Levandule květ celý 30g(20x1,5g) LEAF Lavandula vera flos tot.

Lavandula angustifolia flos
Celý popis
Kód produktu: 99279
Skladem (10+ ks)
Cena s DPH: 39,50
Cena bez DPH: 34,35
- +
ks
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Levandule celý květ 30g(20x1,5g) LEAF (Český text na obalech)

Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích čaje najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/levandule-cely-kvet-30g-20x1-5g-leaf .
Složení: Lavandula angustifolia flos. Květy obsahují především silici s lynalylacetátem, lonalolem, borneolem, isoborneolem, cineolem, geraniolem, kafrem, terpeny, třísloviny, antokyany a hořčiny. Komplex účinných látek působí fytoncidně.
Užívání: 1 sáček na 2dl vařící vody, vyluhovat 10 minut. Popíjet 1x denně. Nevhodné pro těhotné a kojící ženy. Skladovat v suchu při teplotě do 25 °C. Výrobek nenahrazuje pestrou stravu.

  • Levandula celý kvet 30g(20x1,5g) LEAF (Slovenský text na obaloch)

Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch čaju nájdete v našom herbári.
Zloženie: Lavandula angustifolia flos. Kvety obsahujú predovšetkým silicu s lynalylacetátem, lonalolem, borneolom, isoborneolem, cineolom, geraniol, gáfrom, terpény, triesloviny, antokyány a horčiny. Komplex účinných látok pôsobí fytoncídne.
Užívanie: 1 vrecko na 2dl horúcej vody, vylúhovať 10 minút. Popíjať 1x denne. Nevhodné pre tehotné a dojčacie matky a pre deti. Skladovať v suchu, pri teplote do 25 °C. Výrobok nenahradzuje pestrú stravu.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny
ZDE:
 

Levandule lékařská: Synonyma:
Latinsky:
Lavandula spica L., Lavandula vera DC., Lavandula angustifolia, Lavandula officinalis Chaix
Česky: Levandule klasnatá, levandule úzkolistá, levandule pravá

Levandule lékařská: Droga:
Latinsky:
Flos lavandulae, Flos lavandulae angustifoliae, Herba lavandulae angustifoliae, Flos lavandulae officinalis, Herba lavandulae officinalis
Česky: Květ levandule

Levandule lékařská: Názvy:
Lidové :
Špikrnát, špikanard, devandule, dulenka, lavandula, devandula
Slovensky : Levanduľa úzkolistá, levanduľa lekárska
Německy : r Echter Lavendel
Rusky : Lavanda aptečnaja
Anglicky : Common Lavender, True Lavender
Polsky : Lawenda

Chemické složení: Květ obsahuje 1-3% silice. Skládá se asi z 30 dosud známých složek, obsahuje minimálně 35% esterů, hlavní složkou je linalylacetát (30-50%) linalol (10-15%), potom málo nerolu, borneolu, izoborneolu, cineolu, kafru, geraniolu a jiných terpenů. V droze je hodně tříslovin (asi 12%), antokyany a hořčina. Nať má stejné složení, ale menší množství silice, zato však více tříslovin. Dále se uvádí kamfor, limonen, kumariny a flavonoidy. Lavandinové silice pocházející z hybridů (např. Lavandula latifolia) obsahují hlavně linalylacetát (20-24%), resp.30-32%), linalol a terpenové alkoholy jako Lavandula angustifolia.

Vnitřní užití:
Častěji se užívá ve směsi s jinými drogami. Ve směsích je levandule oblíbená hlavně s meduňkou, rozmarýnem, třezalkou, prvosenkou, kozlíkem apod. Aplikační formy: silice, tinktura.
Zápar z květů se připravuje z průměrné jednotlivé dávky 1,5 g, nebo z 1 kávové lžičky drogy na šálek vody: pije se 2x denně.
Nebo:
Jinak se připravuje Infusum Floris lavandulae (10 g květní drogy na 2 sklenice vody), který se užívá po 1/2 sklenice 2-3x denně mezi jídly.
Nebo:
Zápar se připravuje ze lžíce květu na 4 dl vody (pije se po 1,5 dl 3x denně mezi jídlem jako karminatívum, po 1,5 dl ráno a večer jako nervínum).
Nebo:
Dávají se 2-3 čajové lžičky na 2 šálky horkého záparu, pít každý druhý den.
Nebo:
Užívá se nálev ze 6 g drogy na 500 ml vroucí vody. Doporučujeme pít během dne po doušcích.
Nebo:
Užívá se 4-6x denně 1 dl záparu po vyluhování, nejlépe před jídlem a po jídle.

Příprava záparu z natě vyžaduje průměrné jednotlivé dávky 3 g, nebo 2 kávové lžičky drogy na šálek vody: pije se 2x denně.
Nebo:
Infuzum se připraví vhozením malé hrsti stébel levandule do litru vody a pijí se 3-4 šálky denně.

Oleum lavandulae se užívá v průměrných jednotlivých dávkách 2-5 kapek denně: dávka 0,6-0,8 g působí hypnoticky (1,0 g = asi 53 kapek).
Nebo:
Užívá se i silice (2-5 kapek na kostku cukru). Silice mírně zvyšuje krevní tlak.
Nebo:
Čistá levandulová silice se užívá v dávce od 2 do 10 kapek jako sedativum, zpravidla 2krát denně, vždy zapíjíme větším množstvím vody.
Často se užívá tinktura, a to v dávkách 25 (+/- 10 kapek) na jednotlivou dávku.

Zevní užití:
Bylina je velmi vhodná zejména do směsí. Jako sedativum ji kombinujeme především s meduňkou, kozlíkem, květem hlohu, s natí americké meduňky. Jako spasmolytikum cholagogum a karminativum drogu kombinujeme zvláště s měsíčkem, heřmánkem, vlaštovičníkem, pampeliškou, mátou, zemědýmem apod. Silice je určena pouze pro jednorázové podání nebo krátkodobou léčbu. Při nutnosti delšího podávání je vhodnější aplikovat tinkturu. Užívají se 3 lžíce květní drogy na litr záparu na koupele.
Natě se dává 6 polévkových lžic na litr záparu na koupele.
Nebo:
Do koupelí dáváme asi hrst levandule.
Nebo:
Na koupel rukou a nohou se dává půl hrsti rostliny na litr vody pro poprvé, a pro podruhé se vhodí sušená kytice levandule do lázně.
Nebo:
Odvar z byliny se užívá při celkové slabosti k posilujícím koupelím. Zde se asi půl kg sušené nati vaří 10 minut ve 4 litrech vody a odvar se nalije do koupele.
Nebo:
Zápar k zevnímu použití (na koupele) se připravuje ze 3 lžic květu na 1 litr vody. Když se jako přísada do koupele použije nať, ordinuje se 6 lžic na 1 litr vody.

Dokonce se používá zevně proti vředům, ranám a popáleninám. Hrst levandule se nechá vařit 6 minut v litru vody.
Pro zevní účely používáme výhradně nať: asi 5 polévkových lžic natě spaříme 1 litrem vroucí vody a necháme půl hodiny vyluhovat, pak přecedíme do lázně.
Levandulová mast se připravuje z čerstvých levandulových květů. Příprava viz F3 - 2.
Levandulový olej se připravuje z čerstvých nebo sušených květů levandule. Příprava viz F3 - 2.
Levandulový ocet: nechají se macerovat dvě hrsti rostliny v litru bílého vína po dobu 15 dní na vzduchu a pak se macerát zfiltruje.
K zevnímu použití jako obklad nebo mazání se použije hrst rostliny na litr vody.
Jako kloktadlo se nechají vkápnout 3-4 kapky levandulové esence do sklenice vody.
Při inhalaci se dýchá pod ručníkem pára velmi horkého nálevu (dávka hrst rostliny na litr vody), do něhož se přidají 3 kapky levandulové esence (při chřipce, angíně, bronchitídě).

Lze nahradit: Jako náhradní droga se používá Folium melissae. Mezi druhy užívané k léčebným účelům patří 0 a L. latifolia.

Lze zaměnit s: Záměny prakticky nepřicházejí v úvahu - mateřská rostlina se výhradně pěstuje, květní i naťová část má charakteristický vzhled.

Popis: Trsovitý polokeř s přímými větvemi, vysoký až 50 cm. Listy pozdvižené, čárkovité, na rubu srstnaté. Drobné květy téměř sedící, šedomodré až fialové, seskupené v chudých papřeslenech, které na vrcholu stonku tvoří klas. Kvete v čevenci-srpnu. Plody jsou lesklé tvrdky.

Místo výskytu: Importovaná rostlina, odedávna se pěstuje v zahrádkách. Má v oblibě slunečné polohy.

