Lékořice kořen 50g x Liquiritiae radix (Glycyrrhiza glabra) cons.

Celý popis
Kód produktu: 96109
Skladem (10+ ks)
Cena s DPH: 27,50
Cena bez DPH: 23,91
- +
ks
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Lékořice lysá kořen (Český text na obalech)

Složení: Liquiritiae radix (Glycyrrhiza glabra). Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/lekorice-koren-50g . Obsahuje saponiny, z nichž nejdůležitější je glycyrrhizin, a flavonoidy, například liquiritin. Glycyrrhizin je více než padesátkrát sladší než řepný cukr a má glykosidický charakter. Dále v droze nacházíme oxykumaríny, asparagín, cukry, škrob, mannit, hořčiny, pryskyřice a látky hormonální povahy. Droga má fytoncidní charakter. Lékořicový čaj směs 8 dílů kořene proskurníku, 3 dílů kořene lékořice, 3 dílů kořene kosatce, 4 dílů listů podběle a po 2 dílech anýzu a květu divizny. Užívání: 1 pol.lžíci přelít 0,5 l vařící vody, luhovat 10 min popíjet nebo koupat 1 x denně.

  • Sladovka hladkoplodá koreň (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Liquiritiae radix (Glycyrrhiza glabra). Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Obsahuje saponíny, z ktorých najdôležitejšie je glycyrrhizin, a flavonoidy, napríklad liquiritin. Glycyrrhizin je viac ako päťdesiatkrát sladší ako repný cukor a má glykozidicky charakter. Ďalej v droge nachádzame oxykumariny, asparagín, cukry, škrob, mannit, horčiny, živice a látky hormonálnej povahy. Droga má fytoncídne charakter. Sladkovkový čaj zmes 8 dielov koreňa proskurníka, 3 dielov koreňa sladkého drievka, 3 dielov koreňa kosatca, 4 dielov listov podbeľu a po 2 dieloch anízu a kvetu divozelu.Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, lúhovať 10 min popíjať alebo kúpať 1 x denne.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny
ZDE:
 

Lékořice lysá: Synonyma:
Latinsky:
Liquiritia officinalis
Česky: Lékořice hladkoplodá, lékořice sladké dřevo, sladké dřevo, lékořice sladká

Lékořice lysá: Droga:
Latinsky:
Radix liquiritiae, Radix dulcis, Radix glycyrrhizae glabrae, Radix liquiritiae naturalis (neloupaný), Radix liquiritiae mundata (loupaný), Rhizoma liquiritiae, Radix liquiritiae glabrae, Radix liquiritiae naturalis
Česky: Kořen lékořice

Lékořice lysá: Názvy:
Lidové :
Sladké dřevo, sladký koreň, lékorica, pendrek
Slovensky : Sladovka hladkoplodá, sladké drievko hladkoplodé
Německy : s Gemeines Süssholz, e Lakritze
Rusky : Solodka golaja
Anglicky : Common Liquorice, Sweet Wort
Polsky : Lukrecja gladka

Chemické složení: Účinné obsahové látky drogy nebo extraktu tvoří dvě základní skupiny: látky saponinového charakteru (především glycyrhizin - 3-12%, správněji kyselina glycyrhizinová vázaná jako draselná nebo vápenatá sůl), a flavonoidy (hlavně likviricin, izolikviricin, formononetin). Přítomny jsou ještě oxykumariny umbeliferon a herniarin, steariny a sacharidy. Glycyrhizin reprezentuje sladce chtnající princip lékořice a extraktu, je asi padesátinásobně sladší než řepný cukr. Pění vodou, ale hemolytickou účinnost má nízkou. Jeho obsah se velmi mění podle ročních období a provenience drogy. Je to látka kyselého charakteru, proto se správněji označuje jako kyselina glycyrhizinová. V rostlině je obsažená jako draselná nebo vápenatá sůl. Glycyrhizin má glykosidový charakter, aglykon má steroidní struktůru - je to kyselina glycyrhetinová čili glycyrhetin, pentacyklický glukuronid triterpenové kyseliny. Tento aglykon a cukrová složka tvoří dvě molekuly kyseliny glukuronové. Odštěpením cukrové složky ztrácí glycyrhizin sladký charakter (kyselina glycyrhetinová není sladká) a má hemolytické účinky. Glycyrhizin je zástupcem látek s kortikomimetickým účinkem (ovlivňuje kůru nadledvinek). Běžně prodávaná amonná sůl glycyrhizinu se pro svoji silnou sladivost uplatňuje i v cukrářství, zlepšuje chuťové vlastnosti některých léků, tvoří složku likérů a je pěnivou přísadou do limonád. Flavonové glykosidy (deset glykosidů s podílem 1-1,5% - např. likviricin (liquiritin), likviricigenin, izolikviricigenin) a izoflavonový glykosid formononetin působí především spasmolyticky a mohou mít vliv na úspěšné léčení žaludečních vředů. Droga obsahuje mimo to asparagin, dihydrostigmasterin, 20% škrobu, sacharidy (hlavně glukózu), manit, do 6% hořčiny, pryskyřici aj. Pravděpodobná je přítomnost estradiolu a estronu, čímž je možno vysvětlit estrogenní účinky drogy (na ženské pohlavní žlázy). Slabě působí i formononetinový glykosid. Uvádí se i kumariny, flavonoidy, steroly, cholin, těkavé silice.

Vnitřní užití:
Lékořice slouží jako přísada do různých odvarů, aby zakryla nepříjemnou chuť. Také k pilulkám se prášek z ní přidává za stejným účelem. Droga je vhodná jak pro samostatné podávání, tak i pro podávání ve směsích. Oblíbena je zvláště jako příměs do tzv. "prsních čajů". V rozumných dávkách ji můžeme podávat i dětem, které ji mají rády pro její sladkou "pendrekovou" chuť. Lékové formy: extrakt, tinktura, tablety, farmaceutické přípravky.
Obvyklá dávka drogy je 1 kávová lžička na šálek záparu (pije se 2-3x denně). ČsL 4 uvádí jako jednotlivou dávku na odvar nebo zápar 1,5 g (obvykle 2-3 g vícekrát denně).
Nebo:
Lékořice se používá hlavně jako prostředek proti kašli a k usnadnění vyměšování hlenu. Připraví se tak, že 2 lžíce lékořicového kořene, pokrájeného na drobné kusy, spaříme půl litrem vroucí vody, necháme 10 minut stát a užíváme 5x denně polévkovou lžíci.
Nebo:
Na přípravu záparu se ordinuje 1 g pro dosi a 3 g pro die. Při krátkodobém užívání se obvykle ordinuje 1 kávová lžička drogy na šálek záparu, který se pije 2-3x denně.
Nebo:
Ještě vyšší jednotlivé dávky, a to 2-3 g má Infusum Radicis liquiritiae, který se užívá vícekrát denně.

Na přípravu odvaru se ordinuje 1 g pro dosi a 3 g pro die. Při krátkodobém užívání se obvykle ordinuje 1 kávová lžička drogy na šálek odvaru, který se pije 2-3x denně.
Nebo:
Příprava odvaru: 1 polévková lžíce na 500 ml vody, vařit 5-10 minut a scedit. Denní dávkou je 300-400, max. 500 ml ve 3-4 dílčích dávkách, užívaných před jídlem.

Succus liquiritiae crudus (seu depuratus) má jednotlivé dávky 0,5-1,5 g.
Nebo:
Často se podává šťáva z čerstvého kořene (Succus liquiritiae), zvláště v léčbě peptického vředu (40 ml šťávy se rozředí ve 160 ml převařené vody a podává se po lžících během dne). Vyšší dávky (a někdy i dávky terapeutické) způsobují otoky, závrati a poruchy srdečního rytmu z nedostatku draslíku. Při léčbě je vhodná neslaná a netučná vegetariánská dieta. Nevhodné je pití nápojů sycených CO2.

Extractum liquiritiae siccum slouží na přípravu pilulkové hmoty a jako posýpací látka na pilulky.
Nebo:
Extrakt dávkujeme v běžných dávkách 10-15 kapek, 2-4krát denně.
Výtažek se obvykle dávkuje v množství 0,5-1,5 g.
Výborným prostředkem je sirup: 125 g kořene lékořice přelijeme 1 litrem červeného vína a 4 dny macerujeme v uzavřené sklenici. Potom přecedíme a kořen podle možnosti ještě prolisujeme. Do získané tekutiny přidáme 1 kg cukru a vaříme na mírném ohni do zhoustnutí. Užíváme denně 4-6 čajových lžiček ve všech indikacích, které jsou u lékořice uvedeny.
Velice oblíbený byl lékořicový extrakt (sirup) zhotovený podomácku: Nálev ze 100 g práškovaného kořene a 400 g vody necháme 4 hodiny stát a občas promícháme. Pak vylisujeme a pevný zbytek přelijeme 200 g vařící vody a znovu vylisujeme. Tekutiny slijeme a doplníme 100 gramy lihu 90%, necháme 24 hodiny vyluhovat a pak přefiltrujeme. Vaříme až na konzistenci sirupu, nejlépe ve vodní lázni. Sirup nejčastěji užíváme při zahlenění plic a plicních katarech a pro lepší účinek jej můžeme smíchat se sirupem z vlčího máku, s proskuríkovým sirupem a kosatcovým sirupem.

Popis: Trvalá bylina vysoká 50-150 cm s tlustým oddenkem a množstvím kořenových výhonků. Listy složené, nepárovitě peřovité, lístky téměř sedící, vejcovité, celistvookrajové. Z paždí listů vyrůstají střapce fialových až růžových květů. Plod je lusk.

Místo výskytu: Druh pochází z jižní Evropy a Blízkého východu. V minulosti byla u nás pěstována v teplých oblastech, kde dosud roste divoce, hlavně na polostepních stráních.

Pěstování: U nás se pěstovala na polích a na mnoha místech v zahradách. Lékořice vyžaduje půdu lehkou, písčitou až štěrkovitou, propouštějící vodu, ale hlubokou, teplou a chráněnou. Spodek nesmí zadržovat stojatou vodu, protože by uhnívaly kořeny. Sazeničky lze sice vypěstovat ze semene a založit tak novou kulturu, všeobecně se však lékořice rozmnožuje vegetativně pomocí kořenových výhonků. Na podzim se určené pole hluboko na hrubo zorá. Na jaře se uvláčí, dobře pohnojí, hnůj se zaoře a pole se urovná. Podzemní kořenové výhonky, které bývají až 1 m dlouhé, seřízneme na několik dobře vyvinutých oček. Potom na poli vyoráme 20 cm hluboké brázdy vzdálené 1 m a ve vzdálenosti 20 cm výhynky vysadíme. Zapustíme každý do země a jeden konec přiložíme šikmo na brázdu, přitlačíme a brázdu jemnou zemí zakryjeme. Po několika týdnech zasazené výhonky všude raší, vyhánějí zelené lodyžky nahoru a první rok dosahují výšky1/2 m. Každý rok kulturu 2-3x okopeme a vyplejeme, na zimu ji pak sestříháme a poházíme slamnatým hnojem. Hnůj je ochranou před vymrzáním a zároveň jím kulturu přihnojujeme. Za tři roky po založení je kultura vyspělá a je možno sklízet. Sklízí se na podzim nebo na jaře. Rýčem odstraníme zem kolem hlavního kůlového kořene, abychom zjistili polohu postranních kořenových výhonků, které opatrně od hlavního kořene nožem odřezáváme a dobýváme ze země. Všechny vedlejší kořeny neodřežeme, abychom hlavní kořen příliš neoslabili. Zakryjeme jej opět zemí a ponecháme dále v kultuře, často až 20 let, podle stavu kultury. Sklizeň z 1 aru se udává po prvních 3 letech 5 q sušiny, po druhých 9 q, po třetích 14 q a dále vždy 14 q zboží. První roky je možno založit mezi řádky mladé kultury jakékoli jiné mezikultury, např. zeleninu apod. Některé z dobytých kořenových výhonků vybereme jako sazenice pro založení nové kultury, ostatní materiál vypereme, usušíme na slunci nebo v sušárně a svážeme do otýpek. Chceme-li při rušení kultury dobýt hlavní kořen, musíme zarýt hlouběji pod něj. Vedle podzemních kořenových výhonků těžíme také nadzemní stonky jako druhořadé zboží. Je třeba založit několik postupných plantáží, aby bylo možno každý rok sklízet. Nebezpečným cizopasníkem bývá houba Rhizoctonia violacea, která napadá kořeny a ničí je. Napadenou kulturu je nutno zničit a opatřit si zdravou sadbu. I když je možno pěstovat lékořici i ze semene, přece jen je výhodnější pěstovat ji z kořenových odnoží. Daří se jí v dobře propustné, písečnaté půdě. Tuto půdu je však nutno pečlivě zpracovat alespoň do hloubky půl metru. Z kořenů se nařežou odnože, dlouhé asi 20 cm, tak, aby na nich bylo několik oček. Odnože se potom nasázejí asi 25 cm hluboko s mezerami asi 1 m. Sází se buď na podzim v září nebo říjnu, nebo z jara v dubnu. Mladé rostliny se vyvinou až druhý rok. Proto je možno na poli v mezerách pěstovat jinou rostlinu. Jakmile se objeví mladé rostlinky lékořice, je nutno začít se pečlivým pletím. Když v říjnu výhonky začnou žloutnout, uřežou se, pole se lehce okope a pohnojí. Kořen se sklízí na podzim třetí rok. Dříve se však uřezávají lodyhy. Vykopání kořene je prací velmi zodpovědnou a musí se provádět opatrně, aby se kořen nepřesekal na malé kousky. Sklizený kořen se dobře očistí v tekoucí vodě a rychle se na slunci usuší. Potom se rozřeže asi na čtvrtmetrové kusy a sváže do svazků. Nejlepší jakost má kořen z kultury asi desetileté.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru bývají kořeny a kořenové výběžky obvykle pěstovaných rostlin (pěstování rostlin na kořen je pracovně dost namáhavé). Vykopávají se nejpozději po třetím roku vegetace, a to v září nebo v říjnu, když rostliny shazují listy. Kořen se dodává buď neloupaný (Radix glycyrrhizae hispanicae seu gallica), nebo loupaný (Radix glycyrrhizae mindata seu russica), nebo dokonce dvakrát loupaný (Radix glycyrrhizae bis mundata).

Zpracování + uchovávání: Po rychlém, krátkém omytí se kořeny loupou (není to nezbytné) a suší se při teplotě do 35°C (výhodné je sušit při teplotě 20-30°C). Ztráta na hmotnosti je 4:1. Drogu je třeba skladovat v dobře uzavřených obalech chráněných před světlem. Snadno ji napadá hmyz.

Vlastnosti drogy: Droga má mít charakteristický pach a sladkou, mírně škrablavou chuť.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář