatrní, aby se hnojivo přímo nedotýkalo rostlin, protože jsou velmi citlivé na popálení. Z umělých hnojiv se osvědčilo vápno a draslík.

Výnosy: Výnos suché drogy na 1 ha je asi 7-10 q.

Domácí pěstování: Jednoletá rostlina. Dobře se pěstuje v nádobách na slunném teplém místě.

Doba sběru + sbíraná část: Z rostliny se sbírají nadzemní části bylinných stonků (nať) v době kvetení (červen)-červenec-srpen-(září). Při sběru se odřezává 25-30 cm nadzemní části. K lékařským účelům se získává droga sdrhováním listů i květů. Sběr rostlin vypěstovaných z předpěstovaných sazenic děláme 2-3x, při přímém výsevu 1-2x za sezónu. Poprvé nať kosíme na počátku kvetení (začátkem července, kdy je droga nejkvalitnější) kosou, srpem, na velkých plochách sekačkou asi 5 cm nad zemí. V té době totiž stonky začnou dřevnatět. Kdyby se sklízelo dřív, ztratí se sušením mnoho na váze. Druhá sklizeň je brzy na podzim (srpen-září) tak, aby do sběru nepřiško staré strniště a při třetí sklizni většinou vytrháváme rostlinky i s kořeny. Nejvhodnější doba sběru je kolem desáté hodiny dopoledne.

Zpracování + uchovávání: Při sušení natě se uplatňují zásady platné pro siličnaté drogy. Sušíme v nízkých vrstvách na lískách ve stínu a průvanu, aby droga neztratila vůni. Teplota 20-30°C. Majoránka se nesmí sušit na slunci. Je možno použít i kombinované sušení, tj. střídavé: přirozené s umělým (teplota do 35°C). Sušení ve svazcích se hodí na malé plochy (záhony). Poměr seschnutí 5:1. Když jsou rostliny suché, oddělíme listy a květy. Uschováme je v pytlích nebo bednách. Celá nať se nepoužívá.

Vlastnosti drogy: Droga voní velice aromaticky a chutná silně kořenně.