Komonice lékařská nať 40g Meliloti officinalis herba cons.

• Komonice lékařská nať (Český text na obalech)

Složení: Meliloti officinalis herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: https://herbar.milota.com/rostlina/komonice-nat-40g . Hlavní účinnou složkou jsou kumarinové glykosidy, dále purinové látky, například alantoin, flavonoidy, cholin, slizy a třísloviny. Komonicové víno: Do jednoho litru červeného, přírodního nekonzervovaného vína se přidá 40 g suché komonicové natě a nechá se 9 dnů vyluhovat. Může se občas protřepat. Pak se přefiltruje a užívá se první 3 dny 3krát denně 1 čajová lžička.
Užívání: 1 čajovou lžičku na 2dl vařící vody, vyluhovat 10 minut. Popíjet 3x denně.
Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.com
Země původu: Česká republika

• Komonica lekárska vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Meliloti officinalis herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Hlavnou účinnou zložkou sú kumarínové glykozidy, ďalej purínové látky, napríklad alantoín, flavonoidy, cholín, slizy a triesloviny. Komonicové víno: Do jedného litra červeného, prírodného nekonzervovaného vína sa pridá 40 g suchej komonicové vňate a nechá sa 9 dní vylúhovať. Môže sa občas pretrepať. Potom sa prefiltruje a užíva sa prvé 3 dni 3-krát denne 1 čajová lyžička.
Užívanie: 1 čajovú lyžičku na 2dl vriacej vody, vylúhovať 10 minút. Popíjať 3x denne.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: 

Komonice lékařská: Synonyma:
Latinsky: Trifolium officinalis, Melilotus officinalis, Melilotus arvensis, Melilotus melilotus
Česky: Komonice česká, komonice žlutá

Komonice lékařská: Droga:
Latinsky: Herba meliloti, Herba meliloti officinalis, Herba meliloti citrini, Flos meliloti
Česky: Nať komonice

Komonice lékařská: Názvy:
Lidové : Blúd, budič, búz, ďatelinka kamenná, ďatelinka skalná, kadere sv. Jána, komínok, lekárska zvolina, suchotinové korenie, úbytové korenie, zánovec, žltá lucernica, horová lucernica, žltý kvietok, suchotník, lucerna, kameníček, komínek žlutý, kamenná ďatelina, úbytní koření, kamenná jetelinka
Slovensky : Komonica lekárska
Německy : r Echter Steinklee, Gelber Steinklee
Rusky : Donnik aptečnyj
Anglicky : Common melilot
Polsky : Kostrzyk ziolty, Nostrzyk zólty

Chemické složení: Účinné obsahové látky tvoří hlavně kumarinový glykosid melilotin (asi 0,2%) a volný kumarin, asi 0,9%, který se v čerstvé rostlině nachází v nevonném stavu (kumarigen melilotozid) a dikumarol (asi 0, 002%), z dalších látek jsou to kyselina kumarová a melilotová, purinové deriváty (alantoin, kyselina alantoinová a močová), cholin, třísloviny, flavonoidy a sliz. Při pokusech pěstovat rostlinu jako krmivo se v ní objevil dikumarol (derivát ze dvou molekul kumarinu), který vznikal bakteriálním působením na seno skladované ve vlhku. Dikumarol brzdí tvorbu protrombinu v játrech (látka, která způsobuje krevní srážlivost) a ve větších dávkách poškozuje játra. U dobytka krmeného tímto senem se objevila snížená srážlivost krve a rozsáhlá podkožní krvácení (hemoragie).

Vnitřní užití:
Osvědčenou lékovou formou je macerát, méně často se doporučuje nálev. Obvyklou denní dávku představuje asi 0,4 litru čaje. Větší množství podáváme je v přesně indikovaných případech. Drogu je možné použít i do směsí, ale vždy je třeba mít na paměti její poměrně silné působení.
1 kávová lžička na šálek macerátu - denně nejvíc 2 šálky.
Nebo:
Na přípravu macerátu se používá jednotlivá dávka 1,5 g (denní dávka 3 g), nebo častěji 1 kávová lžička drogy na šálek vody: denně se užívají nejvíc 2 šálky. (Pro proměnlivý obsah kumarinu není možno při perorálním podávání očekávat standartní výsledky).

Na jiné zevní užití se připravuje zápar ze 2 lžic drogy na 500 ml vody. Na potencování účinků se obvykle přidávají drogy: Flos chamomillae, Flos calendulae, Radix symphyti aj.
Nebo:
Při očních zánětech se aplikuje Infusum Herbae meliloti (3-5 g drogy na 1 sklenici vody).
Komonice se jen zřídka užívá vnitřně. V takovém případě slouží ke stavění průjmu. Příslušný prostředek se připraví následovně:
Na 10 g komonicové nati nebo na 5 g květů nalijeme 1/4 l vroucí vody, necháme stát 5 minut a užíváme po lžících během dne.
Místo tohoto nálevu lze použít i mléčného odvaru. Zde se stejné množství drogy jako při nálevu dá do 1/4 l mléka, přivede do varu, hned odstaví a přecedí.

Zevní užití:
Na obklady a umývání se dávají 2 lžíce drogy na půl litru vody.

Lze nahradit: Pro soukromé účely, nikoli však pro výkup, se může sbírat i nať příbuzné komonice bílé (Melilotus alba Med.).

Lze zaměnit s: Rostlina má více příbuzných druhů - hlavně komonici zubatou (Melilotus dentatus Pers.), rostoucí roztroušeně na "slaniskách", se světležlutými květy bez pachu. Velmi podobná a ve sběru tolerovaná je komonice nejvyšší (Melilotus altissimus Thuill.) se světležlutými květy, jejichž všechny korunní lupínky jsou stejně dlouhé (stonky jsou málo rozvětvené a štíhlejší). Roste na vlhčích stanovištích a má podobné obsahové látky i účinky.

Popis: Mohutná dvouletá, zřídkavěji jednoletá bylina vysoká 30-150 cm. V prvním roce vytváří pouze obloukovité listnaté natě, ve druhém vyroste hranatý stonek, rozvěvující se již od země. Listy střídavé, trojpočetné, na dlouhých stopkách, zoubkaté, přílístky celistvookrajové. Malé stopkaté květy žluté, v dlouhých pažních mnohokvětých střapcích. Kvete v červnu-září. Plody jsou malé lusky.

Místo výskytu: Roste v teplejších oblastech, v porostech ruderálních rostlin, např. na železničních náspech, na mezích, ve vinicích, na říčních štěrcích od nížin až po podhorský stupeň. Je ukazatelem dusíku v půdě. Komonice vyžaduje suché alkalické půdy.

Pěstování: Někdy se komonice pěstuje. Způsob pěstování je stejný jako u jetelovin. Semena klíčí za 10 dní. Na půdu je komonice zcela nenáročná. Komonice se spokojuje i s půdou velmi suchou. Pohnojí-li se ovšem místo, učrčené k jejímu pěstování, a dobře se obdělá, daří se rostlině velmi dobře. Seje se na jaře v dubnu. Nať se sbírá v době květu, tedy v červenci a srpnu. Uřezávají se asi 25 cm slouhé vrcholky lodyh, rozprostřou a na slunci suší. Do obchodu přichází komonice ve snopečcích. Květy lze sbírat buď tak, že se sdrhnou buď přímo z čerstvých bylin, nebo se odsekaná nať nechá lehce zaschnout a teprve potom se z ní květy trhají v polosuchém stavu. Dosuší se potom v tenkých vrstvách za mírné teploty.

Doba sběru + sbíraná část: Sbírají se květonosné vrcholky žlutě kvetoucích rostlin. Odřezávají se srpem nebo nožem na začátku rozkvětu (červen-srpen). Stonky mohou být 20-30 cm dlouhé. Na objednávku se někdy provádí sběr pouze rozkvetlých květních střapců (pouze kvetoucí vrcholky rostlin, asi červen-srpen).

Zpracování + uchovávání: Materiál (kvetoucí vrcholky) se suší na stíněných a dobře větraných místech v tenkých vrstvách nebo v malých svazečcích. Poměr seschnutí je 4-5:1. Teplota při sušení umělým teplem nesmí přestoupit 35°C. Pro kvalitu drogy je rozhodující zachování původní barvy a nepřítomnost stonků silnějších než 3 mm. Květní střapce se po rozprostření a přesušení sdrhují a běžně dosuší. Tvoří květní drogu - Flos meliloti (poměr seschnutí asi 6:1). Během sušení se uvolňuje kumarin, jehož charakteristické aroma připomíná mařinku vodnnou. Drogy je třeba skladovat dobře uzavřené, chráněné před vlhkem a světlem.

Vlastnosti drogy: Droga po usušení velmi příjemně a charakteristicky voní kumarinem, podobně jako mařinka vonná a má hořkoslanou chuť.