Ethiopea Mocca Sidamo Gr.2,top 100g Milotka fresh caffee

Milotka 100% fresh caffee
Celý popis
Kód produktu: 98004
Skladem (10+ ks)
Cena s DPH: 89,00
Cena bez DPH: 77,39
- +
ks
  • Popis
  • Dotaz prodejci
  • Odeslat známému
Celý popis
  • Ethiopea Mocca Sidamo Gr.2 top 100g (Český text na obalech)

100% ARABICA plantážní káva špičkové kvality. Pravlast pěstování arabiky. Káva přímo z místa jejího narození, z regionu Sidamo z Etiopie. Sidamo leží v jižní části Etiopie pojmenováno je podle národa pocházejícího z Etiopie. Jejich největším politickým útvarem bylo království Kaffa. Etiopskou kávu není snadné popsat, je velmi plná a harmonická. Střední stupeň pražení. Špičková kvalita.
Upozornění: Skladovat v suchu, při teplotě do 25°C. Uchovávejte mimo dosah dětí!

  • Ethiopea Mocca Sidamo gr.2 top 100g (Slovenský text na obaloch)

100% ARABICA plantážna káva špičkovej kvality. Pravlasť pestovania arabiky. Káva priamo z miesta jej narodenia, z regiónu Sidamo z Etiópie. Sidamo leží v južnej časti Etiópie pomenovanej podľa národa pochádzajúceho z Etiópie. Ich najväčším politickým útvarom bolo kráľovstvo Kaffa. Etiópsku kávu nie je ľahké opísať, je veľmi plná a harmonická. Stredný stupeň praženia. Špičková kvalita.
Upozornenie: Skladovať v suchu, pri teplote do 25 ° C. Uchovávajte mimo dosahu detí!

Komplexní informace o Kávovníku arabském bez léčivých účinků:
Více informací o léčivých účincích 
Kávovníku arabského ZDE:

Kávovník arabský: Droga:
Latinsky:
Semen coffae
Česky: Semeno kávovníku

Kávovník arabský: Názvy:
Lidové:
Káva
Slovensky: Kávovník arabský

Chemické složení: Semena obsahují purinové deriváty, hlavně kofein (do 2,5%), potom teobromin, teofylin (většinou vázané na kyselinu chlorogenovou - její obsah je 3-5%), dále proteiny, olej a alkaloid trigonelin. V pažené kávě jsou prchavé látky (např. kyselina valerová, pyridin, furfurol), neprchavé produkty vznikající při pražení a aromatické látky. Zelená sušená semena kávovníku obsahují vodu, tuk, sacharidy, bílkoviny, vlákninu, kofein, kyselinu chlorogenovou, pentosany, trigonelin a minerální látky. Pro kávu má největší význam kofein, který je obsažen v semenech zčásti volný, ale jeho převážná část je vázána na kyselinu chlorogenovou. Není obsažen jen výlučně v semenech, ale najdeme ho i v listech, květech a v dužnatém oplodí peckovic. Kofein je purinový alkaloid. Je obsažen nejen v kávě, ale také v čaji, kakau, kole, guaraně a v paraguayském čaji maté. Podobně jako jiné rostlinné alkaloidy působí kofein nejvíce na centrální nervovou soustavu a už poměrně malé dávky zlepšují některé funkce mozku. Káva arabika obsahuje přibližně 1-1,5% kofeinu, robusta asi 2-2,5% a liberika 1,4-1,6%. Pokud je káva používána střídmě, pak je její vliv na organismus jen příznivý.

Vnitřní užití:
Aplikační formy: Nálev připravený z pražených bobů nebo sušených listů, tablety, injekce, homeopatické přípravky.