Pěstování:
Obecně:
Pěstování levandule u nás není snadné, protože tato bylina u nás poměrně málo kvete. Levandule se množí dvěma způsoby, a to semeny a vegetativně (dělením matečných trsů rostlin). Při vegetativním množení se vypěstuje jednoznačný sadbový materiál a tím také porosty stejnoměrně kvetou. To usnadní volbu sklizně v nejvhodnější dobu, když květy obsahují nejvíce silice. Při semenném množení se získávají porosty nevyrovnané. Levandule je rostlina vytrvalá a kultura dobře opatrovaná a kompostem přihnojovaná na svém stanovišti vydrží deset let i více. Při každoročním sestříhání nati pak více kvete. Není vhodné keřík příliš sestřihávat do dřeva, v zimě by snáze vyschl a zahynul. Nedoporučuje se ponechávat kulturu na jednom místě více než 5-7 let, protože klesá výnos. Levandule je polokeř. Na úrodných půdách jsou keříky bohaté na nať, ale méně kvetou. Ve Španělsku je levandule pěstována na skalnatých úbočích ve velkém. Dosahuje tam výšky až metr, to záleží na druhu a odrůdě. U nás pěstovaná rostlina je nižší, zvláště když nemá zrovna příznivé podmínky, to je slubnce, teplo, závětří a sušší vápenitou půdu. Prořezává se tak, aby nepřerůstala výšku 40 cm. Roste poměrně pomalu. Na dodávku květů nebo natě s květy či natě bez květů se pěstuje levandule jen po předchozí dohodě s nákupnou. Všechny tři drogy jsou cenově dost odlišné.

Odrůdy: U nás je povolena odrůda řKrajovář.

Poloha, podnebí, půda: Levandule je teplomilná rostlina a tak k plnému nasazení květů vyžaduje polohy dostatečně výslunné a chráněné, s vyhovujícím sklonem k jihu. Tento sklon však nemá přesáhnout 15". Na půdu není náročná. Půda však má být propustná pro vodu a hluboce propracovaná, lehká, hlinitopísčitá, vápenitá. Levandule nemá ráda těžké půdy, rovněž příliš bohaté a úrodné půdy nejsou vhodné, na nich levandule vytvoří hodně natě a málo kvete. Poloha a půda jsou stejně důležité, poloha jižních svahů je vhodná, když je chráněna pádmem stromů. Levandule má v oblibě hojné rosy a zvýšenou vlhkost vzduchu. Svahy na sever a na východ zmenšují výnos silice. Přes zimu levnadule nesnáší ani větší mrazy, ani příslišné vlhko, protože vymrzá nebo vyhnívá, proto je vhodné provádět zimní kryt.

Výsev semen: Pro praxi je nevhodné vysévat semeno přímo na pozemek, protože pro zdlouhavý vývoj rostlin by nebyl pozemek dostatečně využit, nehledě na zvýšené nebezpečí zaplevelení pozemku. Podle pramenu 98. se seje přímo na pozemek do hloubky kolem 0,5 cm v dubnu do řádků vzdálených 45-50 cm. Při dostatečné vláze a teplotě kolem 15-18°C klíčí za 3-5 týdnů. Půda má být hluboce zoraná, prohnojená chlévskou mrvou s dokonale upraveným povrchem. Po výsevu se povrch řádků zhutní a pravidelně zalévá.

Předpěstování: Levandule má velmi tvrdá semena, která vyžadují stratifikaci. Proto je v prosinci nebo lednu dáváme do truhlíků naplněných přesetým jemným pískem (při menším množství do květináče) a směs ponecháme na volném prostranství k působení všech klimatických vlivů. Na jaře, dokud semena ještě nevyklíčila, vyčistíme je od písku a vyséváme do množících záhonů (nebo do pařeniště) do řádků 30 cm širokých. Povrch záhonů musí být dokonale upraven, protože semena levandule jsou velmi malá. Pro předpěstování sazenic na plochu 1 aru se použije asi 10 g semen. Seje se na nakypřený povrch a semena se po výsevu přimáčknou. Pak se udržují pod stálou vlhkostí, aby naklíčená nezaschla. Neuškodí takto vysetá semena ještě posypat jemně prosetou rašelinou nebo pařeništní zeminou. Do podzimu příštího roku bývají pečlivě ošetřované sazenice dostatečně vzrostlé, takže je můžeme vysazovat na pozemek. Jinak ponecháváme sazenice na další rok. Na 1 ha potřebujeme 1-3 kg osiva. Semeno lze také vysévat v únoru až březnu do truhlíčků naplněných pařeništní zemí, kterou převrstvíme asi 7 cm jemného přesetého písku, tlačítkem přitlačíme. Osivo sejeme řídkým rozhozem, písek má tu výhodu, že v něm nejsou plevele a drží vlhkost. Truhlíčky umístíme ve skleníku při teplotě 17-20°C, zaléváme podle potřeby. Přepichujeme do zemitorašelinových balíčků, kde rostliny dobře prokoření (levandule pomalu roste). Přepichované sazeničky v balíčcích umístíme na podložkách do pařeniště. Levandule je citlivá na mráz, dáváme ji proto do teplých nebo poloteplých pařenišť. Podle potřeby zaléváme, vzduchujeme, na noc zakrýváme rohožemi. Na začátku května začneme rostlinky otužovat.

