Jablečník obecný nať 40g Marrubii vulgaris herba cons.

• Jablečník obecný nať (Český text na obalech)

Složení: Marrubii vulgaris herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: https://herbar.milota.com/rostlina/jablecnik-nat-40g . Hlavními obsahovými látkami jsou diterpenové hořčiny, s hlavním laktonem marrubiinem, dále třísloviny, silice, saponiny, sliz, tanin, cholin, lipidy atd. Jablečníkové víno: 40 gramů natě se přidá do láhve dobrého bílého vína a nechá se 10 až 14 dnů vyluhovat. Potom se slije, nať se vylisuje a obě kapaliny dohromady jemně přefiltrují. Pije se vždy před obědem a před večeří malá sklenička.
Užívání: 1 pol.lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 10 min popíjet nebo koupat 1 x denně.
Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.com
Země původu: Česká republika

• Jablčník obyčajný vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Marrubii vulgaris herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Hlavnými obsahovými látkami sú diterpénové horčiny, s hlavným laktónom marrubiinem, ďalej triesloviny, silice, saponíny, sliz, tanín, cholín, lipidy atď. Jablčníková víno: 40 gramov vňate sa pridá do fľaše dobrého bieleho vína a nechá sa 10 až 14 dní vylúhovať. Potom sa zleje, vňať sa vylisuje a obe kvapaliny dohromady jemne prefiltrujú. Pije sa vždy pred obedom a pred večerou malý pohárik.
Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, vylúhovať 10 min popíjať alebo kúpať 1 x denne.

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: 

Jablečník obecný: Droga:
Latinsky: Herba marrubii, Herba marrubii albi, Herba marrubii vulgaris
Česky: Nať jablečníku

Jablečník obecný: Názvy:
Lidové: samaritánka, bílá buřina, zelená šedivka, jablečník vonný, jablečník bílý, jablounka, klas vonný, kles, šedivá zelina, buřina bílá, šedivka zelená, oko hvězdy, býčí krev
Slovensky: jablčník obyčajný
Německy: r Gemeiner Andorn
Rusky: šandra obyknovennaja
Anglicky: White Horehound
Polsky: szanta zwyczajna

Chemické složení: Obsahové látky jsou třísloviny (asi 6-7%), ale účinnou terapeutickou složkou jsou glykosidické hořčiny (bicyklické diterpeny, hořké glykosidy), hlavně marubiin (marrubin) (diterpenový krystalický lakton - sloučenina sekopimaranového typu v množství asi 0,3-1%). Léčivé účinky mají i saponiny a silice (asi 0,05%), dále jsou zde přítomny mierální soli, pryskyřice, vosk, sliz a beta-sitosterol. Dále se uvádí diterpenové alkoholy včetně marubiolu, silice obsahující alfa-pinen, sabin, kampfen a p-cymol, a dále alkaloidy.

Vnitřní užití:
Droga se zpravidla kombinuje  s řepíkem, fenyklem, vachtou, řebříčkem, mátou, meduňkou a kostivalem. Velmi účinná je kombinace s kořenem omanu, v kardiologických indikacích se osvědčila i kombinace s listem rozmarýnu.
Aplikační formy: nálev, tinktura.
Podává se i ve formě macerátu víckrát denně nebo přímo v prášku (snížená účinnost tříslovin).
Nebo:
Vyšší dávky drogy si vyžaduje příprava studeného macerátu (10-20 g na 2 sklenice vody), který se pije po 1-2 sklenicích 2-3x denně.

Běžně se užívá zápar ze dvou čajových lžiček na šálek a pije se denně jeden šálek.
Nebo:
Průměrná jednotlivá dávka na přípravu záparu je 1,5 g (denní 3 g), nebo 2 kávové lžičky drogy na šálek vody: pije se po částech v průběhu dne.
Nebo:
Vyšší dávky drogy si vyžaduje příprava Infusum Herbae marrubii (10-20 g na 2 sklenice vody), který se pije po 1-2 sklenicích 2-3x denně.
Nebo:
Z nekombinované drogy se připravuje zápar (1-2 lžíce drogy na 5 dl vody). Pije se 2-4x denně.
Nebo:
Obvyklou lékovou formou je nálev - 1 čajová lžička drogy na asi 150 ml vroucí vody, 2-3x denně, před jídlem, nesladit.

Jako domácí prostředek proti kašli se připravuje sirup ze 100 g drogy, 3/4 litru vody a půl kg cukru. Směs se vaří do hustoty sirupu, nebo se vaří až do ztuhnutí a užívá se ve formě bonbonů.
Někdy se též doporučuje užívání formou léčivého vína.
Používá se i forma léčivého bylinného balzámu.
V gynekologii lze použít i homeopaticky připravovaný čaj podle Kloudy, nejlépe v potenci kolem U5 až U9.

Zevní užití:
Zevně se používá asi 6% zápar na hnisavé rány, otoky a kožní vyrážky.
Někdy se doporučuje rozdrcené čerstvé listy smíchat s pryskyřicí na vláčnou náplast, která se s úspěchem přikládá na rány, pohmožděniny apod.

Lze zaměnit s: Při sběru natě jsou časté záměny s příbuzným jablečníkem cizím (Marrubium peregrinum L.), rostoucím hlavně na jižním Slovensku. Je vyšší, bohatě rozvětvený, s listy kopinatými, stenčenými do stopky a jemně bíle plstnatými. Ze zástupců čeledě hluchavkovitých rostlin jsou podobné hlavně šanta kočičí (Nepeta cataria L.) a měrnice černá (Ballota nigra L.), která však nemá listy šedě plstnaté a liší se i červenými květy.

Popis: Nať s trvalým oddenkem, slabě aromatická, vysoká 30-60 cm, čtyřhranná, bíle plstnatá, rozvětvující se již od spodu. Listy protistojné, široce vejcovité, hrubě vroubkované, zvrásnělé, na rubu bíle chlupaté. Drobné bílé květy se štětinovitými listeny nakupené po 40-50 jsou sedící a tvoří podpažní papřesleny. Kalich desetizubý, válcovitý, hustě plstnatý, koruny drobné, horní pysk daleko delší než dolní, tyčinky velmi krátké. Kvete v červnu-září. Plody jsou tvrdky.

Místo výskytu: Mediteránní druh původní v jižní Evropě, u nás rozšířený od nížin po horský stupeň. Vyskytuje se roztroušeně na suchých pasekách, při cestách a na rozličných ruderálních stanovištích. U nás je jablečník plevelem bez velkých nároků. Potřebuje pouze teplo a světlo, protože jeho domovinou je jižní Evropa. Kvete v červnu-září.

Pěstování:
Obecně: Jablečník je vytrvalá rostlina, nenáročná, suchovzdorná a teplomilná, dosahující výšky asi 40 cm. Dá se pěstovat i na zahrádkách. Na farmaceutické účely se jablečník zvlášť pěstuje. Jablečník je také ceněná včelařská rostlina, ale plně využitá včelami se ke sklizni nehodí.

Odrůdy: U nás se pěstuje odrůda "Moravský" povolena v roce 1952.

Poloha, podnebí, půda: V půdě si jablečník nevybírá. Je třeba jen zvolit pro jeho pěstování lehkou, propustnou, sypkou, suchou půdu bohatě zásobenou živinami a dopřát mu mnoho slunečního svitu v chráněných polohách.(25).(64).(83).
Nesnáší přímé hnojení chlévskou mrvou, je velmi náchylný k vymrzání a nesnáší zamokření.

Výsev semen: Setí vevelkém. Pozemek na jaře uvláčíme a usmykujeme. S pracemi začneme ihned, jakmile to počasí dovolí, což má tu výhodu, že vzklíčený plevel zničíme. Těsně před výsevem pozemek postříkáme (2 kg Reglone a 2 kg Gramoxone v 600 l na hektar). Po tomto postřiku můžeme ihned vysévat. Seje se v březnu přímo do plných řádků vzdálených 40-50 cm podle šířky kultivačního nářadí do hloubky 1-1,5 cm a to buď na podzim, nebo na jaře. Při jarním setí se osvědčilo předseťové máčení semen 24 hodin před setím ve vlažné vodě, přičemž se voda mění každých 8 hodin. Na plochu 1 aru vyséváme 100-120 g semen (na 1 ha sejeme 12 osiva, čím je porost hustší, tím je jemnější nať). Ve velkém vyséváme secím strojem Saxonia. Protože jablečník vzchází po 5-10 týdnech (podle pramenu 83. vzchází za 14 až 21 dnů, takže se nemusíme obávat, že plevel zamoří pozemek), doporučuje se setí spolu se značkovací rostlinou, aby bylo možno kulturu plečkovat již po vzejití značkovací rostliny a nedošlo přitom k poškození semen jablečníku.

Předpěstování: Kultura se také může založit předpěstováním sazenic. Semeno se vysévá buď do pařníků nebo na záhonek v březnu. Při klíčení musí mít jablečník dostatek vody. Vyklíčí při teplotě 15-20°C do 14-18 dnů. Rostliny přepichujeme buď do truhlíčků nebo do pařeniště na 3x3 cm. Jablečník můžeme též přepichovat do rašelinozemitých balíčků, které je nutno si předem připravit. Mají tu výhodu, že rostlinka dobře prokoření a po výsadbě na pozemek vydrží 4-5 dnů bez zalití. K vypěstování sazenic na 1 ar je zapotřebí 30-40 g osiva. HTS 0,60-0,95 gramů. Klíčivost osiva je 2-3 roky. Klíčivost osiva I. tř. je 70%.

Vegetativní množení: Jablečník lze také množit dělením starých trsů.

Výsadba: Když rostliny vzejdou a dorostou výšky asi 9 cm (na podzim), rozsazují se na zvolené místo do hnízd tak, aby byly mezi sazenicemi mezery nejméně 40 cm (doporučený spon 45x45 až 50x50 cm).

Pěstování: Jakmile začne jablečník řádkovat, plečkujeme malou ruční plečkou, ve velkém plečkou nesenou za traktorem. Pak podle potřeby okopáváme hlavně v řádcích. Je to vytrvalá rostlina, kterou ponecháme na stanovišti tři až pět let.

Hnojení: Jablečník nikdy nehnojíme čerstvým hnojem. Zvláštní hnojení nežídí. K pěstování se osvědčilo NPK v dávce 300 kg na hektar, těsně před setím na jaře.

Ochrana rostlin: Ze savých druhů hmyzu se nejčastěji setkáme s pidikřískem polním (Eupteryx atropunctata). Někdy škodí mšice (Myzus omatus Laing. M.portulacae Mach.). V některých letech můžeme pozorovat na listech jablečníku bvělavé povlaky, způsobené padlím čekankovým (původce Erysiphe cinchoraceum DC). Proti padlí čekankovému používáme 0,006-0,1% Fundazol, nebo Karathane FN 57 ve sterjné koncentraci. Proti pidikřískům a mšicím postřikujeme 0,2% Phosdrinem 24 EC nebo 0,3% Nogosem EC 50. Speciálně proti mšicím nám poslouží Pirimor DG nebo Pirimor DP v koncentraci 0,05-0,075%. Ochranná lhůta u těchto přípravků je 7 dnů.

Jakostní norma drogy: ČSN osiva 46 2065, ČSN 86 6710

Semenářství: Jablečník vyséváme v mesíci březnu do truhlíčků, viz. předpěstování sadby. Na jaře na hektar zapravíme 400 kg NPK, pozemek uvláčíme a usmykujeme. Vysazujeme ve druhé polovině května na 60x60 cm. Porost ošetřujeme hlavně okopávkou a plečkováním do doby, než se řádky zapojí. Později pouze okopáváme. V prvním roce vytvářejí rostliny přízemní růžice. Necháme je přezimovat. V druhém roce na jaře ihned okopáváme a provzdušníme půdu. Jablečník roste a vytváří semeno. Semenice sklízíme tehdy, když začnou žloutnout (většinou ve druhé polovině září). Sklízíme je 10-20 cm nad zemí, buď srpy nebo sekačkou. Semennou nať nakládáme na vozy a ihned je dáváme do kůlny na sušáky, kde jme na podlaze rozprostřeli papír. Na sušácích je 25-30 cm vrstva načechrané natě. Během 14 dnů nať dosychá. Výmlat provádíme mlátičkou nebo parcelním kombajnem. Mlátička musí být dobře vyčištěná - pozor na příměsi. Při mlácení musíme dbát na regulaci vzduchu, aby nedocházelo k úniku semen (úletem). Vymlácené osivo vyfoukáme a dáváme na sýpky na papír - vrstva 2-4 cm, každý den osivo převracíme, a to asi po dobu 5 dnů. Osivo pak na čistících strojích dočistíme. Vyčištěné dáváme do plátěných pytlíků do suchých skladů. Nedáváme je na betonovou podlahu - vlhne. Každý semenný porost musí být přihlášen k přehlídce ÚKZÚZ, který o přehlídce porostu vydá osvědčení.

Výnosy: Výnosy jsou dobré, zvláště od druhého roku dává až 50 kg natě z aru. Poměr seschnutí 4:1. Výnos je v prvém roce 4-5 t čerstvé natě, což je 1-1,2 t suché drogy z hektaru, V druhém a třetím roce 15-25 t čerstvé natě, 3-5 t drogy, někdy i více. Nedoporučuje se nechávat porost na jednom místě déle než 3 roky, výnosy potom klesají.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru je nať. Odřezává se těsně před květem nebo na začátku rozkvětu, červen-srpen, pokud je ještě měkká, při výšce natě 35-40 cm, případně se ještě přidávají listy, které se odřezávají srpem (nať se nesmí nechat překvést, protože potom dřevnatí). Sbírá se nať zpravidla pěstovaných rostlin. V normě nejsou přípustné květy. Nať v malém se odřezává srpy asi 5-10 cm nad zemí, aby mohl dobře obrazit, a to v prvním vegetačním roce jednou, v dalších letech nejméně dvakrát. Ve velkém sklízíme žacím strojem, necháváme 5-10 cm strniště. Nať sklízíme vždy za sucha. Při sklizni ji nedáváme na hromady a vozíme ihned na sušení. V prvém roce je sklizeň slabší, ale ve druhém a třetím jsou sklizně vysoké.(83).
Pozdní podzimní sběr se neprovádí, protože vzniká větší nebezpečí vymrznutí trsů.

Zpracování + uchovávání: Čerstvý materiál je mírně náchylný na zapaření, není však drobivý. Poměr seschnutí je asi 4-5:1 (ztratí asi 3/4 své váhy). Suší se ve stínu v tenkých vrstvách bez obracení. Umělé teplo při sušení nemá překročit 35-40°C. Je možno sušit i na slunci. Nať si i po usušení zachovává světlezelenou barvu. Rozprášené částečky drogy dráždí dýchací cesty a vysušují sliznice, proto je nutno pracovat s respirátorem a na očích mít brýle. Sušení není obtížné, ale musí být sledováno dosušení, protože rostlina zůstává poměrně vláčná i po dosušení. Nesmí se nechat překvítat, protože dřevnatí a již není tak hodnotná. Usušenou a vydýchanou nať dáváme za 1-2 dny do jutových pytlů.

Vlastnosti drogy: Jablečník po rozetření páchne po jablkách a je velmi hořký. Droga má nahořklou, ostřejší chuť. Při zpracování její jemný prach často dráždí dýchací cesty.