Popis: Botanické rozdělení kávovníků není dosud jednotné. Předpokládá se, že rod Coffea, kávovník, patřící do čeledi Rubiaceae, mořenovitých, soustřeďuje kolem 60 druhů, které z větší části pocházejí z tropické Afriky. Některé rostou ve východních pralesích Madagaskaru. Jejich společým rysem jsou většinou vstřícné listy. Květy jsou oboupohlavné, bělavé, často intenzívně vonící a bývají uspořádány ve shlucích v úžlabí listů, oboupohlavné, pětičetné, vonné, korunní plátky bílé. Plod je elipsoidní, asi 15 mm dlouhá peckovice, na vrcholu se zbytky zaschlého kalicha, v průběhu zrání zelenožlutá, červená až červenofialová, ale i žlutá. V dužnatém mezokarku a pergamenovitém endokaru jsou uložena obvykle dvě zelená semena, z jedné strany plochá, s hlubokou podélnou rýhou. Je-li v peckovici pouze jedno semeno, bývá kulovité (tzv. perlová káva).
Tento druh se obvykle rozděluje na dvě varianty:
a) Coffea arabica var. typica (syn. Coffea arabica var. arabica) - arabský kávovník. Má užší listy, které jsou při rašení bronzové. Ve světové produkci převažuje.
b) Coffea arabica var. bourbon má listy širší a při rašení světle zelené. Soudí se, že jde o recesívní mutant var. typica. Bývá také plodnější.
Do plantáží se ovšem nevysazují čisté variety, ale odrůdy, které jsou většinou dobře přizpůsobeny místním podmínkám. Jsou to např. "Mundo Novo", "Kent", "San Ramon", °Cattura", "Maragogipe", "Blue Mountain" a mnoho dalších.Coffea canephora, tzv. kávovník robusta, pochází z tropických deštných lesů povodí řeky Kongo. Jeho podíl na světové produkci kávy činí 30%, avšak neustále roste v důsledku větší přizpůsobivosti stanovištním podmínkám a odolnosti vůči chorobám, zejména listové rzi kávovníku, která velmi ohrožuje plantáže kávovníku arabského. Keř nebo nízký strom (6-12 m) s dlohými větvemi, často svěšenými. Listy jsou velké, 150-300 mm dlouhé, eliptické a krátce špičaté. Květy vyrůstají po 20-30 a jsou bílé, někdy narůžovělé, silně vonné. Peckovice jsou malé (8-16 mm) téměř kulovité nebo široce elipsoidní, semena rovněž menší než u předchízejícího druhu a poskytující kávu nižší jakosti, v některých zemích však oblíbenou. Používá se do směsí s "arabikou" a k výrobě instantní kávy. Křížencem Coffea arabica s Coffea canephora vznikl hybrid řArabustař, který je velmi perspektivní. Coffea liberica, kávovník liberský, pochází z nížinných deštných lesů tropického pobřeží západní Afriky a pěstuje se hlavně v Libérii, Kamerunu a na Pobřeží slonoviny. Stálezelené keře nebo stromy dorůstají výšky až 15 m. Listy jsou velké, podlouhle eliptické, kožovité, tmavě zelené a lesklé. Květy jsou s šesti až osmicípou korunou, bílé, nahloučené po 6-7 v úžlabí listů. Plod je elipsoidní, až 30 mm velká peckovice s velmi tlustou, málo šťavnatou dužinou, která se špatně odděluje od semen. . Kvalita kávy je nízká, neboť má hořce trepkou příchuť. Používá se omezeně do směsí. Coffea stenophylla, kávovník úzkolistý, roste v Kongu, Guineji a Sierra Leone. Strom dosahuje výšky až 7 m, listy jsou poměrně malé, tmavozelené, plody kulovité a v době zralosti černé. Coffea excelsa, tzv. kávovník šari, roste v řadě zemí, např. v Kongu a Vietnamu, kde dosahuje výšky až 20 m. Káva je nízké kvality, neboť má ostrou, výraznou až odpornou vůni, ale vysoký obsah kofeinu.

Místo výskytu: Droga obsahuje purinové deriváty. Pochází z tropické dřeviny kávovník, pěstované v rozličných taxonech v východní Africe, Indii, Jižní a střední Americe. Nejčastěji se káva získává z rozličných odrůd kávovníku arabského, který pochází z Etiopie.

Pěstování:
Obecně:
Kávovník nám poskytuje stimulující nápoj - kávu, která díky alkaloidu kofeinu je schopna mírně, a tedy neškodně osvěžovat a povzbuzovat lidský organismus. I když kávová zrna jsou považována za nejušlechtilejší drogu na světě, není droga toxická nebo natolik návyková, aby nás čekaly, pokud ji opstíme, např. kruté abstinenční příznaky. Kávovníky se mohou rozmnožovat zásadně třemi způsoby, tj. semnem, roubováním a řízkováním.

Poloha, podnebí, půda: Arabský kávovník je rostlinou pohoří a vyskytuje se planě nebo snad zplaněle rostouucí jako podrost horských lesů Etiopie, v nadmořské výšce 1 300 - 1 800 m mezi 6-9o severní šířky. Průměrná teplota je zde 16-24°C a srážky kolem 1 800 mm. Podobně jako čajovník nebo kakaovník roste kávovník ve svých přirozených podmínkách většinou jako podrost ve stínu vyšších stromů. Zejména mladá rostlina je velmi citlivá na přímé sluneční záření. V plantážích tedy vyžaduje přistínění. Pokud se týká půdních faktorů, dá se konstatovat, že kávovníkům se nejlépe daří na hlubokých a dobře propustných půdách, které nemají být ani příliš těžké, ani vyloženě písčité. Ideální jsou např. půdy vulkanického původu. Půdní reakce by měla být v každém případě slabě kyselá. Vápno způsobuje chlorózu listů.

Předpěstování: K nejstarším a také nejpoužívanějším způsobům rozmnožování kávovníku patří rozmnožování semeny. Semena určená k výsevu se sbírají z vybraných matečných keřů, které vykazují typické znaky a vlastnosti druhu, variety či odrůdy, vysokou resistenci vůči škodlivým činitelům a samozřejmě i vysokou plodnost. Semena se vysévají na upravené záhony opatřené vysokým lehkým stínem. Asi za půl roku po výsevu dosáhnou semenáče výšky asi 200 mm a mohou být, s patřičným kořenovým balem, přesazeny na trvalé stanoviště. Výhodné je předpěstování sazenic kávovníků v nádobách a nejlépe se osvědčily sáčky z černé fólie.

Vegetativní množení: K řízkování jsou vhodné polodřevité, ale pouze svisle rostoucí výhony. Řízky z bočních, vodorovných nebo převislých větví rostou potom v plazivé nebo poléhavé formě.

Pěstování: Plantáž, tj. pozemek pro výsadbu kávovníků, musí být předem dobře připravena. Předpokládá se vyčištění pozemku, vykopání jamek, výsadba stínících stromů i případná protierozní opatření, pokud se výsadba uskuteční na svazích. Vzdálenost výsadby se u arabského kávovníku doporučuje 2 m x 2,5 m, tj. asi 2 000 rostlin na hektar. Důležitou operací během pěstování je řez a tvarování kávovníků. Řez má totiž značný vliv na produktivnost plantáží i na kvalitu kávy. Spočívá v podstatě v seřezávání vrcholů rostlin na žádoucí výši a odstraňování slabých, odumřelých a jinak poškozených větví. Odstraňují se rovněž přebytečné výmladky nemoli vlky a dbá se o celkové provzdušnění a prosvětlení koruny. Řezat můžeme buď na jeden kmen, nebo na více kmenů. Různě modifikovaných systémů řezu je v praxi celá řada. V poslední době se dostalo do módy pěstování kávovníků v nádobách v obytných prostorách. Kávovníky mouhou růst v bytě zcela dobře, jsou stálezelené a dostatečně dekorativní, bohatě kvetou vonnými, bílými květy a nakonec dávají i zajímavé plody. Pro pěstování kávovníku v bytech je nejvhodnější množení semeny, která získáme z dobře vyzrálých peckovic, nejlépe od některého zkušeného pěstitele. Semena ztrácejí velmi rychle klíčivost, a proto by neměla být starší než jeden měsíc. Vyséváme je i s pergamenovitým endokarpem po 2-5 do květináčů naplněných běžnou zahradní zeminou, dostatečně propustnou a výživnou. Optimální teplota pro klíčení se pohybuje mezi 25-28°C, kdy semena klíčí za 2-3 týdny. Po vytvoření prvního páru pravých listů se semenáče rozsazují do květináčů o průměru 100 mm a každým rokem s průměrem o 20-30 mm větším. Kávovník není příliš náročný na světlo - jeho plantáže se veelmi často přistiňují. V bytě ho umístíme tak, aby měl dostatek rozptýleného světla, tedy k oknu, ale ne na přímé slunce, jinak by mohlo dojít k poškození listů. V průběhu růstu nevyžaduje kávovník žádnou mimořádnou péči. Hnojíme ho obdobně jako jiné hrnkové květiny, např. roztokem OMB jednou za 14 dnů. Semenáčky jsou v mládí citlivé na přílišnou vlhkost půdy, kdy dochází k uhnívání kořenových krčků. Značně choulostivé jsou však vždy na prudké změny teploty, např. při zimním větrání bytu. Pokles teploty pod 12°C má již za následek přerušení růstu. Kávovnník je málo napadán chorobami a škůdci. Nejčastější je poškození listů (zasychání okrajů, žloutnutí), což převížně působí fysiologické vlivy, např. příliš suchý vzduch, nedostatek některých mikroprvků v půdě apod. Velmi nebezpečným škůdcem je však červec, který parazituje pod kůrou i na kořenech a jehož likvidace je velmi obtížná. Také puklice patří mezi typické škůdce. V našich podmínkách začínají kávovníky kvést a plodit po dosažení výšky kole 0,8-1 m s dobrým olistěním, j. zhruba po 3-5 letech. Abychom rostlinu přinutili ke spontánnímu kvetení, omezíme v zimním období zálivku i hnojení, které v předjaří opět obnovíme. V době kvetení provádíme umělé doopylení, nejlépe pomocí jemého štětečku. Stromky kávovníku se i v bytech dají různě upravovat řezem a tvarovat. Jde především o to, abychom získali rostliny přijatelné svým tvarem a velikostí pro určitý omezený prostor. Kávovník lze i u nás rozmnožovat vegetativně, a to jak roubováním a očkováním, tak i řízkováním. První dvě metody již vyžadují určité zkušenosti, zatímco řízkování je poměrně jednoduché. Vybíráme polodřevité řízky pouze z přímo rostoucích výhonů nebo vlků, zpravidla se dvěma očky. Spodní listy odstraníme, horní můžeme zkrátit. K zakořenění můžeme použít některý z řady u nás prodávaných stimulátorů a takto ošetřené řízky zapícháme do směsi rašeliny a písku. Při teplotě kolem 25°C a 90% vlhkosti vzduchu koření 3-4 měsíce. Plody sklízíme až po dokonalém vybarvení. Kromě použití k dalšímu výsevu se můžeme pokusit i o vlastní kávu. Vyloupnutá kávová semena se zbaví osemení, usuší a praží, nejlépe na pánvi nebo grilu, až nabudou typické hnědé barvy. Potom je rychle ochladíme proudem studeného vzduchu. Oloupanou dužinu plodů můžeme usušit a nálev používat jako kávový čaj, který se pije např. v Jemenu.

Doba sběru + sbíraná část: Kávové plody se sklízejí postupně, jak na keřích dozrávají. U většiny odrůd se zralost projevuje červeným zbarvením peckovic. K získání čistých kávových zrn je zapotřebí další zpracovnání plodů. Každá pěstitelská země má určité zvláštnosti jak při sklizni plodů, tak i jejich zpracování. Na správně provedené sklizni a následném zpracování závisí ve značné míře i kvalita kávy. Z hlediska kvality s arabika třídí obyčejně na tři skupiny: mild (mírný), soft (jemný), hard (tvrdý). Nejvyšší kvalitu představuje stupeň mild.

Zpracování + uchovávání: Plody se podobají našim třešním. Kávová zrna se získávají buď suchou cestou ze zralých plodů sbíraných jednou za rok, usušených na slunci a zbavených oplodí i osemení (surová káva), nebo mokrou cestou z postupně dozrávajících plodů, které se po odstranění oplodí vyperou v tekoucí vodě, vysuší na slunku a zbaví osemení (takto se získává kvalitní fermentovaná káva ve Střední Americe i v asijských a afrických zemích). V principu se plody kávovníku získávají dvěma způsoby, a to za mokra nebo za sucha. Mokrý způsob zpracování probíhá ta, že zralé plody jsou unášeny prouden vody, přičemž se oddělují nezralé a léhké plovoucí peckovice, větvičky, listy a ostatní příměsi. V tzv. pulpovnicích dochází k oddělení pulpy, tj. dužiny od semen. Semena zbavená pulpy a částečně vytříděná se plní do fermentačních tanků. Účelem fermentace je zbavit semena zbytků pulpy, které dosud pevně ulpívají na semenech. Fermentační proces trvá obvykle 12-24 hodin. Po skončené fermentaci se zbytky pulpy odstraní důkladným praním v mechanických pračkách. Vypraná zrna se suší na slunci nebo v sušárnách. Následují ještě loupací stroje, kde se odstraňuje pergamenovitý endokarp a tzv. stříbrná blanka, která smena obaluje. Potom následuje třídění a leštění. Dokonale suchá a vytříděná káva se pytluje a dále expeduje. Suchý způsob zpracování kávovníkových peckovic je méně nákladný než předešlý mokrý způsob, a proto je také více rozšířen. Používá se samozřejmě všude tam, dke není dostatek vody. Plody se suší na slunci, dokonale vysušené jsou v loupacích strojích s konečnou platností vyluštěny a dále se jen čistí, třídí a pytlují. Značné problémy dosud způsobuje odpad při zpracování plodů kávovníku. Ten se obyčejně kompostuje, někdy se užívá i jako přísada do krmiva hospodářských zvířat, sle nejčastěji hnije na skládkách nebo se vypouští do vodních toků. Zelená káva je nepoživatelná a teprve pražení dělá kávu kávou. Káva se praží až na místě spotřeby při 160-220°C. Přitom se mění vzhled i velikost zrn, barva přechází ze zelené přes skořicově hnědou do kávově hnědé. Zároveň vznikají látky, kteér jsou nositeli charakteristické kávové vůně a chuti. Po pražení se musí rychle zchladit, čímž vzniká její typický pach a chuť. Pražená zrnková káva se zpravidla připravuje z několika různých druhů nebo odrůd zelené kávy. K sestavování takových směsí je nutným předpokladem dokonalá znalost suroviny a četné degustační zkoušky.

Dotaz prodejci

Potřebujete poradit, který produkt je přesně pro Vás?
Nevíte si rady s výběrem nebo máte jakékoliv další otázky? Neváhejte se na nás obrátit a my Vám rádi pomůžeme.

povinné položky

Odeslat známému

Doporučili byste tento produkt svému kolegovi či známému?
Pošlete mu krátký vzkaz prostřednictvím tohoto formuláře.

Herbář milota

Projděte si náš herbář