Vegetativní množení: Provádí se dělením starších trsů (ze čtyřletých a starších sazenic) nebo řízkováním vršků. Od srpna do poloviny září se seřezávají jednoleté, částečně zdřevnatělé lodyžní výhony a zkracují se na délku 8-10 cm. Řez na spodku řízku má být rovný, a proto používáme ostrý nůž. Řez provedeme bezprostředně pod protiležícími očky a do výšky 4-5 cm seřízneme všechny listy. Řízky zakořeňujeme v pařeništích, která jsou umístěna na chráněných místech obrácených k jihu. Půdu v pařeništi prokypříme a pohnojíme chlévskou mrvou. Na urovnanou vrstvu přisypeme 10-15 cm vrstvu dobře vymytého písku. Před výsadbou řízků povrch písku zvlhčíme. Řízky vysazujeme po rozměření povrchu malým znamenákem na vzdálenost 3x6 (5x5) cm. Po zalití překryjeme pařeniště okny, která také zabílíme ke zmírnění přímých slunečních paprsků. Do tří až čtyř neděl řízky při stálém zavlažování dobře zakoření. Na podzim sazenice ošetřujeme a přiměřeně zaléváme, přes zimu je chráníme utěsněním oken. V příštím roce přesazujeme sazenice na množící záhonek, který se dá dostatečně zavlažovat a kde sazenice zesílí. Jiný, jednodušší způsob vegetativního množení spočívá v tom, že starší rostliny (čtyřleté) v říjnu nebo listopadu seřežeme na výšku asi 10 cm od povrchu půdy. Mezi zbývající větve trsu přisypeme půdu tak, aby se na větvích mohly vytvářet nové kořínky. Na jaře vyženou rostliny nové lodyhy a do podzimu dostatečně zakoření. Je třeba sázet hluboko a ihned zalévat. Z jedné rostliny můžeme získat až 300 kusů sazenic (podle odnožovací schopnosti odrůdy). Dobře vyvinuté sazenice mají mít v kořenové části šířku 12 cm, délku 15 cm. Množení rostlin tímto způsobem nejlépe vyhovuje, jsou-li rostliny přesázeny na zvláštním záhoně mimo hlavní produkční plochu. Podle pramenu 83. se dělení starých rostlin nedoporučuje, protože porost není vyrovnaný.

Výsadba: Nejbezpečněji vysazujeme rostliny na podzim, koncem září až v říjnu, kdy je půda dostatečně vlhká. Do zimy ještě dobře zakoření a bez poškození přezimují. V příštím roce můžeme již počítat s menší sklizní květů. Jestliže brzy na podzim jsou nepříznivé podmínky (mrazíky), vysazujeme levanduli až na jaře, druhý rok po výsevu (v dubnu), dokud je také zachována půdní vlhkost. Později, při sušším počasí, je nutno rostliny zalévat. Sazenice přepíchané do zemitorašelinových balíčků můžeme vysazovat již na jaře - po 20. květnu. Podle potřeby sazenice zalijeme. Rostliny vysazujeme po rozměření pozemku na spon 100x50 (70-80, 50x60 apod.) cm, aby se mohlo lépe mechanizovat obdělávání. V menších plochách (případně na zahrádce) lze vysazovat i na menší spon, minimálně na 60x40 cm (45x45). V prvním vegetačním roce vyrostou jen sazenice, které se na podzim (v září) zkracují, aby se rozvětvily a pro další růst rozkošatily. Obvykle kvetou až počínaje třetím rokem. Keříky se formují pomocí nůžek do polokoule, aby měly pěkný vzhled a dostatek místa pro nasazování květů. Keříky je třeba pravidelně stříhat také proto, že jinak se odspodu vyholují a dřevnatí.

Pěstování: Výnos květů se zvyšuje hlavně pečlivou přípravou pozemku, který se důkladně očistí od plevelů, kamenů a hluboko prokypří. Na podzim pozemek hluboko proořeme, na jaře vláčíme a kultivátorujeme, aby se dokonale zbavil plevele. Koncem května nebo června jej přeořeme rigolovacím pluhem do hloubky 45-50 cm a opět usmykujeme. Dále půdu odplevelujeme až do podzimní výsadby sazenic. Máme-li pozemek po výhodné předplodině dostatečně čistý i zásobený živinami, vysazujeme na podzim již v prvním roce. Pozemek během roku udržujeme mezi řádky čistý od plevelů plečkováním do hloubky 6-8 cm. Starší porosty po šesti letech snižují výnos květů vlivem dřevnatění lodyh, a proto je zmlazujeme. Pozdě na podzim až do listopadu seřežeme rostliny těsně u země. Sazenice zahrnujeme až k spodním větvím půdou tak, aby z nich dále zakořenily. Rostliny lze též mírně nahrůbkovat do vrstvy 5 cm, aby lépe přezimvaly. V příštím roce na jaře porost vydatně pohnojíme umělými hnojivy v plné dávce a půdu hluboce prokypříme. Týž rok po opětném obrašení rostlin dostaneme menší sklizeň květů. Na zimu je nutno kulturu přikrýt. Kvetení začíná ve druhém, intenzivně ve třetím roce, kdy je nutné keře pravidelně sestřihovat, jinak se od země obnažují a vymrzají.

Hnojení: Některé prameny uvádí, želevandule není náročná na hnojení. Ve skutečnosti tomu tak není, musíme uvážit, že jde o víceletou kulturu. Současně s hlavní přípravou půdy vnášíme na podzim na pozemek 200-400 q/ha chlévské mrvy. Na chudší pozemky lze dodat až 600 q/ha kompostu. Společně s organickým hnojivem dáváme umělá hnojiva v množství 150 kg/ha superfosfátu, 150 kg síranu amonného a 100 kg/ha draselné soli, ev. 500 kg NPK. Při vynechání organických hnojiv zvyšujeme dávku umělých hnojiv na dvojnásobek (dusík, fosfor), ale ponecháme jednoduchou dávku drasla. Potom každoročně přihnojujeme na jaře před plečkováním či okopávkou normální dávkou hnojiv, případně 200 kg NPK na hektar (2 kg na ar). Starší porost každý čtvrtý rok pohnojíme proleželým kompostem a při obdělávce porostu jej hluboko zapravíme. Jako předplodina jsou vhodé okopaniny a motýlokvěté rostliny. Velmi dobré je také hnojení vápencem.

Ochrana rostlin: V našich klimatických podmínkách nemá levandule význačné škůdce a choroby, takže mimo pečlivé ošetřování nevyžaduje ochranné zásahy. Phoma lavandulae Gab napadá stonky nebo mladé výhonky, které odumírají. Listy mohou být napadeny septoriózou (původce Septoria lavandulae Desm.). U nás se tito parazité vyskytují vzácně a zatím nezpůsobili větší škody, proto ani ochrana nebyla nutná. V cizině se objěvují i virové choroby, u nás dosud nepozorované.

Semenářství: Semeno si udržuje klíčivost 2-3 roky. V půdě klíčí za 14-30 dnů. Příprava pozemku a předpěstování sazenic je stejné jako u pěstování. Semenářský dílec vysazujeme na vzdálenost 60x60 cm. Po výsadbě rostliny okopáváme a plečkujeme. Rostlinky na zimu neořezáváme a necháme je tak, jak rostly, vytvoří přízemní růžici. Druhým rokem, jak počasí dovolí, přihnojíme 500 kg NPK na hektar. Hnojivo ihned zapravíme. V kulturách levandule se nesmí jezdit, polámaly by se rostlinky. Levandule nasadí silně na květ, tmavě modrý květ se při dozrávání mění do šeda, to znamená, že vytváří semeno. Je třeba mít určitou zkušenost, abychom osivo nepodtrhli. Přezrálé osivo za větru vypadává. Květ se stopkou žneme těsně nad natí, je lépe sklízet za rosy. Květy při sklizni neobracíme, osivo by vypadalo. Vkládáme je do papírových pytlů a odvážíme ihned na sýpku. Sušíme je na papírech v načechrané 20-30 cm vrstvě. Každý den semenice obracíme vidlemi. BěHEM 16 dnů jsou suché, pokud je zajištěno dobré větrání. Mlátíme na mlátičce nebo na maloparcelním kombajnu Osevan (je třeba dávat pozor na vítr, aby osivo nevylétalo). Osivo vyfoukáme a na sítech dočistíme. Pak je čistíme na čisticích strojích. Z aru sklidíme 1-3 kg osiva. ČSN osiva je 46 2065, klíčivost I.tř. 60%. Před založením semenářského dílce dbáme na izolační vzdálenost, porost musí být přihlášen k uznávacímu řízení ÚKZÚZ.

Výnosy: Druhý rok se dosahuje 5-10 q/ha suché natě, u starších 20-30 q. Při odrolení květů lze z 1 ha získat nejdříve 100 kg a v dalších letech 200-400 kg/ha. Výnos je 3-4 kg suchýchkvětů z 1 aru., u natě se sklízí 20-30 kg z aru.

Domácí pěstování: Trvalka. Dobře se pěstuje na slunném balkoně. Nutná je zimní přikrývka smrkovým chvojím. Květy a listy sklízíme nejlépe dopoledne, po oschnutí rosy, ale nikoliv za plného slunce. Je to vytrvalý, 30-60 cm vysoký polokeř. Kopinaté, šedě+ plstnaté listy zůstávají na rostlině i přes zimu, od června na ní vyrůstají vonné klasy modrých, ale i růžových či bílých květů. Semena zle vysévat na podzim a vzešlé rostlinky přezimovat mezi okny. Dobře zakořeňují řízky z nekvetoucích výhonů a polodřevitých v létě. Jednodušší je ovšem nákup předpěstovaých rostlin. Vysazujte je na vzdálenost asi 30 cm. Levandule vyžaduje suchou propustnou půdu s příměsí staré omítky a plné slunce. Hlubokým seříznutím po odkvětu podpoříte husté obrůstání. V chladných polohách ji přikryjte chvojím. Rozkvetlé klasy levandule řežte, až když jsou dostatečně rozvité. Tehdy totiž nejvíce voní. Hlavním obdobím sklizně je červencec a srpen. Listy stříhejte těsně před rozkvětem, kdy mají nejvyšší obsah účinných látek.(?).

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru bývá nať, nať s květem a květ. Bylinné vrcholky se po oschnutí keříků sdrhují mezi prsty, případně odřezávají nebo žnou krátce před kvetením, resp. na samém začátku kvetení (červenec-srpen). Sklizeň se provádí ráno nebo navečer. Pokud jsou žádány pouze květy, odřezávají se srpem pouze koncové klasy papřeslenů těsně nad natí. Rostliny je možno sbírat i vícekrát do roka, protože květy se rozvíjejí postupně. Sklizeň provádíme za sucha, květy ihned vkládáme do papírových pytlů, které odvážíme na sýpku. Nať se sklízí na podzim v září. Nať se sbírá v době květu rostliny, obvykle v srpnu.

Zpracování + uchovávání: Nať s květem se suší roztřesená v tenkých vrstvách (15-25 cm) na papírech, příp. se nať suší v průvanu ve svazečcích. Při sušení ve vrstvách květy každý den obracíme a dostatečně vetráme, aby byl průvan. Po usušení se jednotlivé květy i s kalichem na sítě jemně sdrhneme. Květy opadají dolů, stonky zůstávají v sítě. Tímto způsobem získáme rychle květ a sníží se pracnost. Stejně tak sklízíme nať. Suší seš na sýpkách na papírech nebo ve velkém na sušárně. Vhodná teplota na sušení je asi 20-30°C. Poměr seschnutí je u květu asi 3:1, u nati 4:1 (průměrně 7,5-8:1). Když se suší umělým teplem, teplota nesmí překročit 30-35°C (silice). Květní drogu je třeba velmi pečlivě skladovat. Velmi jí škodí nejen vlhko, ale i světlo. Velmi snadno vlhne, plesniví a je napadána hmyzem. Uschováváme ji v dobře uzavřených nádobách na suchých a vzdušných místech. Suché květy jsou modré a musejí být dobře skladovány, časem rychle ztrácejí účinnost.

Vlastnosti drogy: Do záparu se dává nejvíce kávová lžička drogy - protože chutná nahořkle. Má slině kořenný pach.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář