Kopřiva kořen 50g x Urticae diotica radix cons.

Celý popis
Kód produktu: 96095
Skladem (10+ ks)
Cena s DPH: 25,90
Cena bez DPH: 22,52
- +
ks
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Kopřiva dvoudomá kořen (Český text na obalech)

Složení: Urticae diotica radix. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/rostlina/kopriva-koren-50g . Droga obsahuje chlorofyl a asi 15% minerálních látek, ze kterých je pro nás zajímavý hořčík. Dále zde nacházíme karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, aminy jako například serotonin, histamin, cholin, acetylcholin, sacharidy jako například arabinozu, galaktozu, glukózu, manozu a další. Dále obsahuje vitamíny, velmi bohatě aminokyseliny, glukokininy, třísloviny, fytoncidy a řadu dalších látek. Nepříliš výhodný je jistý obsah kyseliny šťavelové. Užívání: 1 polévkovou lžíci přelít 6 dcl vařící vody, vařit 5-15 min, vyluhovat 15 min. popíjet 1x denně.

  • Žihľava dvojdomá koreň (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Urticae diotica radix. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Droga obsahuje chlorofyl a asi 15% minerálnych látok, z ktorých je pre nás zaujímavý horčík. Ďalej tu nachádzame karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, amíny ako napríklad serotonín, histamín, cholín, acetylcholín, sacharidy ako napríklad Arabinóza, galaktózy, glukózu, manózy a ďalšie. Ďalej obsahuje vitamíny, veľmi bohato aminokyseliny, glukokiníny, triesloviny, fytoncídy a rad ďalších látok. Nie príliš výhodný je istý obsah kyseliny šťaveľovej. Užívanie: 1 polievkovú lyžicu preliať 6 dcl vriacej vody, variť 5-15 min, vylúhovať 15 min. popíjať 1x denne.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny
ZDE:
 

Kopřiva dvoudomá: Synonyma:
Latinsky:
Urtica gracilis, Urtica maior
Česky: Kopřiva obecná

Kopřiva dvoudomá: Droga:
Latinsky:
Folium urticae, Folium urticae dioicae, Herba urticae dioicae, Herba urticarum, Herba urticae urentis, Folium urticarum, Folium urticae urentis, Radix urticae dioicae, Semen urticae, Fructus urticae (Jde o drogy z urtica dioica a urtica urens.)
Česky: Nať kopřivy

Kopřiva dvoudomá: Názvy:
Lidové :
Žihľava, žahavka, žíhavka, prhlinka, velká kopřiva, kopriva veľká, pálivka, pokriva, pečaca, prdľava, prhlica, pŕhľava, žáhavka, židľava, žihavka, žihľava pálčivá, kopřiva větší, kopřiva veliká, kopřiva pyhlavá, kopřiva kropivá
Slovensky : Pŕhľava dvojdomá, žihľava dvojdomá
Německy : e Grosse Brennessel, Brennesselkraut, Brennesselsaft
Rusky : Krapiva dvudomnaja
Anglicky : Stinging Nettle
Polsky : Pokrzywa pospolita

Chemické složení: List kopřivy je především bohatý na chlorofyl (zelené listové barvivo - jde vlastně o chlorofyly - 0,8%), na vitamín C (hlavně mladé listy). Dále obsahuje třísloviny, glukokininy (látky vyvolávající pokles krevního cukru), organické kyseliny (octovou, mravenčí, jablečnou, jantarovou, citronovou, fumarovou, glycerolovou, izocitronovou, listovou aj.), sacharidy (arabinóza, ramnóza, fruktóza, xylóza, manóza, galaktóza a glukóza), aminokyseliny především hydroxyprolin, asparagin, treonin, serin, glycin, alanin, valin, metionin, lyzin, arginin, tyrozin, glutamin, leucin, fenylalanin, prolin a izoleucin, aminy (acetylcholin, histamin, serotonin, cholin), mnohé vitamíny (B1, B2, C, laktoflavin, kyselina pantotenová, K1, provitamín A), fytoncidní látky, v pálivých chlupech i neprchavý pryskyřicovitý sekret s kyselinou mravenčí a křemičitou, též jistou toxickou látkou, ne zcela prozkoumanou - ničí se varem. Tato látka již v množství desetimilióntina gramu vyvolává typické puchýřky (proto se nověji vžívá názor, že kopřiva škodí zdraví). Dále je zde 12,5-18,5% minerálních látek (hlavně soli vápníku, fosforu, magnézia a železa), karotenoidy beta-karoten, violaxantin, xantofyl, xantofyl-epoxid nebo eloxantin a lykopin, flavonoidy, metylheptenon (součást éterického oleje), acetofenon a beta-sitosterin. Kořen obsahuje více tříslovin než listy, velké množství minerálních solí (hlavně vápníku). Nevyskytuje se v nich však chlorofyl a i další substance, které mají listy. Experimentálně se však v kořenech zjistily látky, které zabraňují adenomatóznímu zvětšení prostaty.

Vnitřní užití:
Drogy se jen zřídka užívají samy. Zpravidla se mísí s jinými, podobně působícími drogami. List je vhodnou složkou většiny čajovin. V takovém případě volíme takovou přípravu čaje, jaká odpovídá hlavní droze ve směsi. V praxi upřednostňujeme tzv. bylinářský čaj. Ve všech indikacích je na místě vnitřní i zevní užívání, obklady, koupele, masáže apod. Čím čerstvější kopřivu používáme, tím větší je její léčivý účinek. Nejlépe je sbírat kopřivu v květnu. Při samostatném podávání můžeme volit jemněji působící nálev nebo razantněji působící odvar. Kopřivu lze míchat prakticky libovolně.
Pokud nejde o maximální vytěžení tříslovin, připravuje se zápar z 1 lžičky drogy na sklenici vody (pít 3x denně), nebo ze 3 lžiček na 2 sklenice vody (10 minut nechat přikryté stát a pít po doušcích během dne).
Nebo:
Z vyšších dávek se připravuje i Infusum Folii urticae (15-25 g drogy na 2 sklenice vody), který se užívá po 1/2-2/3 sklenice 2-3x denně.
Nebo:
Mimo to se ordinuje i zápar z 1 lžíce drogy na 1 sklenici vody: pije se 3x denně.
Nebo:
Zápar (nálev): Vrchovatou čajovou lžičku na 1/4 l vody pouze spaříme a krátce vyluhujeme.
Nebo:
Při těžkých onemocněních se pije 2-2,5 l kopřivového čaje denně.
Nebo:
Užívá se v nálevu (1 čajová lžička sušené drogy na šálek vroucí vody (3x denně).

Na přípravu odvaru z listu i natě se používá průměrná jednotlivá dávka 1,5 g, nebo častěji 1 kávová lžička na šálek vody: pije se 3x denně.
Nebo:
Dávkuje se 1 čajová lžička drogy na šálek odvaru. Pije se 3x denně.
Nebo:
Často jsou potřebné vyšší dávky, například Decoctum Folii urticae (20 g drogy na 500 ml vody), který se užívá po 1/2 sklenice 3x denně.
Nebo:
Z kořene se připravuje odvar (1/2 polévkové lžíce drogy na 1 sklenici vody), který se užívá po 1-2 lžících - 3x denně jako adstringens, případně se používá na vyplachování úst nebo na kloktání.
Nebo:
Užívá se odvar z 1/2 lžíce listů na 2,5 dl vody (pije se po 0,5 dl několikrát denně) nebo odvar ze lžíce kořenové drogy na 3 dl vody (mírný 10 minutový var).
Nebo:
Užívá se sólo i ve směsích, 3x denně 200-250 ml odvaru.
Nebo:
Kořen kopřivy se užívá jako močopudný prostředek proti vodnatelnosti. 15 g sušeného kořene se pokrájí, povaří 10 minut ve 1/4 l vody a během dne vypije.
Nebo:
Příprava kopřivového čaje: 2 čajové lžičky kopřivových listů se přelijí 1 šálkem vařící vody, 5 minut vaříme, ocedíme a poměrně teplý po hltech pijeme. Ráno a večer po 1 šálku čaje po dobu 4 až 8 týdnů, to je správné dávkování.
Nebo:
Při těžkých onemocněních se pije 2-2,5 l kopřivového čaje denně.
Jako stavícího prostředku se užívá při průjmech 3x denně 1/2 kávové lžičky kopřivových semen, rozdrcených na jemný prášek.
Výborný je sirup: 250 g kopřivy + 1,5 l vody, krátce povařit, vyluhovat do rána, scedit, přidat dvojnásobné množství cukru a vařit do hustoty medu. Brát 3x denně 2 polévkové lžíce i více. Stejně lze využívat i menší kopřivu žahavku - Urtica urens L.
Tinktura: Na jaře nebo na podzim vykopaný oddenek očistíme ve vodě kartáčem, nasrobno pokrájíme a naplníme do láhve až po hrdlo. Zalejeme 30-40% žitnou pálenkou a necháme stát 14 dnů na teplém místě.
Nebo:
Užívá se i ve formě tinktury (jemně nakrájeným kořenem naplníme litrovou láhev, doplníme režnou pálenkou a necháme vyluhovat 14 dnů, potom scedíme), 2x denně po jídle 15-20 kapek, do sklenice minerální vody.

Zevní užití:
Ze sušené i čerstvé natě se lidově připravuje odvar používaný proti vypadávání vlasů (100 g jemně řezaných listů na půl litru vody a půl litru slabého octa, 30 minut mírně vařit a před spaním umývat hlavu). Účinek je pochybný, závisí na mnoha faktorech a na vytrvalosti v kůře.
Nebo:
Kořen se dávkuje půl polévkové lžíce na odvar na sklenici vody (pít po lžících během dne).
Nebo:
Zevně se aplikuje asi 5% odvar z listové, nebo naťové drogy.
Nebo:
I při jiných druzích alopecií než způsobených seboroickými projevy v kapiliciu - hlavně pokud jsou zapříčiněny lokální poruchou - se již tradičně aplikuje odvar (100 g listů na 1/2 litru vody a 1/2 litru slabého octa: půl hodiny se mírně vaří) na každodenní umývání hlavy.

Při seboroických projevech v kapiliciu spojených s vypadáváním vlasů se používá alkoholový extrakt z listů (v poměru 1:5), který se vtírá na postižená místa.
Na kloktání se užívá zředěný odvar (1:3).
Koupel nohou: Dvouhrst dobře umytého oddenku a čerstvé kopřivy (stonky a listy) dáme na noc do pěti litrů vody a druhý den vše ohřejeme až k varu. Ve vodě tak teplé, jak sneseme, koupeme nohy 20 minut. Během procedury zůstává kopřiva ve vodě. Koupel můžeme dvakrát i třikrát opakovat, když stejný obsah opět ohřejeme.
Umývání hlavy: Čtyři až pět vrchovatých dvouhrstí čerstvé nebo sušené kopřivy dáme do pěti litrů studené vody a pomalu zahřejeme k varu. Necháme ještě pět minut vyluhovat. Když použijeme oddenek kopřivy, dáme jednu dvouhrst na noc do studené vody, druhý den zahřejeme do varu a necháme ještě 10 minut vyluhovat. V tomto případě bychom měli hlavu umývat jádrovým mýdlem.

Lze nahradit: Dnes se listy kopřivy dvoudomé doporučují jako náhrada za drogu Folium orthosiphonis staminei, ale praktické zkušenosti z našich poměrů scházejí.

Lze zaměnit s: Záměny nepřicházejí pro všeobecnou znalost kopřivy v úvahu.(?). Příbuzná, ovšem podstatně více pálivá žahavka roční (Urtica urens L.) je jednoletá, nižší rostlinka, jednodomá, s hrubě pilovitými menšími listy.

Popis: Je to trvalá dvoudomá, zřídka jednodomá bylina vysoká až 120 cm, pokrytá štětinatými chlupy s žahavými trichomy. Nať přímá, čtyřhranná, listy stopkaté, vejcovité, špičaté, na okraji silně pilovité. Samčí soukvětí přímé, metlinovité, s krátkými větvičkami, v době kvetení visící. Květy se zeleným okvětím. Kvete v květnu-říjnu. Plody jsou vejcovité nažky.

Místo výskytu: Je to nejznámější plevel s mírným nárokem na půdní vlhkost, ale vysokým na obsah dusíku v půdě. Proto přednostně osídluje bohatě močůvkované louky, dále zahrady, příkopy, okolí plotů, ulehlé navážky a rumoviště.

Pěstování: Kopřiva vyžaduje dostatek ale ne nadbytek vláhy. Je mylné přesvědčení, že kopřiva roste všude a že se spokojí i s nejhorší půdou. Při jejím pěstování se ukázalo, že je velmi náročná a v kultuře žádá půdu alespoň jako cukrovka. Pěstování kopřivy se nedoporučuje. Jen tam, kde je po ní velká poptávka, lze ji vysít do jejího přirozeného stanoviště. List se sbírá v řervenci a srpnu, tedy v době, kdy rostlina kvete. Lze sbírat i celou nať, zde se však musí odstranit silnější stonky. Sběr se rozprostře do tenkých vrstev a opatrně se suší. Hlavní důraz s přitom klade na to, aby byla zachována přírodní barva kopřivy, pěkně tmavozelená. Zhnědlá droga je míněcenná. Kořeny se sbírají pozdě na podzim. Vyrýpnou se rýčem, omyjí a zvolna usuší na kamnech nebo v peci. Semeno se získá tak, že se vydrolí ze zralých rostlin.

Doba sběru + sbíraná část: Nejčastěji používaná je kopřivová nať. Sbírá se prakticky ze všech druhů pálivých kopřiv. Tvoří ji mladé, zdravé nadzemní výhonky a listnaté vršky rostlin bez spodních zdřevnatělých částí stonků. Sbírají se před rozkvětem (květen-září). Předmětem sběru bývá i list. Strhává se svěží ze stonků plně vyvinutých jedinců v rukavicích. Sběr se urychlí tak, že se rostliny pokosí a odnesou do stínu, kde se listy mohou v sedě otrhávat. Je však třeba vyřadit olistěné vrcholky rostlin i s krátkou stopkou (jsou součástí natě). Období sběru je také květen-září. Velmi zřídka se na jaře (březen) nebo na podzim (říjen) vykopává kořen (vlastně oddenek s kořeny).V září-říjnu se ojediněle sbírají i semena. Jakostní požadavek je takový, aby to byly co nejmladší, bohatě olistěné vrcholky natě do 40 cm délky, bez spodních zdřevnatělých částí. Dá se tomu vyhovět i tak, když si počkáme, až rostliny dosáhnou asi 40 cm výšky (něco nad) a pokosí se kosou nebo srpem. Další sběr následuje, když kopřiva doroste znovu do této výšky. Je možno to provádět 3-4x do roka. Jde o drogu sice lacinější než list, ale se značně menší potřebou živé práce a s větší produktivitou, takže finanční výnos je vyšší. Ihned po sběru se z materiálu odstraní tráva. Pozn.: Pozor, kopřivy patří k rostlinám, které rády kumulují dusičnany. Proto se vyhýbáme sběru kopřiv tam, kde se jim velmi dobře daří, což je právě v půdách bohatých na dusík (např. prostory bývalých salaší). Dále je třeba dát přednost kopřivám rostoucím na slunečném stanovišti. Sběr provádíme přednostně odpoledne nebo k večeru, po celodenním ozáření sluníčkem. Nejkvalitnější drogu získáme sběrem do 20. května. Ve "vlasových" indikacích se používá především kořen sbíraný na jaře nebo na podzim.

Zpracování + uchovávání: Nať je třeba sušit co nejrychleji. Je možno použít i umělé teplo (do 60°C). Droga si musí zachovat původní zelenou barvu. Poměr seschnutí je asi 5:1. Nať se rozloží ihnd po sběru na sušící plochu v tenké vrstvě, aby materiál měl dostatek vzduchu. Obracení nebo přehrabování materiálu škodí, protože se snadno drtí a listy opadávají. Sušení se končí, když se listy dají drtit v ruce. Zcela zlomit stonek se zřídka podaří, protože přes něj procházejí tuhá sklerenchymatická vlákna, pružná a pevná. Základní chyba, které se obvykle dopouštějí začátečníci je, že se sbírají vysoko vyrostlé kopřivy (i nad 1 m vysoké), které nemají dole na stonku vůbec listy. Materiál zabírá potom příliš místa při sušení a při dopravě a i při nejlepším zacházení z něho opadají listy. List se suší v tenkých vrstvách ve stínu, aby se nemusel obracet. Schne velmi rychle a za příznivých podmínek (teplo a sucho) je za 3-4 dni zcela suchý. Je možno kopřivové listy vystavit na jeden den (ne však více !) přímému slunku, ale bezpodmínečně v tenké vrstvě - zbaví se tak naráz značného množství vody a sušení probíhá ještě rychleji. Delší sušení na slunci by však změnilo barvu a rozložilo účinné obsahové látky. Poměr seschnutí 5:1. Při sušení list obvykle ztmavne, ale nesmí zhnědnout nebo zčernat. Kořen sesychá v poměru asi 3:1. Semena se dosoušejí na vzdušném místě. Poměr seschnutí je asi 3:1. Listová droga je zcela suchá tehdy, když se při rozdrcení v prstech rozpadne na prach a nervatůra, která zůstane celá se stočí do klubka. Do pytlů pro transport a skladování nesmí přijít ani hrst špatně usušené drogy, protože toto místo se stane středem plesnivění a znehodnotí zakrátko celou zásilku. Do pytlů se droga nacpává tak, aby se listy nedrtily. Droga první jakosti má o něco tmavší zelenou barvu než čerstvá, ale ne jinou. Naťová droga je mírně tmavěji zelená než původní rostlina (ale ne jiné barvy !), nemá pach a chutná mírně hořce. Nebezpečí plesnivění je sice o něco menší než u listů, ale tato možnost poškození se nesmí opomenout.

Vlastnosti drogy: Drogy nemají pach (mají zvláštní pach) a chutnají poněkud nahořkle a trpce.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář