Lopuch větší kořen 100g Arctium lapa (bardanae) radix cons.

• Lopuch větší kořen (Český text na obalech)

Složení: Arctium lapa (bardanae) radix. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: https://herbar.milota.com/rostlina/lopuch-koren-100g . Kořen obsahuje především polysacharid inulín, dále polyacetylenové složky jako tridekadientetrain a tridecenpentain se silně fytoncidním a fungicidním působením, dále sliz, třísloviny, silice, minerální látky, hořčiny, glykosidně vázané látky a minerální soli. Drogu kombinujeme s natí zemědýmu a oddenkem pýru, s čekankou nebo pampeliškou.
Užívání: 1 pol.lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 10 min popíjet 2x denně. Ruská mast: 4 pol. lžíce kořene lopuchu vaříme 2 hod ve 0,4 l vody. Pak přecedíme, vlijeme do roztaveného másla v poměru 1 díl odvaru na 4 díly másla a necháme zatuhnout.
Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.com
Země původu: Česká republika

• Lopúch väčší koreň (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Arctium lapa (bardanae) radix. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Koreň obsahuje predovšetkým polysacharid inulín, ďalej polyacetylenové zložky ako tridekadientetrain a tridecenpentain sa silno fytoncidním a fungicídnym pôsobením, ďalej sliz, triesloviny, silice, minerálne látky, horčiny, glykosidnú viazané látky a minerálne soli. Drogu kombinujeme s vňaťou zemedymu a podzemkom pýru, s čakankou alebo púpavou.
Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, vylúhovať 10 min popíjať 2x denne. Ruská masť: 4 pol. Lyžice koreňa lopúcha varíme 2 hod vo 0,4 l vody. Potom precedíme, vlejeme do roztaveného masla v pomere 1 diel odvaru na 4 diely masla a necháme zatuhnúť.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: 

Lopuch větší: Synonyma:
Latinsky: Lappa major, Lappa maior, Arctium majus, Lappa officinalis

Lopuch větší: Droga:
Latinsky: Radix bardanae, Radix lappae, Fructus bardanae, Fructus lappae, Folium bardanae, Folium lappae, Semen bardanae
Čsky: Kořen lopuchu

Lopuch větší: Názvy:
Lidové : Hořký lupen, knoflíky, babí kořen, lapáčky, lapún, hořký řapík, větší řapík, velký lupen, vysoký lupen, lopucha, čenubrk, hořký list, kudlačka, lopoucha
Slovensky : Lopúch väčší
Německy : e Grosse Klette
Rusky : Lopušnik bol´šoj
Anglicky : Great Burdock
Polsky : Lopian wiekczy

Chemické složení: Z obsahových látek (ne zcela probádaných) nutno uvést především polysacharid fruktozan - rezervní látku inulin (40-50%) a polyacetylenové složky (především tridekadientetrain a tridecenpentain s výraznými bakteriostatickými a mykostatickými účinky). Z dalších látek obsahuje sliz, sacharidy, třísloviny, silici (asi 0,2%), minerální látky, hořčiny, beta-sitosterin, stigmasterin a trochu oleje. Dále jsou přítomny flavonoidy, polyacetyleny, pryskyřice, alakoidy. V semenech lopuchu se nachází olej, který má u jednotlivých druhů odlišně složení. Lopuch větší obsahuje glykosid arkciin (lignanový glykosid hořčinového charakteru), lopuch menší látku s bakteriostatickými účinky proti stafylokokům. Některé druhy obsahují pravděpodobně narkoticky působící látky, které se kdysi užívaly k chytání ptáků. Uvádí se i lappin. Semena obsahují mastné kyseliny, vitamín A, B2. Kořen obsahuje 30% mastného lopuchového oleje.

Vnitřní užití:
Nejčastěji se užívá kořen, méně často listy nebo semeno. Lopuchové drogy můžeme podávat v různých kombinacích i samostatně. V dermatologii lopuch kombinujeme s natí zemědýmu a oddenkem pýru, s čekankou nebo pampeliškou. Lidově se někdy uplatňuje i list a plod, resp. semena. Dávkování: 1 lžička na sklenici vody, za studena macerovat 8-10 hodin.
Nebo:
Macerát ze semen (1 lžíce drogy na sklenici studené vody se nechá 8-10 hodin vyluhovat) se užívá jako pomocný lék při snížené činnosti ledvinového parenchymu.

Lidově se za obvyklou dávku pokládají 2-3 lžičky drogy na šálek záparu, připouští se i krátký var. Čaj se pije 2-3x denně.
Nebo:
Infusum Radicis bardanae (10-25 g drogy na 500 ml vody) se užívá po 1/2 sklenice 2-3x denně. Jinak se může připravit z 2-3 g drogy na šálek vody (pije se 2-3yx denně).
Nebo:
V ostatních indikacích (mimo kožní choroby a cukrovku) se často dává přednost nálevu: 2 čajové lžičky drogy přelít 400 ml vroucí vody, nechat přes noc vyluhovat a užít 4x denně po 100 ml. Stejně jako lopuchu většího se využívá i ostatních druhů lopuchu, u nás rostoucích.

Obvyklá dávka je 1 kávová lžička na sklenici odvaru (pije se 2-3x denně.
Nebo:
Obvyklé dávky kořenové drogy jsou půl polévkové lžíce na odvar, 2-3x denně pít po doušcích.
Nebo:
Odvar se připravuje z 1 kávové lžičky drogy na sklenici vody a užívá se 2-3x denně (jednotlivá dávka na odvar je asi 2,5 g).
Nebo:
Lopuchové listy se užívají vnitřně při zažívacích poruchách. Doporučuje se 10 g listů vařit 2 minuty ve 1/4 l vody a užívat potom 3x denně lžíci.
Nebo:
Odvar z lopuchového kořene se užívá tam, kde chceme dosáhnout diuretický účinek. Užívá se hlavně při močovém písku a močových kamenech. Připraví se tak, že se 20 g kořene vaří ve 400 g vody 10 minut. Užívá se 5x denně lžíce.
Nebo:
V kožním lékařství a v léčbě cukrovky se aplikuje silnější odvar: 20 g kořenové drogy na 250 ml vody, pozvolna vypít 3x denně nebo v případě potřeby aplikovat zevně formou obkladů, masáží vlasových kořínků apod.
Prášek z kořene se užívá v dávce 6-12 g denně.
Nebo:
Prášek z kořene podáváme přímo v množství 1/2 čajové lžičky 2-3krát denně.
Semena podáváme přímo, obvykle 4krát denně na špičku kulatého nože.
Tinkturu pro vnitřní použití podáváme v dávce 30-40 kapek jednou nebo i vícekrát denně.

Zevní užití:
1 polévková lžíce na 0,5 l odvaru.
Nebo:
Na masáže pokožky s cílem podpořit růst vlasů se 3-5x týdně používá 2-5% odvar z kořenů.
Nebo:
Na oplachování a obklady, případně na masáž pokožky (např. při alopetia diffusa), se používá 2-5% odvar z kořene, nebo odvar z 1 polévkové lžíce drogy na 0,5 l vody, který se aplikuje 3-5x týdně.
Nebo:
Lopuchové listy, jichž 30 g se vařilo 5 minut v půl litru vody, se užívá jako kloktadlo při krčních zánětech.
Nebo:
Odvar z listů, připravený stejným způsobem, se přikládá jako obklad na nežity.
Šťáva vytlačená z čerstvého listí a smíšená se sádlem do hustoty masti se dává na rány, které se předtím vymyjí odvarem z přesličky.
K podpoře růstu vlasů se doporučuje olejový výtažek lopuchového kořene. Připraví se tak, že se 25 g na drobno pokrájeného kořen polije 100 g olivového oleje a nechá 7 dní stát. Ráno a večer se tímto výtažkem potírá hlava.
Nebo:
Oleum bardanae - olejový výtažek z drogy - se používá v dermatologických indikacích, především při seboroickém ekzému.
Nebo:
Olej z lopuchového kořene se připravuje z jemně nakrájených, čerstvých dvouletých kořenů tak, že je v oleji naložené necháme 6 týdnů na slunném místě a pak ve vodní lázni nahřejeme a vylisujeme. Příprava viz. F3 - 2.
Tinkturu pro zevní užití můžeme dělat z denaturovaného lékárenského lihu.
Účinnost čerstvých listových obkladů zvýšíme buď naklepáním nebo krátkým "smažením" na oleji.

Lze nahradit: Terapeuticky rovnocenná je surovina ze všech tří druhů.(?). Podle pramenu 124. je lopuch plstnatý neléčivý.

Lze zaměnit s: Podzemní části se nesmí zaměnit s kořeny rulíku zlomocného, které jsou příčně brázděné a dřevo většinou nemají třískovité (jednoduchá chemická zkouška: průřez kořene rulíku se roztokem jodu zbarví na modro, protože kořeny obsahují škrob, lopuchy obsahují rezervní látku - fruktozan inulin, který reakci nedává). Někdy se kořeny mýlí s devětsilem, který má daleko větší listy a roste na zamokřených místech. Pozn.: Obrovské listy podél vodních toků, lidově zvané "lopuch", patří devětsilu lékařskému - Petasites hybridus (L.) Gaertn.

Popis: Lopuchy jsou dvouleté byliny s velkými stopkatými listy s okrouhlou čepelí a kulatými úbory s háčkovitými zákrovními listeny. Lopuch větší nemá pavučinovité zákrovy a všechny listeny zákrovu mají odstávající háčky. Dosahuje výšky 1-2m.

Místo výskytu: Roste na rumovištích, pasekách a v křovinách od nížin po horský stupeň.

Pěstování:
Obecně: Lopuch je dvouletá rostlina, která dorůstá výšky asi 80 cm a po odkvětu zasychá včetně kořenů. Proto z volně rostoucích rostlin nebylo docilováno vždy přijatelné jakosti drogy. Proto byl zaveden do kultury.

Odrůdy: U nás byla vyšlechtěna odrůda řHerkulesř.

Poloha, podnebí, půda: Roste dobře od nížin do podhorských oblastí. Pro pěstování lopuchu se hodí půdy hluboké, písčitohlinité až hlinité, s obsahem humusu a dostatkem vápna v oblasti jak bramborářské, tak i řepařské. Snáší spíše reakci neutrální a alkalickou než kyselou (kyselé půdy jsou pro pěstování naprosto nevhodné), nemá rád vysychavá stanoviště.

Výsev semen: Po přípravě půdy podzimní orbou se snažíme na jaře připravit pole co nejdříve, jak jen je na něj možno vstoupit. Zpracuje se branami a smykem. Pak se půda nahrobkuje hrobkovačem. Hrobky mají mít výšku 25-30 cm a vzdálenost mezi 60-62,5 cm podle kultivačního nářadí. Pak se povrch hrobků přiválí a osivo se seje do hloubky 1-1,5 cm. Seje se na plochu 1 aru 120-150 g semene na vrcholky "utažených" hrůbků do hloubky 1-1,5 cm. V malém vyséváme jednořádkovým secím strojkem, ve velkém vyséváme secím strojem Saxonia, a to do hloubky 1-1,5 cm.

Pěstování: Během vegetace se lopuch 2-4x proorává.

Hnojení: Na podzim zapravíme při hluboké orbě 50 t dobře proleželého kompostu. Na jaře pozemek urovnáme vláčením a smykováním. Před touto konečnou úpravou pozemku před setím se prohnojí NPK hnojivem v dávce kolem 50 kg na plochu 1 hektaru (5 kg na ar).

Ochrana rostlin: Nejčastější chorobou houbového původu je padlí čekankové (Erysiphe cichoracearum DC), které na listech vytváří bílé povlaky. Většinou je to u lopuchu plstnatého a lopuchu menšího, lopuch větší tímto padlím netrpí (odrůda řHerkulesř). Rovněž se můžeme setkat s virovou mozaikou, kterouz přenášejí mšice. Dále se setkáme se rzí, parazitující na lopuchu (Puccinia bardanae Corda), výskyt pouze místy. Na mladých listech nebo pod květenstvím je nejčastěji mšice maková, a to za nepříznivých klimatických podmínek. Proti padlí postřikujeme 0,06% až 0,1% Fundazolem. Proti mšicím postřikujeme 0,02% Phosdrinem 24 EC nebo 0,3% Nogosem EC 50 - ochranná lhůta je 7 dnů. Postřik proti mšicím rovněž snižuje podíl na vzniku virózních rostlin.

Jakostní norma drogy: ČSN 86 7021.

Semenářství: Pěstování, hnojení a ochrana viz. pěstování . Do zimy nám vyroste přízemní růžice lopuchu. Tato rostlina v zimě (její nadzemní část) zmrzne. Na jaře je třeba ihned porost vyhrabat a pohnojiT 400 kg minerálního hnojiva na hektar, dále se plečkuje, okopává, aby porost byl bez plevele. Lopuch vytváří semenici, která je až 220 cm vysoká, květy jsou červenofialové, 2-2,5 cm velké. V srpnu až září semeno dozrává, semeníky jsou hnědé, při větších teplotách se otevírají a při větrném počasí vypadává semeno. Semeníky otrháváme ručně do papírových pytlů, které odvážíme nejlépe do skleníku, kde je rozložíme v 10 cm vrstvě na papíry. Sklízíme brzy ráno za vlhka, jakmile se zvýší teplota, semeno vypadává a chloupky dráždí pokožku. Jako ochranný prostředek se musí používat gumové rukavice, ochranný oblek. Usušené semeno mlátíme během 14 dnů na mlátičce nebo na parcelním kombajnu. Když je osivo suchíé, dáme ho do papírových pytlů. V případě, že by nebylo suché, je dáme na sýpku na papíry doschnout. Po týdnu osivo vyfoukáme a čistíme na čistících strojích, osivo je třeba dočistit ručně. Sklizeň se pohybuje okolo 10-15 kg osiva z aru.

Výnosy: Výnosy se pohybují mezi 15-22 kg suchých kořenů z aru, ale i více podle půdních a klimatických podmínek.

Doba sběru + sbíraná část: Kořenovou drogu tvoří všechny uvedené (3) druhy lopuchů. Kořeny se vykopávají z nekvetoucích rostlin na podzim (září-říjen) nebo na jaře (březen-duben, ev. květen), ale až v druhém roce (mohou být i ze starších rostlin, ale příliš staré mají zdřevnatělé kořeny, které jsou nepřípustné). Kořen se sklízí na konci prvního vegetačního roku v září nebo říjnu za příhodného počasí, tedy v době, kdy půda není ani příliš přeschlá ani příliš mokrá a kdy lze kořen snadno zbavit nečistot i zbytků hlíny. Není-li nebezpečí zmrznutí kořenů, lze sklízet i v příhodné zimní době, nejpozději na jaře (březen-duben) před pučením. Půda nesmí být příliš ztvrdlá ani mokrá, aby kořeny nebyly příliš znečištěny hlíhou. Před sklizní odstraníme veškerou nať, kterou odvážíme na kompost. Kořeny v malém vyrýváme a ve velkém používáme vyorávač brambor TEK. Nejvýhodnější je výsev kultury na jaře, kořeny se sklízejí již v září nebo říjnu téhož roku, nebo můžeme sklízet velmi brzo na jaře příštího roku. Starší kořeny jsou dřevnaté, uvnitř ztrouchnivělé a tedy nevhodné. Listy se sbírají v době květu, hlavně v červenci a srpnu. Semena se sbírají těsně před dozrátím.

Zpracování + uchovávání: Kořeny se zbaví zbytků nadzemní části a hlíny rychlým opráním, nechají se dobře okapat, silnější se po délce rozřežou, duté nebo dřevnaté se vyřadí. Materiál se suší na dobře větraném místě ve stínu, nejlépe však umělým teplem při teplotě 30-35°C (50-60°C). Sušení je ukončeno tehdy, když se kořen při ohnutí zlomí. Poměr seschnutí je asi 5:1. Zčernalé kořeny se z drogy vyředí. Usušená droga se nechá dva dny vydýchat a pak se ukládá do papírových pytlů. V malém kořeny sušíme na silonových sítech, vrstva 10 cm, v místnostech s teplotou 30°C. Sušením kořen zvráskovatí. Drogu lehce napadají živočišní škůdci. Jaroslav Korbelář doporučuje kořen před sušením vložit na 3 minuty do vařící vody. Kořeny se po podélném rozříznutí a před vlastním sušením ponoří do vařící vody. Při tomto postupu si lépe uchovají své účinné látky. Listy se suší na slunci v tenkých vrstvách. Semena se nechají na vzduchu uschnout a potom se uchovávají v dobře uzavřených lahvích.

Vlastnosti drogy: Droga má slabý nepříjemný pach, chutná odporně, slaně, hořce, slizovitě a příkře. Sušením se pach ztrácí.